Národní galerie Praha ve čtvrtek večer zahájí novou výstavní sezonu. Veletržní palác představí vloni založený fotografický spolek 400 ASA. Ze současného umění ukáže práce Adély Babanové nebo třeba britského dokumentaristy Adama Curtise. V dubnu začne výstava Josefa Šímy a květen bude patřit výstavě Sasko-Čechy: Jak blízko, tak daleko. Od června pak bude palác Kinských hostit sbírku francouzského impresionismu dánského muzea Ordrupgaard.
Spolek 400 ASA navazuje na tradici české dokumentární fotografie. Výstava v Národní galerii představí tvorbu sedmi zakládajících členů – Alžběty Jungrové, Antonína Kratochvíla, Karla Cudlína, Jana Dobrovského, Tomkiho Němce, Jana Mihalička a Martina Wágnera. Jejich díla vystřídají v pátém patře Veletržního paláce jiného českého fotografa, dosud tam byly k vidění snímky Josefa Koudelky.
Společného jmenovatele našli fotografové ze spolku 400 ASA v realismu, s nímž pohlížejí na svět a zachycují jeho proměnlivost. Výstava představuje každého z autorů dvou generací monotematicky, výsekem z jediné části jeho rozsáhlé tvorby.
Představení jejich fotografií bude ve čtvrtek večer součástí takzvaného Grand Openingu. Ty pořádá Národní galerie dvakrát do roka, cílem je mimo jiné přitáhnout k výstavám větší pozornost.
Součástí večera bude i performance Kathariny Grosseové ve Velké dvoraně, kde na konci března skončí její výstava Zázračný obraz. V Malé dvoraně pak Grosseovou vystřídá hudební skupina Vložte kočku.
Výstavy zmapují akci StB nebo cestu za vlastní identitou
Ve Veletržním paláci také ve čtvrtek začne audiovizuální prezentace Budoucí palác, která se vztahuje k architektonické soutěži na přestavbu funkcionalistické stavby, již Národní galerie Praha vyhlásila. Výstava bude zdarma přístupná v době trvání soutěže.
Přízemí paláce se věnuje cyklům současného umění pod názvem Moving Image Department. Tentokrát mu vévodí hraný dokument Neptun Adély Babanové, který vypráví příběh mystifikační akce StB o tom, jak v roce 1964 údajně vylovila tajné nacistické listiny ze dna šumavského Černého jezera.
Akce s krycím názvem Neptun byla jednou z dezinformačních kampaní Státní bezpečnosti. Jejím cílem bylo mystifikovat a ovlivnit veřejné mínění v Československu a v zahraničí a diskreditovat některé západní politiky. Babanová ve svém projektu zkoumá přitažlivost smyšlenek.
Galerie také nabídne tvorbu předního britského dokumentaristy Adama Curtise a českých autorů Jana Šerých a Daniela Pitína.
Projekt Introducing pak představuje Viktora Dedka, studenta sochařského ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V projektu nazvaném Místo rodiny, který vznikl přímo pro prostory prezidentského salonku Veletržního paláce, se autor vydává po stopách vlastní identity.
V dubnu vystaví galerie ve Valdštejnské jízdárně dílo Josefa Šímy – jeho Cestu k Vysoké hře. Květen se zaměří na české pohraničí, ve Šternberskému paláci se otevře výstava Sasko-Čechy: Jak blízko, tak daleko, která zmapuje tisícileté soužití tamních Čechů s Němci. Od června pak bude palác Kinských hostit sbírku impresionismu dánského muzea Ordrupgaar.
„Řekl bych, že mezinárodní projekty budou dominovat. Letos představíme třeba i indické umění. Prioritou ale bude otevření dvou nových sbírkových prezentací, to je zásadní událost pro kažé muzeum umění,“ zdůraznil generální ředitel galerie Jiří Fajt.
Loni navštívilo Národní galerii celkem 711 928 lidí, v předchozím roce to bylo 690 tisíc lidí, jak vyplývá z výročních zpráv. Návštěvnost roste od roku 2014, kdy do jejího čela v půlce roku nastoupil Jiří Fajt. V roce 2014 do galerie přišlo 380 tisíc lidí. „Za mého působení se více než ztrojnásobila návštěvnost galerie. Ale ještě nejsme na maximu, náš potenciál se zatím nevyčerpal,“ tvrdí ředitel Fajt.
