Krajina za Monou Lisou je italské Lecco, tvrdí geoložka. Napověděly jí hory

Nahrávám video

Úsměv Mony Lisy po více než pět století obdivovatelům obrazu Leonarda da Vinciho naznačuje, že tato dáma i její autor mají svá tajemství. Americká geoložka a znalkyně italské renesance Ann Pizzorussoová tvrdí, že přišla na kloub jednomu z nich. Znalosti geologie jí pomohly určit, že krajina na pozadí malby leží v severoitalské provincii Lecco. Tato teorie ale není zas tak překvapivá a podle některých názorů ani správná.

Spojení Lecca s da Vincim bylo pro Ann Pizzorussoovou zjevné prý hned. „Když jsem přijela do Lecca, uvědomila jsem si, že zde namaloval Monu Lisu,“ uvádí. Není první, kdo tvrdí, že krajinu na obraze dovede spojit s konkrétním místem, své argumenty ale opírá o geologii. Znalosti tohoto oboru jí prý pomohly určit, kde da Vinci viděl výjev špičatých skal, část řeky a hladinu jezera, před který následně „posadil“ Monu Lisu.

Oním jezerem je podle vědkyně Garlate, jímž protéká řeka Adda, a obloukový most zachycený da Vincim odpovídá mostu Azzoneho Viscontiho, který měl ve čtrnáctém století zajistit lepší spojení s Milánem. Předchozí teorie spojovaly kamennou stavbu na malbě s městy Arezza a Bobbio.

Nedívejte se jen na most

Geoložka podotýká, že most pro ni při lokalizaci krajiny nebyl ale tím nejpodstatnějším, protože podobné architektury v římském stylu existují v Itálii stovky příkladů. Více o konkrétním místě, jímž se da Vinci inspiroval, jí prý prozradila šedobílá skaliska – ta na obraze mají být z vápence, což odpovídá hornině, která tvoří skály v Leccu.

Oblast byla podle slov vědkyně před dvě stě padesáti miliony let zatopena oceánem, postupem času se ale korály proměnily ve vápencové horské hřebeny a tající ledovce vyhloubily jezera.

Pohled na most Azzoneho Viscontiho v Leccu, který inspiroval da Vinciho pro krajinu na obrazu Mona Lisa
Zdroj: Reuters/Alex Fraser

„Most je zaměnitelný, musíte ho spojit s místem, na kterém Leonardo pobýval, a s geologií,“ říká Pizzorussoová. Aby své zjištění doložila, vydala se po Leonardových stopách napříč severní Itálií, k naplánování trasy jí posloužily umělcovy zápisky. „Z jeho zápisníku víme, že strávil hodně času průzkumem v oblasti Lecca a území dále na sever,“ tvrdí geoložka.

Geologie jako jiný pohled na umění

Pizzorussoová, jak uvádí na svém webu, pracovala v mnoha oblastech geologie od ropných vrtů a hledání drahokamů až pro projekty spojené se životním prostředím. K univerzitnímu studiu italské renesance ji přivedla láska k Itálii. Odradit se prý nenechala ani námitkami svých učitelů, že v dílech da Vinciho nebo Danteho není žádná geologie.

„Vím, že to zní jako zvláštní kombinace, ale geologie mi pomohla vidět svět jinak. Všude, kam jdu, se dívám na to, jak půda ovlivnila vývoj civilizace,“ říká Pizzorussoová.

Že Lecco je ono místo z obrazu Mony Lisy jí prý došlo už před dvaceti lety, kdy v tomto kraji byla na výletě, ale neuvědomovala si význam tohoto faktu, protože jí přišel samozřejmý. Až když se na ni obrátil kolega, jehož zajímaly informace o možném místě vyobrazeném na da Vinciho nejznámějším díle, uvědomila si, že její závěry jsou vědecky hodnotné.

„Ani na vteřinu nepochybuju o tom, že má ve své teorii pravdu vzhledem k jejím dokonalým znalostem geologie Itálie a přesněji míst, kde Leonardo cestoval,“ uvedl pro deník The Guardian historik umění Jacques Franck, na jehož žádost Pizzorussoová své závěry publikovala.

Ann Pizzorussová před mostem v Leccu
Zdroj: Reuters/Alex Fraser

Lecco není překvapení

Nicméně není první, koho nápovědy z obrazu Mony Lisy dovedly do Lecca. Profesor srovnávacích dějin Evropy Donald Sassoon poukazuje na článek z roku 2016 z místních novin Lecco Notizie. Autor – odborník na Leonarda da Vinciho Riccardo Magnani – v něm identifikuje podobné geografické znaky spojující Lecco s Monou Lisou, kterých si všimla i Pizzorussoová.

„Hypotéza o spojení města Lecco s velkým umělcem je známa již několik let. Méně známé jsou historické a kulturní motivy, které vedly Leonarda k tomu, aby ve svých dílech uváděl krajiny Lecca,“ píše Magnani. Poznamenává, že slovo „krajiny“ v množném čísle má opodstatnění, protože malíř propojil ve skutečnosti několik scenérií.

Geolog da Vinci

Podle Sassona určení místa nemá zas tak velký význam, jak podotkl pro list The New York Times. Geoložka ale zmiňuje, že její závěr nevypovídá ani tak o uměleckém díle jako spíš o jeho autorovi. Da Vinci se podle ní projevil také jako pečlivý student geologie. „Jakákoliv skála, kterou namaloval, je přesná,“ oceňuje geoložka.

Britský historik Martin Kemp souhlasí, že da Vinci zobrazoval přírodu s pozoruhodnou přesností, nicméně pro stanici CBS zpochybnil, že v jeho dílech lze identifikovat konkrétní místa. Načerpanou inspiraci podle něho da Vinci přetvářel. „Bylo by to trochu jako říct, že v portrétu madony zobrazil dívku odvedle,“ vysvětluje.

Podobně mnozí odborníci, včetně Riccarda Magnaniho, považují za nesmyslné snažit se zjistit totožnost Mony Lisy. Nejčastěji se má za to, že da Vincimu modelem seděla Lisa Gherardiniová, manželka florentského kupce Franceska del Giocondo.

„Kunsthistorici říkají, že Leonardo vždycky používal svou představivost, ale tento obraz můžete dát kterémukoli geologovi na světě a řekne to, co říkám o Leccu. Dokonce i ne-geolog teď může vidět podobnosti,“ míní ale o Moně Lise Pizzorussoová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...