Forman by dětský film netočil, říká autor knihy o československé tvorbě pro děti

Nahrávám video

Páni kluci, Lucie, postrach ulice nebo Pod jezevčí skalou. Československé filmy pro děti se dodnes reprízují nejen ve svátečním období. Nová monografie s názvem Jednou nebudeme malí ale odhaluje i neznámou historii této části kinematografie. Přes divácký úspěch se tvorba pro mladé potýkala s nezájmem samotných filmařů.

Publikaci filmového historika Lukáše Skupy vydal Národní filmový archiv. Sleduje vývoj českého hraného filmu pro děti od zestátnění kinematografie v roce 1945 až po konec státního monopolu v roce 1993. Autor popisuje, jak tvorbu ovlivňovaly kulturní, politické nebo výrobní podmínky.

„Knížka nabídne čtenářům mnohdy zřejmě překvapivý pohled na dětské filmy, které si dnes nostalgicky hýčkáme jako rodinné stříbro české kinematografie. Na veřejnosti se sice neustále zdůrazňoval jejich velký význam s ohledem na výchovnou funkci, ale realita byla často dost odlišná,“ uvedl Skupa.

Monografie Jednou nebudeme malí
Zdroj: NFA

Pro děti se netočí „velké umění“

Vývoj filmů provázela řada potíží. „Okrajová pozice uvnitř studiového systému, horší produkční podmínky, problematičtější postavení v distribuci, pocit neviditelnosti, nebo dokonce méněcennosti, kterým trpěli jejich tvůrci. Dětský film nebyl považován za pravé ‚velké umění‘ a neměl publicitu srovnatelnou s tvorbou pro dospělé,“ upřesnil Skupa.

Autor odkrývá souvislosti rozvoje celovečerní hrané pohádky, pionýrského či rodinného filmu. Hlavní pozornost se soustředí na Filmové studio Barrandov a Filmové studio Gottwaldov (Zlín), kde v popisované době vznikly snímky pohádky Pyšná princezna, S čerty nejsou žerty či Ať žijí duchové! a také triková Cesta do pravěku, adaptace dívčího románu Metráček nebo knihami Marka Twaina inspirovaní Páni kluci.

Poslední zmíněné vyprávění natočila jedna z nejvýraznějších režisérek československé tvorby pro děti Věra Plívová-Šimková. Věnovala se tvorbě, kterou mnozí nepovažovali za dostatečně prestižní.

„Miloš Forman by nikdy dětský film netočil. Nebyl atraktivní pro autorský typ tvůrců. Dlouho se čekalo, než se objeví vůbec někdo, kdo bude ochoten se dětským filmům věnovat,“ podotýká Skupa. Například režisérčin celovečerní debut Káťa a krokodýl šel do výroby jen proto, že jiný scénář pro děti zrovna nebyl k dispozici.

Příliš výchovy

Některé filmaře odrazovalo, že musí být výchovní podle stranických instrukcí. Jiným chyběla pozornost kritiky. A někdo se zase bál náročné práce s dětmi. „Je rozdíl, když máte na place národního umělce a pětiletého kluka, kterému musíte předříkávat dialogy a který chce brzy za maminkou,“ poznamenává Skupa.

S dětskými herci se na place často potkávala herečka Jiřina Bohdalová. „Měla jsem kliku, že to byly vesměs velice talentované a dobře vychované děti,“ zavzpomínala. Na place se potkala třeba s dětskou hvězdou Tomášem Holým.

Tomáš Holý (tady ve snímku Jak vytrhnout velrybě stoličku) byl jednou z největších dětských hvězd československého filmu
Zdroj: ČT

Tvorba pro děti ale z pohledu vládnoucích komunistů usměrnila i některé tvůrce, které k ní šlo takzvaně uklidit, jako byl třeba někdejší představitel nové vlny Jan Schmidt, jenž režíroval mimo jiné adaptace knih Eduarda Štorcha o pravěku. Dětský film si dokázal udržet vysokou kvalitu i v obdobích, kdy úroveň filmové produkce klesala.

Úspěch Popelky

V sedmdesátých letech dohledu překvapivě ubylo. Mezinárodního úspěchu totiž dosáhly koprodukční Tři oříšky pro Popelku a film Už zase skáču přes kaluže – o chlapci překonávajícím následky dětské obrny – se prodal do skoro padesátky států.

Popularitu si československé dětské filmy udržují z velké části díky nostalgii. Televizní reprízy tak často k obrazovkám spíše než děti lákají jejich rodiče a prarodiče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...