Kmotr si pro sebe ukradl Audioknihu roku 2022, s pomocí Oldřicha Kaisera

Nahrávám video

Absolutním vítězem ankety Audiokniha roku 2022 se stala mafiánská sága Kmotr. Bestseller Maria Puza načetl Oldřich Kaiser. Kmotr v jeho podání zvítězil také v kategoriích Interpret a Jednohlasná četba. Odborná porota rozdala ceny celkem v deseti kategoriích. Za mimořádný přínos byla oceněna Taťjana Medvecká.

„Čím je Marlon Brando v Coppolově filmové adaptaci Kmotra, tím je Oldřich Kaiser v audioverzi této mafiánské ságy. Kaiser jde vlastní cestou, pojímá četbu s úctyhodnou lehkostí, z každé vyslovené věty je znát hluboké pochopení díla a interpretovo umění posluchače přenést do popisovaného prostředí,“ chválí porota Kaiserovo podání Puzova románu.

„Sugestivní vyprávění Oldřicha Kaisera činí z této velké mafiánské ságy ještě větší požitek, než jaký sama o sobě ve své literární podobě představuje,“ tvrdí dokonce. K přesvědčivému výsledku napomohla režie Michala Bureše, pečlivě vybraná hudba a precizní zvukový design. 

První místo v kategorii vícehlasá četba získala audiokniha Zvuky probuzení Petra a Petry Třešnákových. Prožitky rodičů při výchově dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování načetli Ivan a Klára Trojanovi. 

„Interpretace značně emotivního vyprávění je pojata citlivě a volba interpretů značnou měrou přispěla k uvěřitelnosti výpovědi obou vypravěčů. Jejich projev je v souladu s obsahem, jde z něj cítit porozumění, emoce i určitý druh poselství, které posiluje,“ dodává porota.

Zaujaly výslechy vrahů i příběh pro děti o smrti

V kategorii dramatizací zvítězila strhující audiokoláž Já, vrah autora Davida Laňky. Zdramatizované výslechy podezřelých jsou založené na skutečnosti. „Seriálová dramatizace Já, vrah přináší do audiálního světa něco, co se zde vidí jen vzácně: přiblížení skutečných situací a rozhovorů v rámci dokumentu nikoli četbou, ale režijně, dramaturgicky i herecky uvěřitelným podáním, které si uchovává napětí kriminalistického podcastu i věrnost dokumentu,“ zdůrazňuje porota. Nahrávka, na níž jsou slyšet herci David Švehlík, Ondřej Malý, Anna Fialová či Vojtěch Vondráček, získala i cenu za zvukový design.

Mimo kategorie uspěla vzpomínková biografie Michaela Kocába Vabank, k jejímž interpretům patří Lukáš Hlavica, Jan Vlasák nebo Jana Stryková a také autor původní knihy. V kategorii pro děti a mládež nejvíce porotu zaujal titul Myši patří do nebe načtený Ondřejem Brouskem.

„Právem oceňovaná knížka, která nevšedním způsobem dětem zprostředkovává téma smrti, je hodna ocenění i ve své audiopodobě,“ míní porota. Podle knihy Ivy Procházkové vznikl i animovaný film oceněný Českým lvem a nominovaný na „evropského Oscara“.

Jako nejlepší interpretka v hlasování poroty zvítězila Klára Suchá, která načetla knihu Klára a Slunce. Dystopický sci-fi příběh napsal z pohledu dětského robota nobelista Kazuo Ishiguro. V hlasování posluchačů zvítězil titul Předávání ohně Petera Podlesného.

Oceněné vybrala dvacetičlenná odborná porota z téměř stovky přihlášených titulů od dvaceti vydavatelů. Anketu Audiokniha roku pořádá již podesáté Asociace vydavatelů audioknih.

„Letošní přihlášené tituly si drží v naprosté většině vysokou úroveň zpracování. Oproti situaci před několika lety narostl počet produkčně náročných dramatizací, který se ustálil na zhruba tuctu nahrávek, převahu ale stále mají jednohlasé četby,“ zhodnotil letošní ročník předseda poroty Tomáš Macháček.

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2022 převzala Taťjana Medvecká. Sama nebo s kolegy načetla například Geniální přítelkyni Eleny Ferrante, Svědectví Margaret Atwoodové, Dopisy Milady Horákové či Krále Leara.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...