„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.

O svém vztahu k AI mluvila Tokarczuková na konferenci Impact v Poznani, jejíž účastníci probírají budoucnost ekonomiky, inovací i společnosti. Její příspěvek zprostředkoval magazín My Company Polska. Umělkyně přiznala, že s chatovacím modelem často konzultuje své nápady při psaní. „Zlato, jak bychom to mohli pěkně rozvinout?“ ptá se prý například AI.

Tokarczuková se domnívá, že v „literární fikci představuje tato technologie výhodu přímo nevídaných rozměrů“, a zaplatila si proto i lepší verzi programu. Překvapuje ji prý velmi, jak „fantasticky“ rozšiřuje obzory a prohlubuje kreativní myšlení.

Zároveň ale varuje před slepým kopírováním. Je dobré mít podle ní na paměti, že AI takzvaně halucinuje, tedy laicky řečeno si vymýšlí. Rozhovory s chatbotem mohou být návykové, připouští také Tokarczuková. „Člověk může ztratit původní cíl používání AI ve prospěch například poznávání, nebo dokonce objevování neobvyklých teorií,“ dodala.

Spisovatelé se s AI sblíží, předpovídá Tokarczuková

Jeden román Tokarczuková zrovna píše. Má být její poslední. V budoucnu se chce zaměřit na povídky. Vedou ji k tomu mimo jiné ekonomické důvody, protože kratší příběhy se ukazují jako rentabilnější než pracnější romány, jejichž cena prý nemůže dostatečně reflektovat, jak je proces tvorby vyčerpávající.

Ve spolupráci s umělou inteligencí vidí Tokarczuková v tomto ohledu možné řešení. „Navzdory obavám se domnívám, že my, spisovatelé, vzhledem ke specifikům našeho řemesla, se s nástroji typu AI sblížíme nejrychleji a nejvíce,“ předpokládá.

Konec éry klasické literatury?

K povídkám ji přivádí také dojem, že čtenáři – paradoxně, podotýká autorka – v komplikovaném světě hledají „jednorozměrné“ příběhy místo rozboru složitějších textů. Čímž ale ztrácejí schopnost „komplexního chápání reality“, obává se Tokarczuková.

Například její oceňované Knihy Jakubovy čítají téměř devět set stran. Vyšly rovněž v českém překladu, stejně jako třeba mnohem útlejší příběh Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých odehrávající se na česko-polském pomezí. A obě sousední země propojila i filmová adaptace v režii Agnieszky Hollandové a s Miroslavem Krobotem v jedné z rolí.

Navzdory nadšení z AI cítí Tokarczuková lítost nad érou, která nenávratně mizí – tedy že minulostí se stává klasická literatura představovaná Honoré de Balzacem či Vladimirem Nabokovem, kteří svá díla psali sami a tvořili jen ve svém vědomí. „Nevěřím, že by jakýkoli moderní chat(bot) dokázal někdy promlouvat tak vytříbeným způsobem,“ říká umělkyně. 

Je to výsledek AI psychózy? ptají se kritici

Výroky polské nobelistky chválící umělou inteligenci ne všichni přijali s pochopením. Někteří internetoví přispěvatelé vyjadřovali nesouhlas a zklamání, dokonce navrhovali, aby byla Tokarczukové Nobelova cena odebrána. Komentáře přidala i média, a nejen ta polská, a známé osobnosti.

Novinář webu Gazeta a také ekonom a historik Miłosz Wiatrowski-Bujacz došel k závěru, že Tokarczuková propadla AI psychóze, jak se označuje závislost na umělé inteligenci a jejích odpovědích. Považuje za problematické nejen to, že nobelistka v používání jazykového modelu k rozvíjení děje nevidí nic špatného, ale že s ním dokonce spojuje „zářivou budoucnost literatury“.

Olga Tokarczuková při přebírání Nobelovy ceny za literaturu
Zdroj: Retuers/TT News Agency/Jonas Ekstromer

„A já se pořád ptám ChatGPT, jestli za něj můžu psát lidem odpovědi,“ reagoval populární autor detektivek Remigiusz Mróz, který patří k nejplodnějším současným polským spisovatelům.

Naopak novinář Slawomir Sierakowski, jenž s Tokarczukovou na konferenci debatoval, se autorky zastal s tím, že její názor lidé interpretují bez kontextu. Navíc se sám domnívá, že rychle se rozvíjející nástroje generativní AI budou spisovatelé běžně používat, uvádí zpravodajská stanice TVP World.

Slova polské nobelistky by sotva vyvolala takový rozruch, kdyby šlo jen o využití AI k rychlejší rešerši, míní německý magazín Spiegel. Tokarczuková se ale dotkla citlivější struny – otázka využití AI v literatuře se totiž přímo dotýká chápání toho, co je lidská kreativita. 

Už desítky let píšu sama, ujišťuje Tokarczuková

Odezva na příspěvek na konferenci přiměla Tokarczukovou k dodatečnému vyjádření. „Svou připravovanou knihu jsem nenapsala ani s pomocí umělé inteligence, ani s pomocí kohokoli jiného. Již několik desítek let píšu sama,“ ujistila kritiky i své čtenáře. 

„Umělou inteligenci využívám na stejném principu jako většina lidí na světě – považuji ji za nástroj, který umožňuje rychlejší dokumentaci a ověřování faktů,“ dodala v prohlášení zaslaném webu Literary Hub. Způsob, jímž AI pro „rychlý předběžný průzkum“ používá, přirovnala ke čtení knih a prozkoumávání knihoven a archivů.

Dotace na hru

V souvislosti s výrokem Tokarczukové o výhodách umělé inteligence v tvůrčím procesu se znovu vynořila také kauza společnosti Sundog. Prozaička je spoluzakladatelkou a akcionářkou tohoto vývojářského studia a zasedala v dozorčí radě. A Sundog má vytvořit futuristickou detektivní hru inspirovanou sumerskou mytologií, která je založená právě na její knize Anna In v hrobech světa.

Na svou činnost obdrželo studio podporu v milionech zlotých od Polské agentury pro rozvoj podnikání. Kritici i z řad opozičních politiků se ale ptali, zda by i bez známého jména v pozadí byla podpora stejně vysoká a diví se, že uvedení hry a souvisejícího ambiciózního systému pro tvorbu další se zatím nechystá, jak upozorňuje například web Gra. Agentura zdůrazňuje, že zapojení nobelistky na rozhodnutí o výši dotace vliv nemělo.

O Sundogu se v souvislosti se zveřejněnými názory spisovatelky na AI mluví proto, že studio k vývoji technologie umožňující „vytvářet psychologicky ucelené postavy“ používá právě nástroje umělé inteligence. Sama spisovatelka uvedla, že hru vidí jako šanci, jak může oslovit svým příběhem i lidi, kteří nečtou knihy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...