Král Oidipús jako inspektor Columbo. Národní divadlo uvádí první detektivku

Až za hranici sebezničení jde král Oidipús, aby zjistil pravdu. Sofoklovo drama, patrně nejznámější antickou tragédii, nastudovalo Národní divadlo v Praze. Režisér Jan Frič obsadil do titulní role Pavla Batěka. Spolu s ním se na první scéně objeví ve velkých úlohách například Jana Preissová, Jana Stryková nebo David Prachař.

Proslulé drama vypráví starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila předpověď delfské věštírny. Sofoklovo dílo přežilo staletí a zásadně ovlivnilo kulturní dějiny.

„Společnost na nás všechny klade obrovský tlak, že musíme být šťastní, dělat si čas na sebe a bránit zlým věcem, aby se nám děly. Je to konzumní způsob užívání si štěstí. Jenže možná tyto okamžiky k lidskému životu prostě neoddělitelně patří,“ uvedl k tomu, proč staré dílo dnes stále inscenovat, režisér Jan Frič. Doplňuje, že Oidipús vtahuje člověka do spodních proudů duše a obsahuje mystérium.

Detektiv i pachatel

V jeho inscenaci se ale před diváky odehrává nejen mytický příběh, ale i detektivka, jejíž zápletka spočívá v odhalení původu samotného detektiva, mocného krále Oidipa. Ten  umanutě povolává další a další svědky, aby vypátral pachatele vraždy předchozího krále. „Oidipús je v podstatě první detektivka, která byla napsaná,“ uvažuje představitel titulní role Pavel Batěk.

A možná poprvé se stal detektiv i pachatelem. Svým nešťastným osudem má připomínat nestálost a pomíjivost štěstí. Tragédií Oidipa je přitom jeho nevědomost. „On není žádný viník, žádný zločinec, on je oběť osudu, který mu byl seslán,“ říká Jana Preissová v roli věštce Teiresia.

Nahrávám video

Herečka jako symbol dvojpohlavnosti nosí mužské vousy. „Teiresiás jako mytologická postava ze starého Řecka se vyznačoval tím, že měl dvojí pohlaví, přesněji řečeno, že ho během života dvakrát změnil,“ vysvětluje režisér.

Hlavní hrdinové hry mají jednoduchá nadčasová roucha, další postavy hrají převážně v současném civilu, hru doprovází živá hudba a jednoduché dekorace.

Tvůrci inscenace tragédii odlehčují také drobnými vtípky, Oidipús si třeba, když hledá vraha svého otce, oblékne kabát typický pro televizního inspektora Colomba a má také jeho gesta. Hledání Láiova vraha provází na scéně exhumace jeho ostatků a věštírnu symbolizuje obří kadidelnice létající nad scénou.

Inscenace do hry vtahuje i čich diváků. „Jeden ze základních scénických prvků naší inscenace je sakrální objekt, největší kadidelnice na světě, která je inspirovaná kadidelnicí Botafumeiro ze Santiaga de Compostela a tudíž v naší inscenaci hraje velkou roli vůně nebo vykuřování moru,“ popisuje režisér.

Poznat sám sebe

Tragédie má kořeny ve věštbě, která králi Láiovi určí, že ho usmrtí vlastní syn a ten se poté ožení s Láiovou manželkou, tedy svou matkou. Když se panovníkovi narodí syn, přikáže, aby ho pohodili v lese. To se ale nestane a Oidipús vyrůstá u náhradních rodičů. Později vyhledá věštírnu a dozví se onu krutou věštbu.

Chce se osudu vyhnout, opustí tedy své domnělé rodiče. Cestou do Théb nešťastnou náhodou zabije Láia, aniž ví, že zabil svého skutečného otce. Poté, co se mu podaří rozluštit záhadu Sfingy a osvobodit město, dostane za odměnu královský trůn a ruku nedávno ovdovělé královny Iokasté, tedy své matky.

Hra klade otázky, zda je možné utéct před vlastním osudem. Upozorňuje, že člověk není svrchovaným pánem svého života, a varuje, že soupeřit s daností je marný boj. Jediné vysvobození z bludného kruhu je poznání. V tom je hra podle tvůrců stále aktuální.

Na cestě za pravdou prochází Oidipús hlubokou změnou, z despotického státníka se stane pokorný člověk, právě v okamžiku, kdy pozná sám sebe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...