Měl to být obyčejný letní den, ale šestiletá Amálka cítí, že její dosud bezpečný svět něco ohrožuje. Z pohledu malé dívenky také režisérka a scenáristka Beata Parkanová svůj nejnovější film natočila. Snímek Světýlka je jedním ze dvou českých filmů v hlavní soutěži letošního festivalu v Karlových Varech.
Světýlka jsou pro Beatu Parkanovou třetím filmem – a také třetí premiérou ve Varech. Uvedla zde svou debutovou sondu do rodinných vztahů Chvilky a následně i drama Slovo, to už v hlavní soutěži. Příběh prověřující morální hodnoty za okupace Československa v srpnu 1968 vycházel z osudů filmařčiných vlastních prarodičů. Za snímek obdržela na festivalu cenu za režii a Martin Finger byl oceněn za mužský herecký výkon.
Nečekaná rána od nejbližších
Nyní se Parkanová na červený koberec ve Varech vrátila se Světýlky. Jejich tématem je rozpad rodiny nahlížený optikou šestileté Amálky. „Když do života přijde nečekaná rána od nejbližších lidí a všechno se musí v ten moment poskládat,“ shrnula Parkanová, která je rovněž autorkou scénáře. Točilo se chronologicky, ač to nebývá obvyklé už kvůli náročnosti na čas a finance, tvůrci ale tento přístup zvolili kvůli věku hlavní hrdinky.
„Hlavní roli hraje Mia Bankó a seslalo nám ji pár dobrých andělů. Viděla jsem ji na castingu dětí do filmu Slovo, přišla se svojí starší sestrou Leou, která ve Slovu tak skvěle hrála holčičku Emičku. Miu jsem si hned zapamatovala, nějakým osudovým pocitem, a pak věděla, že ji do Světýlek chci. Nezkoušeli jsme nikoho jiného, i když neměla žádné zkušenosti s natáčením,“ dodala k obsazení.
Z pohledu šestileté hrdinky
Rodiče hrají Elizaveta Maximová a Marek Geišberg. Diváci je ale vnímají z Amálčiny perspektivy. Světýlka jsou totiž nasnímána doslova z dětského pohledu. Diváci – stejně jako Amálka – se snaží světu porozumět podle toho, co zahlédnou klíčovou dírkou, zaslechnou uchem přitisknutým na dveře, přičemž kamera zůstává ve výši očí šestileté dívenky, která je dospělým sotva k pasu.
„Tentokrát jsem musel víc hrát koleny,“ poznamenává Martin Finger, jehož Parkanová obsadila už potřetí. Hraje Amálčina dědu, babičkou se stala Veronika Žilková. I ona komentuje úhel záběrů. „V podstatě tam nejsem vidět, ale slyšet jsem celý film, tak jsem si říkala, že bych mohla být v titulcích místo ‚hudba k filmu‘,“ navrhuje.
Veronika Žilková doprovází film do festivalové soutěže po více než čtvrtstoletí. Tehdy přijela s delegací k dramatu Vladimíra Michálka Zapomenuté světlo. „A tento film se jmenuje Světýlka. To světlo je určitá naděje. Jsem ráda, že český film má stále nějakou naději,“ vidí v podobných názvech snímků poselství.
A tvůrci Světýlek mají naději na hlavní cenu – Křišťálový globus – jako jeden ze dvou ryze českých zástupců v hlavní soutěži. Z tuzemské kinematografie jim konkuruje debut Adama Martince s názvem Mord.
