Ve výstavní síni v areálu zámku v Opočně je jenom tuto sobotu a neděli možné si prohlédnout obraz Plochy příčné II. od Františka Kupky. Malba bude k vidění pouhé dva dny, poté se vrátí do soukromé sbírky. V květnu byl obraz vydražen za 78 milionů korun a stal se tak novým rekordmanem českých aukcí.
Obraz zřejmě není k vidění naposledy, upozornil Milan Dospěl z galerie Kodl, která dílo dražila a pomáhala s jeho vystavením v Kupkově rodišti. „Lze předpokládat, že obraz bude zapůjčován na Kupkovy významné výstavy, retrospektivy a podobně, takže jej lidé ještě uvidí,“ uvedl Dospěl. Podle dostupných informací vlastní dílo čeští sběratelé.
Dvoudenní výstavu provázejí přísná bezpečnostní opatření. Obraz na místo přivezla profesionální agentura specializovaná na přepravu uměleckých děl, na vše dohlížela bezpečnostní služba.
Obraz je za krytem z plexiskla a je pod stálým dozorem. Lidé k němu mohou přistupovat postupně v omezeném počtu, takže se ve výstavní síni Františka Kupky a Luboše Sluky v sobotu tvořila dlouhá fronta.
Obraz Plochy příčné II je protějškem k malbě Plochy příčné l, která má téměř shodný formát a je ve sbírce Národní galerie v Praze. Vzájemně se prolínající diagonálně vertikální a horizontální plochy byly Kupkovým oblíbeným kompozičním tématem.
„Obraz má nesmírnou sílu. Je to jedna ze zásadních prací Františka Kupky,“ říká o malbě Plochy příčné II historička umění Anna Strnadlová z galerie Kodl. Podle ní dílo promlouvá ke každému jinak, barvami, abstrakcí i jakousi levitací tvarů.
Plochy příčné II z roku 1923 jsou jedním z nedůležitějších děl Kupkovy tvorby a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým Kupka značně předstihl vývoj světového malířství. Obraz namaloval ve Francii a v roce 1946 ho věnoval svému pražskému příteli za pomoc s retrospektivní výstavou v pražském Mánesu. V roce 1968 byl součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se vytratil z povědomí veřejnosti a 50 let jej nikdo neviděl. Stále ho vlastnila rodina původního majitele až do aukce, kdy se letos 26. května 2019 vydražil.
František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství.
Narodil se 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později až do Paříže. Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.
Kupka se podílel na vzniku a realizaci nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy – v jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.
Na pařížském Podzimním salonu v roce 1912 vystavil své první dva abstraktní obrazy – Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Tato událost bývá považována za první veřejné uvedení abstraktních děl vůbec.
V roce 1914 odešel Kupka dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána a pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům.
Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.
Zdroje: ČTK, ČT24
