Láska, vzdor a smrt vrací na jeviště E. F. Buriana. Novátorského divadelníka s levicovým myšlením

Nahrávám video

Všestranný divadelník a teoretik umění Emil František Burian patřil k osobnostem meziválečné umělecké avantgardy. Před druhou světovou válkou, a zejména po ní byla jeho tvorba do značné míry ovlivněna jeho levicovým smýšlením. Dnes se jeho hry na česká jeviště příliš nevrací, k výjimkám patří premiéra ve Slováckém divadle, kde pod názvem Láska, vzdor a smrt uvádějí jeho scénickou montáž lidové poezie.

E. F. Burian byl průkopníkem voicebandu, tedy sborové recitace s hudebně stylizovanou a výrazně rytmizovanou mluvou. Blízko měl k lidové poezii, pro divadlo zpracoval například montáž lidové poezie z tvorby Karla Jaromíra Erbena. Ohlas na tuto inscenaci s názvem Vojna dal impuls básníkům Františku Halasovi a Vladimíru Holanovi k sestavení antologie lidové poezie Láska a smrt. A tato sbírka se zpětně stala základem pro Burianovu montáž Láska, vzdor a smrt z roku 1946.

Koláž lidových písní a recitace vychází z motivů lidové hudby, ale i jazzu a dalších žánrů. Bíle nalíčení herci se proměnili ve smíšený pěvecký sbor. „Z naší strany to vyžaduje velikou disciplínu, velikou týmovost. Pan režisér nás hned na začátku upozorňoval, že doufá, že nikdo z nás nebude trpět tím, když nebudeme vybíhat na forbínu a exhibovat,“ podotýká herečka Klára Vojtková.

Herci dostali instrukce udržet neutrální výraz a snažit se nehrát. „Ale přece jenom potřebujeme lidem nějakou emoci, nějaký příběh předat. Najít balanc mezi tím, aby to nebyla klasická činohra, aby to bylo trošku něco jiného, bylo docela těžké,“ dodal herec David Vaculík.

V kontrastu k bíle oblečeným a nalíčeným hercům jsou dva neherci v černém. Seniory vybrali divadelníci z řad příznivců Slováckého divadla. Po celou dobu mlčí, přesto musí znát každé zpívané i recitované slovo. „Na určitou dobu máme jistou akci. Stát, otočit se, jít k sobě, od sebe. Vyznat se v tom je docela obtížné,“ připouští neherečka Eva Gazárková.

Nové pojetí divadla

Spolu se svým kolegou představuje pár, o němž hra vypráví. „Je to velmi dramatický příběh jednoho vztahu, ale bylo by zjednodušení to zúžit jenom na tuto rovinu. Je to vlastně vyprávění o lásce, emocionalitě,“ upřesnil režisér Lukáš Brutovský. Vizuální stránku inscenace ozvláštnilo použití kamery a televizních obrazovek, které nabízejí detaily z různých úhlů pohledu.

Také E. F. Burian experimentoval s projekcí. Jeho divadlo D34 bylo v meziválečné éře místem novátorských inscenačních postupů. Například za předchůdce Laterny magiky se dá považovat takzvaný theatergraph, kombinující promítaný obraz a jevištní akci. Burian v jedné z inscenací například promítal na průhledný tyl, za nímž stáli herci.

E. F. Burian
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Jeho cílem byla očista divadelního umění od přežitých směrů a také prosazení zcela nového pojetí divadla, ve kterém hraje stěžejní roli představa režiséra. Právě ten, nikoli autor původního textu, se tak stával hlavním autorem inscenace. Burian sám uměl zastat kdejakou uměleckou profesi; věnoval se hlavně divadlu a hudbě, ale i výtvarnému umění či literatuře a filmu.

Jeden z mála přeživších

Do repertoáru se promítalo Burianovo smýšlení. K levici tíhl jako řada jiných představitelů meziválečné avantgardy, vstoupil i do komunistické strany. Kritizoval kapitalismus, s postupujícími třicátými lety uváděl ale i protifašisticky zaměřené kusy.

Scénu D34 Němci zavřeli v roce 1941 a Buriana zatklo gestapo. Až do konce války byl vězněn, v květnu 1945 se mu jako jednomu z mála podařilo přežít britský nálet na německou zaoceánskou loď Cap Arcona, v níž bylo v té době vměstnáno zhruba čtyři a půl tisíce lidí, většinou vězňů z koncentračních táborů.

V poválečné éře se vrátil k divadlu, v tehdejší atmosféře ještě více akcentoval politiku a nadšení pro komunistické vize. Zemřel v srpnu 1959, v závěru života se vracel k divadlu ze svých meziválečných začátků. „Je to jen odvar toho, co bylo ve třicátých letech, ale i tak to stojí za to,“ prohlásil František Hrubín.

Problematické Pařeniště

Burianovo divadelní novátorství zastiňuje jeho poválečné nadšení pro komunistické myšlenky, které se promítlo i do tvorby. V roce 2007 se Burianova dcera, herečka Kateřina Burianová (společného otce má s písničkářem Janem Burianem), ohradila proti uvedení hry Pařeniště ze začátku padesátých let. V čase procesu s Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou a dalších politických perzekucí přivedl levicový dramatik na scénu uvědomělé straníky a skupinu „zvrhlých intelektuálů“, kteří chtějí „zvrátit běh dějin“.

Nicméně Pařeniště byl Burian donucen stáhnout z repertoáru, protože (jak interpretuje Hana Reisigová ve své magisterské práci Rudý a rudější: angažované – politické divadlo E. F. Buriana) příliš poukázal na problémy režimu, byť byly veřejným tajemstvím. Třeba na to, že lidé pro režim nepohodlní můžou ze dne na den zmizet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...