Na pouhé dva dny je vystaven nejdražší obraz Františka Kupky. Stál 78 milionů

Ve výstavní síni v areálu zámku v Opočně je jenom tuto sobotu a neděli možné si prohlédnout obraz Plochy příčné II. od Františka Kupky. Malba bude k vidění pouhé dva dny, poté se vrátí do soukromé sbírky. V květnu byl obraz vydražen za 78 milionů korun a stal se tak novým rekordmanem českých aukcí.

Obraz zřejmě není k vidění naposledy, upozornil Milan Dospěl z galerie Kodl, která dílo dražila a pomáhala s jeho vystavením v Kupkově rodišti. „Lze předpokládat, že obraz bude zapůjčován na Kupkovy významné výstavy, retrospektivy a podobně, takže jej lidé ještě uvidí,“ uvedl Dospěl. Podle dostupných informací vlastní dílo čeští sběratelé.

Dvoudenní výstavu provázejí přísná bezpečnostní opatření. Obraz na místo přivezla profesionální agentura specializovaná na přepravu uměleckých děl, na vše dohlížela bezpečnostní služba.

Obraz je za krytem z plexiskla a je pod stálým dozorem. Lidé k němu mohou přistupovat postupně v omezeném počtu, takže se ve výstavní síni Františka Kupky a Luboše Sluky v sobotu tvořila dlouhá fronta.

Nahrávám video

Obraz Plochy příčné II je protějškem k malbě Plochy příčné l, která má téměř shodný formát a je ve sbírce Národní galerie v Praze. Vzájemně se prolínající diagonálně vertikální a horizontální plochy byly Kupkovým oblíbeným kompozičním tématem.

„Obraz má nesmírnou sílu. Je to jedna ze zásadních prací Františka Kupky,“ říká o malbě Plochy příčné II historička umění Anna Strnadlová z galerie Kodl. Podle ní dílo promlouvá ke každému jinak, barvami, abstrakcí i jakousi levitací tvarů.

Plochy příčné II z roku 1923 jsou jedním z nedůležitějších děl Kupkovy tvorby a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým Kupka značně předstihl vývoj světového malířství. Obraz namaloval ve Francii a v roce 1946 ho věnoval svému pražskému příteli za pomoc s retrospektivní výstavou v pražském Mánesu. V roce 1968 byl součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se vytratil z povědomí veřejnosti a 50 let jej nikdo neviděl. Stále ho vlastnila rodina původního majitele až do aukce, kdy se letos 26. května 2019 vydražil. 

František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství.

Narodil se 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později až do Paříže. Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.

Kupka se podílel na vzniku a realizaci nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy – v jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.

Na pařížském Podzimním salonu v roce 1912 vystavil své první dva abstraktní obrazy – Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Tato událost bývá považována za první veřejné uvedení abstraktních děl vůbec.

V roce 1914 odešel Kupka dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána a pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům.

Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.

Zdroje: ČTK, ČT24

František Kupka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...