Národní muzeum probírá bitvu na Bílé hoře. Ukazuje, co bylo i co by být mohlo

Nahrávám video

Národní muzeum připravilo výstavu k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře. Než se kulturní instituce opět otevřou návštěvníkům, je přístupná alespoň on-line. Zájemci mohou mimo jiné díky multimediální rekonstrukci celou bitvu prožít. Výstava nazvaná Cesta na Horu ale zásadní přelom tuzemských dějin zasazuje také do kontextu historie, která mu předcházela, i té, která následovala. A zahrává si navíc i s fiktivními scénáři.

Multimediální zpracování bitvy, kterou se pro české země rozsekl střet protestantského a katolického směřování, umožňuje návštěvníkům, aby se se zásadní dějinnou událostí seznámili do všech podrobností. 

„Poprvé máme možnost virtuálně vidět, jak ta bitva proběhla, jak byly jednotky poskládány. Musíme si také uvědomit, že nešlo jenom o samotnou bitvu, ta trvala jen dvě hodiny, ale byla tu velká únava armád, které se přesouvaly od Rakovníka. Navíc vojsko českého povstání bylo hodně frustrované, protože dlouho nedostalo zaplaceno. Zajímavé je, že stavovská armáda už byla v takovém rozkladu, že poté nebrání Prahu, Praha otevře své brány a stavovské povstání je reálně ukončeno,“ upozorňuje autor výstavy Michal Stehlík.

Taktika vojska i kata

Multimediální projekt doplňují  ukázky dobových zbraní či vojenské taktiky. „Udělali jsme v podstatě pohled do vojenského tábora. Tehdejší armáda nebyla stálá, kupovali se žoldnéři. Rozdělena byla na pěchotu, jízdu a dělostřelectvo. Už v té době začínají dostávat velký význam palné zbraně, způsob válčení se láme z toho středověkého ke střelbě,“ popisuje Stehlík.

Z výstavy 1620. Cesta na Horu
Zdroj: Národní muzeum

Část výstavy je věnována samozřejmě i následné exekuci. Návštěvníci jsou vtaženi do vězeňské cely, která je co nejvěrnější replikou místa, kde před čtyřmi sty lety čekali odsouzení na popravu. „Z 27 pánů byli tři oběšeni a zbytek popraven setnutím. Jan Mydlář dle dokladů ztupil čtyři meče. Byl to z hlediska kata velmi únavný den, musel změnit pořadí, zhruba po jedenácti setnutých přešel k oběšeným, aby si ‚odpočinul‘,“ popisuje Stehlík.

Jak Slavatu zachránila Panna Maria

Výstava věnuje podstatný prostor i dobovému kontextu – proměnám poměrů v letech 1618 až 1621, tedy od doznívající rudolfinské doby po pobělohorské přituhování. „Zásadní je proměna náboženská, zejména po roce 1627, kdy se tvrdě rekatolizuje, odchází tisíce protestantů do exilu. Změna byla i ekonomická, dochází k obrovským konfiskacím,“ upřesňuje Stehlík.

Tehdejší zlom symbolizuje například roztržené faksimile Rudolfova majestátu, jenž potvrzoval náboženskou svobodu, ta ovšem bitvou na Bílé hoře vzala za své. K vidění je také obraz, který si kolem roku 1630 nechal namalovat Vilém Slavata, jeden z místodržících, který byl vyhozen z Pražského hradu při třetí pražské defenestraci, ale pád přežil. Na plátně ho zachraňuje Panna Marie. „To je katolický výklad defenestrace,“ podotýká Stehlík. 

Druhý život

Cesta na Horu končí odrazem bitvy a jejích následků v národním příběhu zvláště devatenáctého a dvacátého století. Takzvaný druhý život Bílé hory ilustrují ukázky z filmů, literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Ale také fiktivní meč kata Mydláře nebo originál hlavy Panny Marie z mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. 

„Na výstavě mám i alternativní dějiny. Co by kdyby. Co by se stalo, kdyby třeba Ferdinand nepopravoval a neodcházelo se do exilu nebo kdyby Jan Amos Komenský reformoval české školství,“ prozradil Stehlík.

Cestu na Horu je možné zhlédnout až do konce června příštího roku. Oficiálně ji zahájí on-line vernisáž 8. listopadu, tedy přesně čtyři sta let od bitvy, na sociálních sítích Národního muzea. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...