Magnesia Litera vybrala nominace na nejlepší knihy roku 2021. V próze ji přitahuje rozpadající se svět

Nahrávám video

Rekordní počet knižních titulů – více než pět set – se přihlásilo do cen Magnesia Litera za rok 2021. Do nominací z nich poroty vybraly tři desítky. Vítěze v próze, poezii, knihách pro děti a mládež, publicistice či nakladatelském činu vyhlásí pořadatelé 10. dubna v přímém přenosu České televize.

Na nejlepší prózu je už tradičně nominován dvojnásobný počet titulů oproti ostatním kategoriím. Magnesia Litera se tak snaží čtenářům pomoci, aby se snáze zorientovali v záplavě knižní produkce.

Za přečtení podle porotců stojí například existenciální román Stanislava Bilera. Hlavní hrdina jeho Destrukce je učitel, který před složitostí světa prchne na vesnici, místo klidu ale odhaluje svět v rozpadu. Podobně Zuzana Říhová v románu Cestou špendlíků nebo jehel na příběhu manželů hledajících cestu z vlastní krize útěkem z Prahy do pohraničí zpracovává témata konfliktu přírody a civilizace, města a venkova.

Kateřina Rudčenková v knize Amáliina nehybnost popisuje několik let v životě ženy, které pomalu utíká možnost stát se matkou a řešení hledá v psychoterapii a cestování. Simona Bohatá se zase v knize Klikař Beny vrací do osmdesátých let minulého století, do rozpadajícího se světa dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin mezi bizarní postavy, které ho obývají.

Irenu Douskovou proslavil Hrdý Budžes, v němž normalizaci nahlížela skrze dětské vnímání. Nominaci na Magnesii Literu získala nyní za povídkový soubor Konec dobrý. Odehrává se v časovém rozpětí od roku 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost.

Spisovatel a novinář Štěpán Kučera soutěží se svým druhým románem Největší lekce Dona Quijota, v němž propojuje minulé příběhy s dnešními. Málo známé střípky o zajetí spisovatele Miguela de Cervantes v Alžíru i o jeho vrcholném románu propojil s tématem sebedestrukce civilizací.

Próza českého spisovatele se objevila i v nominacích na nejlepší překlad. Winterbergovu poslední cestu totiž Jaroslav Rudiš napsal německy, do češtiny ji nepřeložil on, ale Michaela Škultéty. Ocenění za překlad můžou získat také Michael Alexa a Michala Benešová, kteří se popasovali s rozsáhlým paralelním světem v knize Led od polského spisovatele Jacka Dukaje. Třetí nominovaný Petr Onufer provedl čtenáře surreálným vírem v příběhu Perník od britské prozaičky Helen Oyeyemiové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Litera za poezii našla nominace ve čtvrté sbírce Kláry Goldstein Falkenfrau, v reflexivní lyrice Předkové kostí od Josefa Hrdličky a v epických básních, které překladatel a básník Vladimír Mikeš zastřešil v názvu otázkou Odkud to přichází?

Z loni vyšlých knih pro děti a mládež se podle Magnesie Litery vyplatí sáhnout například po nápadité encyklopedii Ruka, kterou sestavila umělecká organizátorka, literární redaktorka a autorka naučných knížek pro nejmenší Magda Garguláková. Další z nominovaných Marka Míková vylíčila příběh Kabátu a kabelky v Praze liduprázdné kvůli nouzovému stavu. Tereza Říčanová v příběhu Kráva Říčanová pokračovala ve volné sérii alb komentujících život její rodiny na statku poblíž Pelhřimova.

O titul nakladatelský čin roku 2021 soutěží publikace Lipnická bible. „Štít víry v neklidných časech pozdního středověku“ připravil k vydání kolektiv autorů pod vedením historiků Lucie Doležalové a Karla Pacovského. Nakladatelským činem se mohou stát i fotograficko-literární Hranice lásky založené na uměleckém výzkumu fotografky Dity Pepe. A za čtivé a srozumitelné podání vědeckého bádání je nominována celá ediční řada Zip vycházející pod hlavičkou nakladatelství Argo a Dokořán.

V publicistice vynikl hudební publicista Pavel Klusák, když v knize Gott: Československý příběh zasadil osud popové hvězdy do patřičného kontextu. Michal Plzák a Lucie Vopálenská by si podle porotců cenu zasloužili za dvacet šest rozhovorů o posledních věcech člověka v knize Pro smrt uděláno. Ještě před invazí Ruska na Ukrajinu se do výběru dostal Mrazík s pendrekem, tedy pohled publicisty Alexandar Mitrofanova na současné Rusko.

Gott – československý příběh
Zdroj: ČT24

Své tři kandidáty našla i Litera za naučnou literaturu. Umělecká kritička Martina Pachmanová se v obsáhlé publikaci Civilizovaná žena zaměřila na paralelní procesy modernizace a ženské emancipace. Zasloužilý entomolog Jan Ždárek v knize Ohroženi hmyzem? na odborné úrovni popularizuje nejnovější informace v oboru. Historik Jaroslav Rokoský na rekonstrukci Útěku z Lepoldova vystavěl sondu do československé společnosti padesátých let dvacátého století.

Nadějné debuty objevila Magnesia Litera v básnické sbírce Nely Bártové Na konci chodby je ráno, v psychologické novele s fantaskními prvky Chlapec s rybí hlavou od Elišky Beranové a v Neskutečném příběhu Anežky České. Osud světice, jak „se asi nemohl stát“, vypráví Tereza Dobiášová.

Literární ceny i letos pokračují ve výběru blogu roku. I když blogem je formou z nominované trojice pouze Puberťačka před důchodem. Hana Vondráčková příspěvky začala psát jako „ventil“ při péči o matku s Alzheimerem. Magnesia Litera upozorňuje rovněž na facebookové Řecké štěstí, o něž se dělí Kateřina Panou, Češka žijící dlouhá léta v Řecku; a Twitter Frau Schischma, kde fiktivní dcera uničovského starosty Johanna Schischma „sdílí“ své deníkové zápisky z roku 1922.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...