Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

Nahrávám video

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.

Do Prahy se sjelo na čtyřicet soutěžících z dvanácti zemí. Dovezli nedokončené housle, které vytvořili ve svých dílnách. Hlavní soutěž se týká houslové hlavice – takzvaného šneka vyřezávají houslaři až na místě. „Je předepsaný model Antonio Stradivari,“ upřesnil ředitel soutěže Jan Špidlen, s čím porota bude výsledné nástroje srovnávat.

Muzeum zároveň práci asi nejslavnějšího houslařského mistra představuje na originálu. Vystavilo totiž nejvzácnější kousky ze svých sbírek, které vyrobili dva představitelé cremonské houslařské školy. Jedním z nich je právě Stradivari, housle zvané Libon od něj vznikly v roce 1729. Jeho o dvě generace mladší kolega Joseph Guarneri del Gesú vyřezal v roce 1744 ve své dílně nástroj zvaný Princ Oranžský.

Vliv malé doby ledové?

Několikery housle od těchto dvou mistrů použili vědci v roce 2008 ve studii, snažící se přijít na kloub tomu, proč zrovna „stradivárky“ jsou považovány stále za nedostižné. Starožitné nástroje spolu s moderními prozkoumali pomocí lékařského scanneru. „Rentgenový“ pohled podle nich ukázal, že za mimořádné akustické vlastnosti vděčí stradivárky hustotě dřevní hmoty.

Housle Stradivari, zvané Libon, a housle Guarneri, zvané Princ Oranžský, ze sbírek Národního muzea na výstavě v roce 2016
Zdroj: Facebook/Národní muzeum

Jiná, dřívější studie vysvětlovala, že příčinou hustější dřevní hmoty je takzvaná malá doba ledová, kdy od konce šestnáctého do poloviny devatenáctého století byly teploty v Evropě celkově nižší. V letech 1645 až 1715, právě v době, kdy Stradivari působil, pak nastalo takzvané Maunderovo minimum, kdy bylo ještě chladněji. Chladno způsobilo zpomalení růstu stromů, ale takové podmínky už se nezopakovaly.

Jako všichni houslaři té doby Stradivari velmi pečlivě vybíral stromy, jejichž dřevo zpracovával. Soudilo se, že si opatřoval dřevo z jižních italských Alp, z oblasti, které se říká „les houslí“. Říkalo se také, že italský mistr a jeho kolegové používali dřevo ze starých kostelů.

Lidé stradivárky nepoznají, tvrdí studie

Pracovníci Institutu Jean Le Ronda d'Alemberta – tedy výzkumné laboratoře zastřešené Sorbonnskou univerzitou a francouzským Národním výzkumným centrem – v roce 2017 ověřovali, jestli jméno slavného houslaře nemá lepší zvuk než jím vyrobené nástroje.

Mezinárodní houslařská soutěž v Českém muzeu hudby
Zdroj: Národní muzeum

Navzdory prestiži starých italských houslí posluchači dávají přednost zvuku novějších nástrojů a nedokážou „stradivárky“ odlišit, zní závěr publikovaný v časopise PNAS vydávaném americkou Národní akademií věd. Srovnávacího poslechu se účastnilo 137 lidí jednak v pařížském sále, jednak v newyorské koncertní síni. 

Výsledek experimentu potvrdil obdobné studie stejného týmu z let 2010 a 2012. Sólisté by tak podle výzkumníků udělali lépe, kdyby při soutěžích, konkurzech či koncertech sáhli po novodobějších houslích, ovšem za předpokladu, že by posluchačům ani porotcům nebyl původ nástroje znám.

I housle za miliony lze ukrást

Čekalo by se, že nástroj od Stradivariho jeho majitel nespustí z očí, zvlášť když takových kousků se do dnešních dnů zachovalo zhruba šest set.

Například v roce 2012 se ale ve ztrátách a nálezech ve švýcarském Bernu objevily housle, které si půjčil nejmenovaný virtuos a pak je zapomněl ve vlaku. O dva roky dříve byla houslistka Min-Jin Kymovová okradena o své stradivárky, zatímco si kupovala sendvič v Londýně. Zloděj se je následně pokusil prodat za sto liber.

Ceny stradivárek se šplhají do milionů. Světový rekord na aukci drží housle od Stradivariho, jejichž majitelkou byla vnučka anglického básníka Byrona. Prodaly se v roce 2011 za 9,8 milionu liber (tehdy zhruba 325 milionů korun).

Pokud by si zájemci chtěli pořídit mistrovské housle od současného houslaře, měli by podle ředitele soutěže počítat s cenou začínající přibližně na sto tisíci korunách.

Dláto ano, smirkování ne

Program soutěže v Českém muzeu hudby potrvá do 7. června, kdy bude také oznámen vítěz. Materiál, tedy javorové dřevo, i nástroje používají houslaři svoje. „Je přesně specifikováno, co smějí použít a co ne. Jsou dovoleny jen řezné nástroje: dláta, nože. Nesmí se používat pilníky, smirkové papíry ani škrabky. Pak se pozná, co ten účastník dovede,“ dodává Špidlen.

O vítězi rozhodují nejen odborníci, hodnotí se i soutěžící navzájem. „Tato soutěž není anonymní, o to více je její průběh transparentnější. Veškerá hodnocení jsou odkrytá a soutěžící mají možnost diskutovat své poznatky či výhrady s ostatními nebo s porotou. Samotný proces společného hodnocení je pro každého velmi přínosný,“ nepochybuje Špidlen.

Hlasovat může rovněž veřejnost, která se přijde do prozatímní dílny v muzeu podívat. Pro zájemce z řad laiků jsou určeny i doprovodné přednášky a koncerty, mimo jiné koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky.

Soutěž pořádá už od konce devadesátých let Společnost Věnceslava Metelky, nesoucí jméno houslaře působícího v devatenáctém století. Inspirativní osobností byl i pro spisovatele Karla Václava Raise, který z Metelkových deníků čerpal inspiraci pro svůj historický román Zapadlí vlastenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...