„Jaký hledání?“ Vladislav Mirvald šel na krajinu jednoduše s kružítkem

Výstava, již připravila lounská Galerie Benedikta Rejta ke stému výročí narození Vladislava Mirvalda, skládá poctu nejenom tomuto významnému, byť stále ne zcela doceněnému výtvarníkovi. Poukazuje zároveň na řadu dalších, zajímavých bodů.

Mirvaldův osud i tvorba staví na hlavu téměř apriorní představu, že nejlepší umění vzniká vždy ve velkých centrech, především pak v Praze, protože jak Mirvald, tak jeho lounští vrstevníci Kamil Linhart (1920) a Zdeněk Sýkora (1920) potvrzují, že tomu tak může být i v sotva dvacetitisícovém městě.

Mirvald je zároveň důkazem, že díla, jež naprosto drží krok s vývojem ve světě, mohou vznikat i v podmínkách, které kvalitnímu, osobitému a svobodnému umění nepřejí – a mnohdy jdou přímo proti němu. Nelze přitom pochybovat, že za umění, které vzniká době navzdory, musí tvůrci něčím zaplatit.

Cesta přes krajinu

To nelepší i na špatné půdě dokázal Mirvald vypěstovat nejen v pozdější tvorbě, ale již od svých počátků, svázaných jak s kubismem, tak především s krajinářskou malbou. Což je dalším zajímavým fenoménem platným pro všechny tři lounské mistry. Všichni totiž prošli velice plodným a také důležitým a inspirujícím obdobím, kdy se až do počátku šedesátých let toulali krajinou Českého středohoří s malířskými štaflemi na zádech a malovali a malovali.

U trojice, kterou proslavila především pozdějí abstraktní díla, může být taková umělecká minulost překvapivá, zažitá krajinářská zkušenost ale měla na jejich další hledání a (logický, jakkoli se to může zdát nelogické) posun k abstrakci velký vliv.

Mnozí malíři totiž přicházeli ke zcela abstraktnímu pojetí právě přes krajinu. Tuto cestu absolvovali i Vasilij Kandinskij a Piet Mondrian, kteří rovněž vyšli z víceméně realistického zobrazování krajiny, již postupně zobecňovali, redukovali na geometrizující prvky, až dospěli k čirému, abstrahovanému tvaru.

Jak ostatně píše autor Mirvaldova katalogu k plzeňské výstavě v roce 2010 Tomáš Pospiszyl: „Mirvald se Sýkorou jednoho dne krajinu uviděli jako kompozici autonomních barevných skvrn.“ Odtud pak vedla cesta k dalšímu abstrahování.

Stálé motání kolem deskripce

Mirvald měl k abstraktní tvorbě ovlivněné konstruktivismem (a v jeho případě i pedagogickou praxí, protože učil deskriptivní geometrii) blízko už v padesátých letech, kdy si zapsal: „Stálé motání kolem deskripce. Opisování a popisování. Deskriptivní realismus. Naprosté jedničce z deskriptivy brání jenom nešikovnost. Ta chudák barva! Stálým pronásledováním ušmudláním dlí už jen tajně v tubách.“

A o mnoho let později, v textu k výstavě v roce 1991, komentoval svůj přesun od krajinářství ke konstruktivistické abstrakci takto: „To, že člověk vezme do ruky kružítko, má vliv i na malbu v krajině: tam to často bývá ‚už hotové‘, stačí to jenom přepsat a přitakat kráse takové, jaká je.“

Dělal jsem si srandu

Na otázku „Kde se vzaly undulační válce a cylindrická perspektiva?“ si pak Mirvald odpovídá ohlédnutím do roku 1964, kdy básník a výtvarník Jiří Kolář prohlásil: „Jaký hledání. Ať každej dělá to, čemu se vyučil, a má do smrti vystaráno.“ A sám dodává: „Deskriptivě jsem vracel její rigorózní a nemožné poučky tím, že jsem si z ní tak trochu začal dělat legraci.“

A možná si tak trochu dělal legraci i z diváků, kdy klamal tělem: „V názvech mých obrazů se často vyskytuje latina. Ta je tam schválně, protože většina lidí neví, že Undulační válce jsou prostě Vlnící se válce. I v těch názvech jsem si takhle dělal srandu,“ přiznal v roce 2000 v rozhovoru pro MF Dnes.

Z výstavy Vladislava Mirvalda v Galerii Benedita Rejta
Zdroj: Galerie Benedikta Rejta

V Mirvaldových zdánlivě strohých, střízlivých geometrických konstrukcích, vznikajících za pomoci kružítka, pravítka a racionální úvahy, najdeme odlehčující prvek humoru, najdeme v nich ale i emoce a lyričnost. Cítil to i sám malíř, když si do bloku v roce 1994 poznamenal, že „krajina vlnivých (undulačních) válců může být krajinou meditace nebo lyrickým sdělením“.

Geometrie nepostrádá poezii

O problematice své tvorby přemýšlel, do téhož sešítku si totiž poznamenal: „V oblasti geometrie opouštíme ilustrování literárních myšlenek, čímž odpadá otázka: co tím chtěl básník říct? Ostatně už Šalda obrazy prohlásil za hájemství zraku. Koule je koulí, čára čárou, modrá barva znamená modrou barvu. Geometrické oslovení nepostrádá krásy, lyriky, svébytnosti poezie, která nepoužívá slov. Ostatně krása kopretiny a ptačího zpěvu se neodehrává ve slovní oblasti.“

Důležité je substantivum „krása“, protože Mirvaldova díla skutečně krásná jsou, potěší jak milovníka estetických hodnot, tak fanouška racionality. Zároveň můžeme tyto zápisky vztáhnout i na tvorbu nejen jeho souputníků a přátel, Zdeňka Sýkory a Kamila Linharta. Několik jejich děl je na lounskou výstavu ostatně také zařazeno.

Vedle výstavy v Galerii Benedikta Rejta, jež končí 28. listopadu, lze až do 12. prosince zhlédnout i paralelní a doplňující expozici v Galerii města Loun, zaměřenou výhradně na Mirvaldovo krajinářské období – společně totiž skládají celý umělcův bohatý umělecký odkaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...