Něha a křehkost skrytá za proudem vulgarit. Hispanistka Charvátová láká ke čtení Období hurikánů

Nahrávám video

Fernanda Melchorová je objev současné latinskoamerické prózy. Mexická spisovatelka a oceňovaná novinářka přináší surové svědectví ze zapadlého městečka, kde se sama narodila. Román Období hurikánů, který již vyšel v mnoha evropských jazycích a byl nominovaný na Mezinárodní Bookerovu cenu, vychází teď česky v překladu Anežky Charvátové, která kouzlo knihy poodhalila v rozhovoru.

Šamanka je mrtvá. Někdo ji zavraždil. Nejde ovšem o to kdo, ale proč. Každý by si našel důvod – zpackaný potrat, peníze, drogy, ponížení, zoufalství. Příběh zapadlého městečka se pak valí v proudu vulgarit, nářků a nadávek.

„Je pravda, že je to velmi drsná kniha. Není to lehké čtení, ale za tím proudem vulgarit a velmi nenávistných výrazů je často skrytá velká něha a křehkost a vlastně taková zoufalá touha po lásce, která tam charakterizuje všechny postavy,“ popisuje román Období hurikánů jeho Charvátová.

Překladatelka zdůrazňuje, že v příběhu vraždy nejde o samoúčelné předvádění násilí, jako například v současných populárních seriálech z prostředí jihoamerických narkomafií. „Sama autorka říká: Já nechci násilí předvádět okázale. Nechci ho ukázat zvenčí, ale chci ho zachytit zevnitř, jak ho právě prožívají samy postavy. To si myslím, že se jí moc hezky podařilo,“ uvádí Charvátová.

Vypravěčský styl podobný vlnám

Melchorová v knize podle překladatelky nabízí rytmické, strhující vyprávění. „Vypravěčský styl bych přirovnala třeba k vlnám, které doráží na karibské pobřeží u přístavu Veracruz. Vždy při přílivu přijde vlna, vrátí se. Pak další o kousek dále. Takto ty postavy vlastně vypráví příběhy. Vždy něco začnou, po mnoha vsuvkách se zase vrátí a ten příběh posunou o kousek dál,“ popisuje.

Lexikálně prý není problém takový román překládat, protože mexičtina je podobně obrazná jako například hovorová čeština. Problém byl spíš v tom, aby každá postava měla svůj výrazný styl. Kniha totiž má jakousi kolektivní ženskou vypravěčku z vesnice, v jejímž jazyku se prolínají staré rituály, pověry a mýty. Ta se však střetává se subjektivními pohledy jednotlivých protagonistů, kteří jsou mnohem více syroví a suroví.

Odkaz na českou literaturu

Melchorová je původně novinářka a její kniha měla být reportáží. „Pro nás je také zajímavé, že píše scénáře. Mimochodem i na českém Netflixu je mexický seriál Somos., na jehož scénáři spolupracovala,“ vypráví Charvátová. Že se Melchorová nakonec rozhodla vydat román, nikoliv reportáž, nelze podle Charvátové vysvětlit jen obavou o bezpečnost.

„Myslím, že látka si právě vyžádala ten styl. Najednou ji to přerostlo, nebyla to jen reportáž, ale stal se z toho román, který je nesen dopředu právě výrazným rytmizovaným, byť velmi drsným, ale opravdu strhujícím jazykem,“ říká překladatelka. Melchorová podle ní používá jazyk lidí naprosto odstrčených na okraj společnosti, který používá třeba Kolumbijec Fernando Valejjo, jehož současný jazyk také vyrůstá z beznaděje chudoby. Charvátovou napadl při překládání i odkaz na českou literaturu.

„Vzpomněla jsem se na dávnou undergroundovou knížku Jana Pelce, která se jmenuje …a bude hůř, kde se vyžívá v hodně drsném a hovorovém jazyku i v bezútěšném prostředí,“ míní překladatelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...