Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

Nahrávám video
České muzeum hudby hostí mezinárodní houslařskou soutěž
Zdroj: ČT24

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.

Do Prahy se sjelo na čtyřicet soutěžících z dvanácti zemí. Dovezli nedokončené housle, které vytvořili ve svých dílnách. Hlavní soutěž se týká houslové hlavice – takzvaného šneka vyřezávají houslaři až na místě. „Je předepsaný model Antonio Stradivari,“ upřesnil ředitel soutěže Jan Špidlen, s čím porota bude výsledné nástroje srovnávat.

Muzeum zároveň práci asi nejslavnějšího houslařského mistra představuje na originálu. Vystavilo totiž nejvzácnější kousky ze svých sbírek, které vyrobili dva představitelé cremonské houslařské školy. Jedním z nich je právě Stradivari, housle zvané Libon od něj vznikly v roce 1729. Jeho o dvě generace mladší kolega Joseph Guarneri del Gesú vyřezal v roce 1744 ve své dílně nástroj zvaný Princ Oranžský.

Vliv malé doby ledové?

Několikery housle od těchto dvou mistrů použili vědci v roce 2008 ve studii, snažící se přijít na kloub tomu, proč zrovna „stradivárky“ jsou považovány stále za nedostižné. Starožitné nástroje spolu s moderními prozkoumali pomocí lékařského scanneru. „Rentgenový“ pohled podle nich ukázal, že za mimořádné akustické vlastnosti vděčí stradivárky hustotě dřevní hmoty.

Housle Stradivari, zvané Libon, a housle Guarneri, zvané Princ Oranžský, ze sbírek Národního muzea na výstavě v roce 2016
Zdroj: Facebook/Národní muzeum

Jiná, dřívější studie vysvětlovala, že příčinou hustější dřevní hmoty je takzvaná malá doba ledová, kdy od konce šestnáctého do poloviny devatenáctého století byly teploty v Evropě celkově nižší. V letech 1645 až 1715, právě v době, kdy Stradivari působil, pak nastalo takzvané Maunderovo minimum, kdy bylo ještě chladněji. Chladno způsobilo zpomalení růstu stromů, ale takové podmínky už se nezopakovaly.

Jako všichni houslaři té doby Stradivari velmi pečlivě vybíral stromy, jejichž dřevo zpracovával. Soudilo se, že si opatřoval dřevo z jižních italských Alp, z oblasti, které se říká „les houslí“. Říkalo se také, že italský mistr a jeho kolegové používali dřevo ze starých kostelů.

Lidé stradivárky nepoznají, tvrdí studie

Pracovníci Institutu Jean Le Ronda d'Alemberta – tedy výzkumné laboratoře zastřešené Sorbonnskou univerzitou a francouzským Národním výzkumným centrem – v roce 2017 ověřovali, jestli jméno slavného houslaře nemá lepší zvuk než jím vyrobené nástroje.

Mezinárodní houslařská soutěž v Českém muzeu hudby
Zdroj: Národní muzeum

Navzdory prestiži starých italských houslí posluchači dávají přednost zvuku novějších nástrojů a nedokážou „stradivárky“ odlišit, zní závěr publikovaný v časopise PNAS vydávaném americkou Národní akademií věd. Srovnávacího poslechu se účastnilo 137 lidí jednak v pařížském sále, jednak v newyorské koncertní síni. 

Výsledek experimentu potvrdil obdobné studie stejného týmu z let 2010 a 2012. Sólisté by tak podle výzkumníků udělali lépe, kdyby při soutěžích, konkurzech či koncertech sáhli po novodobějších houslích, ovšem za předpokladu, že by posluchačům ani porotcům nebyl původ nástroje znám.

I housle za miliony lze ukrást

Čekalo by se, že nástroj od Stradivariho jeho majitel nespustí z očí, zvlášť když takových kousků se do dnešních dnů zachovalo zhruba šest set.

Například v roce 2012 se ale ve ztrátách a nálezech ve švýcarském Bernu objevily housle, které si půjčil nejmenovaný virtuos a pak je zapomněl ve vlaku. O dva roky dříve byla houslistka Min-Jin Kymovová okradena o své stradivárky, zatímco si kupovala sendvič v Londýně. Zloděj se je následně pokusil prodat za sto liber.

Ceny stradivárek se šplhají do milionů. Světový rekord na aukci drží housle od Stradivariho, jejichž majitelkou byla vnučka anglického básníka Byrona. Prodaly se v roce 2011 za 9,8 milionu liber (tehdy zhruba 325 milionů korun).

Pokud by si zájemci chtěli pořídit mistrovské housle od současného houslaře, měli by podle ředitele soutěže počítat s cenou začínající přibližně na sto tisíci korunách.

Dláto ano, smirkování ne

Program soutěže v Českém muzeu hudby potrvá do 7. června, kdy bude také oznámen vítěz. Materiál, tedy javorové dřevo, i nástroje používají houslaři svoje. „Je přesně specifikováno, co smějí použít a co ne. Jsou dovoleny jen řezné nástroje: dláta, nože. Nesmí se používat pilníky, smirkové papíry ani škrabky. Pak se pozná, co ten účastník dovede,“ dodává Špidlen.

O vítězi rozhodují nejen odborníci, hodnotí se i soutěžící navzájem. „Tato soutěž není anonymní, o to více je její průběh transparentnější. Veškerá hodnocení jsou odkrytá a soutěžící mají možnost diskutovat své poznatky či výhrady s ostatními nebo s porotou. Samotný proces společného hodnocení je pro každého velmi přínosný,“ nepochybuje Špidlen.

Hlasovat může rovněž veřejnost, která se přijde do prozatímní dílny v muzeu podívat. Pro zájemce z řad laiků jsou určeny i doprovodné přednášky a koncerty, mimo jiné koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky.

Soutěž pořádá už od konce devadesátých let Společnost Věnceslava Metelky, nesoucí jméno houslaře působícího v devatenáctém století. Inspirativní osobností byl i pro spisovatele Karla Václava Raise, který z Metelkových deníků čerpal inspiraci pro svůj historický román Zapadlí vlastenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...