Ivan a Josef Trojanovi jsou jeden Šarlatán. Nový film režíruje Agnieszka Hollandová

Nahrávám video

Režisérka Agnieszka Hollandová začíná v Česku připravovat nový film. Snímek, na kterém se podílí i Česká televize, se jmenuje Šarlatán a vzniká na motivy osudu Jana Mikoláška. V roli léčitele, který zázračně uzdravoval pacienty, včetně politických špiček, se představí Ivan a Josef Trojanovi.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová má k Česku blízko nejen proto, že studovala na pražské FAMU. Čeští diváci její práci nejvíce zaznamenali v sérii Hořící keř inspirované událostmi po sebeupálení Jana Palacha.

Nyní podle scénáře Marka Epsteina připravuje snímek Šarlatán o osudech Jana Mikoláška (1887 až 1973), který byl ve své době známým léčitelem a znalcem bylin. Jeho pomoc vyhledala i řada osobností, například herečka Olga Scheinpflugová, výtvarník Max Švabinský nebo prezidenti TGM a Antonín Zápotocký, jehož prý zachránil před amputací.

Geniální konformista

„Léčitelství mě vždy zajímalo. To, že jeden člověk je schopen se tak silně zahloubat do těla a duše jiného člověka, že najednou ví, co v něm je. Velmi často je to podvod. Ale v případě Mikoláška to podvod nebyl. On byl skutečně geniální, šíleně intuitivní a zároveň racionální diagnostik. A dovedl lidem bylinkářstvím neuvěřitelně pomáhat,“ říká Hollandová.

Nahrávám video

Po smrti prezidenta Zápotockého ale komunisté Mikoláška soudili ve vykonstruovaném procesu, mimo jiné za krácení daní. Dostal tři roky a přišel o veškerý majetek. „Skrze toho člověka odvyprávíme velký kus dějin dvacátého století,“ pokračuje režisérka.

„Pacienty nerozlišoval, pomáhal všem. Takže během druhé světové války pomáhal nacistům i odbojářům. Byl to velmi složitý člověk, ve kterém se pořád pralo to, co je vznešené, dobré a krásné, a nějaké strašné zlo, nějaká temná vášeň,“ uvažuje.

„Zároveň byl něčím, co mne v dnešní době zvláště zajímá, protože on byl v zásadě narcistický konformista. Myslel si, že to, co dělá, je tak důležité, že může dělat kompromisy všeho druhu,“ dodává Hollandová.

Jeden člověk ze dvou Trojanů

V těchto dnech vybírá herce do posledních rolí. Jako léčitel Jan, obdařený výjimečnými schopnostmi i stíhaný vnitřními děsy, se na plátně představí Ivan Trojan. „Ví, že zachraňuje životy, že umí lidem pomoct, ale zároveň si uvědomuje, že potřebuje pomoci sám sobě. A ten svár dobra a zla v něm je další dramatickou linkou příběhu,“ říká herec.

Hlavní roli si zahraje spolu se svým synem. Léčitele v mladším věku ztvární Josef Trojan. „Jsme si přece jen podobní, tak se ukázalo, že to bude nejlepší řešení. Doufám, že to všichni vzájemně potvrdíme,“ říká Ivan Trojan. „Takový dárek mi osud poslal. Jsem velmi zvědavá, jak to dopadne, jak uděláme jednoho člověka ze dvou Trojanů,“ směje se Hollandová.

Snímek Šarlatán se začne natáčet v dubnu. Podstatná část filmu vznikne v okolí Okoře a v bývalé věznici v Mladé Boleslavi.

Mr. Jones na Berlinale

Do Prahy přijela Agnieszka Hollandová z probíhajícího Berlinale, kde v soutěžní sekci představila svůj poslední dokončený film Mr. Jones. Vypráví o novináři, který ve třicátých letech informoval svět o hladomoru na Ukrajině způsobeném sovětskou politikou.

„Není to snadný film, protože mluví o velice těžkých a bolestných věcech, a zároveň je politicky velmi aktuální, nejenom kvůli Ukrajině a Rusku, ale také kvůli tomu, že tím hlavním hrdinou je novinář, který se snaží říct pravdu a platí za to šílenou cenu,“ říká režisérka.

„Bez svobodných médií se demokracie neubrání. Dnes jsme v podobném okamžiku jako ve třicátých letech, kdy cítíme, že demokracie může zmizet. A to, co by ji nahradilo, nebude něco, v čem budeme šťastní. To je velmi ohrožující,“ varuje Hollandová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...