Když muž přijme svou jemnější stránku, stává se celistvější, ukazuje Daniela Špinar v Modrovousově hradě

Nahrávám video

Opera Modrovousův hrad maďarského skladatele Bély Bartóka má mnoho výkladů. Režisérka Daniela Špinar, která sama prochází tranzicí, pojala dílo jako příběh o vnitřním sváru a hledání identity. Symbolistickou operu z roku 1911 nastudovala pro Moravské divadlo Olomouc. Inscenace je náročná hudebně i jazykově, pěvci se své party učili v jazyce originálu, tedy maďarštině.

Právě v Olomouci měl Modrovousův hrad před více než šedesáti lety tuzemskou premiéru. Nové nastudování podle umělecké šéfky Moravského divadla Veroniky Loulové potřebovalo „titěrnou práci geniálního režiséra“. Tvůrce, který zvládne nejasné psychologické pojetí, našla v Daniele Špinar.

Původní legenda vypráví o Modrovousovi, jehož poslední žena se nezdráhá odhalit hrozivá tajemství ukrytá v komnatách jeho hradu, za což má zaplatit vysokou daň. Libretista Béla Balázs svoji verzi příběhu zredukoval na základní konflikt mezi Modrovousem a Juditou.

„Z níž má (Modrovous) trošku strach, protože už předtím zabil své manželky, a ona lstivostí, láskou, empatií, emocionalitou ho donutí otevřít sedm zamčených komnat,“ připomíná Daniela Špinar.

Muž a žena v jedné bytosti

Spíše než jako příběh o rozdílnosti a nepochopitelnosti mužského a ženského světa je Modrovousův hrad pro režisérku vyprávěním o jedné bytosti, v níž zápasí mužský a ženský princip.

„Konec je katarzní, že muž a žena patří k sobě. V každé bytosti je muž a žena dohromady, a když muž přijme některé svoje, řekněme jemnější, emocionálnější stránky, třeba že i muži pláčou, tak se stává celistvější osobností,“ domnívá se Špinar.

Děj stojí na psychologicky napjatém dialogu Modrovouse a Judity, pěvci tak prakticky neopustí jeviště. O roli Modrovouse se dělí David Szendiuch a Jiří Přibyl. V roli Judity se představí Barbora Řeřichová a Radoslava Müller. Špinar je oprostila od velkých operních gest. „Paní režisérka po nás chce hodně civilní herectví, jelikož veškeré drama dělá balet,“ vysvětlila Řeřichová.

Modrovousův hrad (Moravské divadlo Olomouc)
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Minimalistické pojetí dává divákovi prostor, aby zvládl sledovat více věcí najednou. To musel i ansámbl Moravského divadla. Například pěvci svou maďarskou výslovnost pilovali několik měsíců. Opera se totiž hraje maďarsky, s českými a anglickými titulky. Náročný je Modrovousův hrad i po stránce hudební. „Nezávidím sólistům různé intonační pasti,“ podotýká dirigent Petr Šumník.

Pro dospívající diváky

Bartókova poměrně krátká opera se obvykle doplňuje o další díla. V Olomouci připojili orchestrální Tance z Galanty a sbory pro mužské hlasy, to vše z pera Zoltána Kodálye, který původně měl hudbu pro jednoaktovou operu skládat.

„Můžeme lépe vysvětlit proces, kdy se muž rozhodne do sebe více pustit ženu a potom má šťastnější život,“ vysvětluje Daniela Špinar, v čem Kodályova hudba inscenaci pomůže.

Olomoucká verze Modrovousova hradu je podle režisérky vhodná pro diváky od patnácti let, kdy dospívající řeší svou sexualitu. Každý divák si ale z představení může odnést individuální zážitek, neboť na něj bude nahlížet skrze své osobní zkušenosti a vlastnosti, což je pro ni jako tvůrce žádoucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...