Forman by dětský film netočil, říká autor knihy o československé tvorbě pro děti

Nahrávám video
Vyšla monografie o československém filmu pro děti
Zdroj: ČT24

Páni kluci, Lucie, postrach ulice nebo Pod jezevčí skalou. Československé filmy pro děti se dodnes reprízují nejen ve svátečním období. Nová monografie s názvem Jednou nebudeme malí ale odhaluje i neznámou historii této části kinematografie. Přes divácký úspěch se tvorba pro mladé potýkala s nezájmem samotných filmařů.

Publikaci filmového historika Lukáše Skupy vydal Národní filmový archiv. Sleduje vývoj českého hraného filmu pro děti od zestátnění kinematografie v roce 1945 až po konec státního monopolu v roce 1993. Autor popisuje, jak tvorbu ovlivňovaly kulturní, politické nebo výrobní podmínky.

„Knížka nabídne čtenářům mnohdy zřejmě překvapivý pohled na dětské filmy, které si dnes nostalgicky hýčkáme jako rodinné stříbro české kinematografie. Na veřejnosti se sice neustále zdůrazňoval jejich velký význam s ohledem na výchovnou funkci, ale realita byla často dost odlišná,“ uvedl Skupa.

Monografie Jednou nebudeme malí
Zdroj: NFA

Pro děti se netočí „velké umění“

Vývoj filmů provázela řada potíží. „Okrajová pozice uvnitř studiového systému, horší produkční podmínky, problematičtější postavení v distribuci, pocit neviditelnosti, nebo dokonce méněcennosti, kterým trpěli jejich tvůrci. Dětský film nebyl považován za pravé ‚velké umění‘ a neměl publicitu srovnatelnou s tvorbou pro dospělé,“ upřesnil Skupa.

Autor odkrývá souvislosti rozvoje celovečerní hrané pohádky, pionýrského či rodinného filmu. Hlavní pozornost se soustředí na Filmové studio Barrandov a Filmové studio Gottwaldov (Zlín), kde v popisované době vznikly snímky pohádky Pyšná princezna, S čerty nejsou žerty či Ať žijí duchové! a také triková Cesta do pravěku, adaptace dívčího románu Metráček nebo knihami Marka Twaina inspirovaní Páni kluci.

Poslední zmíněné vyprávění natočila jedna z nejvýraznějších režisérek československé tvorby pro děti Věra Plívová-Šimková. Věnovala se tvorbě, kterou mnozí nepovažovali za dostatečně prestižní.

„Miloš Forman by nikdy dětský film netočil. Nebyl atraktivní pro autorský typ tvůrců. Dlouho se čekalo, než se objeví vůbec někdo, kdo bude ochoten se dětským filmům věnovat,“ podotýká Skupa. Například režisérčin celovečerní debut Káťa a krokodýl šel do výroby jen proto, že jiný scénář pro děti zrovna nebyl k dispozici.

Příliš výchovy

Některé filmaře odrazovalo, že musí být výchovní podle stranických instrukcí. Jiným chyběla pozornost kritiky. A někdo se zase bál náročné práce s dětmi. „Je rozdíl, když máte na place národního umělce a pětiletého kluka, kterému musíte předříkávat dialogy a který chce brzy za maminkou,“ poznamenává Skupa.

S dětskými herci se na place často potkávala herečka Jiřina Bohdalová. „Měla jsem kliku, že to byly vesměs velice talentované a dobře vychované děti,“ zavzpomínala. Na place se potkala třeba s dětskou hvězdou Tomášem Holým.

Tomáš Holý (tady ve snímku Jak vytrhnout velrybě stoličku) byl jednou z největších dětských hvězd československého filmu
Zdroj: ČT

Tvorba pro děti ale z pohledu vládnoucích komunistů usměrnila i některé tvůrce, které k ní šlo takzvaně uklidit, jako byl třeba někdejší představitel nové vlny Jan Schmidt, jenž režíroval mimo jiné adaptace knih Eduarda Štorcha o pravěku. Dětský film si dokázal udržet vysokou kvalitu i v obdobích, kdy úroveň filmové produkce klesala.

Úspěch Popelky

V sedmdesátých letech dohledu překvapivě ubylo. Mezinárodního úspěchu totiž dosáhly koprodukční Tři oříšky pro Popelku a film Už zase skáču přes kaluže – o chlapci překonávajícím následky dětské obrny – se prodal do skoro padesátky států.

Popularitu si československé dětské filmy udržují z velké části díky nostalgii. Televizní reprízy tak často k obrazovkám spíše než děti lákají jejich rodiče a prarodiče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...