Filmová upoutávka týdne: Kniha džunglí v další verzi. Mauglí se obejde bez zpívajících zvířat

Knížky Rudyarda Kiplinga vábí filmaře. Letos na podzim do kin zavítá nové zpracování Knihy džunglí v režii Andyho Serkise, které při vyprávění o chlapci vyrůstajícím v indické džungli zapojí nejmodernější digitální triky. Otázkou bude, jestli nedlouho po disneyovské verzi budou mít diváci zájem si příběh Mauglího zopakovat.

Občas se stane, že do kin jdou brzy po sobě filmy velmi podobného ražení. Někdy je to opravdu extrémní – třeba v roce 1998 to potkalo animovaný film s Mravencem Z a Životem brouka a katastrofický žánr s Armageddonem a Drtivým dopadem. Jejich premiéry od sebe dělily týdny, respektive měsíce.

Podobný pocit vyvolává dvojice Kniha džunglí a Mauglí, která má navíc stejný zdrojový materiál. Je mezi nimi nicméně alespoň dvouletá pauza.

Kniha džunglí, kterou v roce 2016 uvedlo do kin studio Disney, se stala velkým kasovním trhákem (páté místo nejvýdělečnějšího filmu roku v Americe i v celém světě, kde se v tržbách dostala na dohled miliardě dolarů). Kritici i diváci byli spokojeni a díky působivým trikům, které oživily zlovolného tygra Šér Chána i přátelského medvěda Balú, byl film dokonce oceněn na Oscarech. Byl to úspěch, který nastavuje laťku vysoko.

Film Mauglí
Zdroj: Warner Bros.

Konkurovat mu chce vize Andyho Serkise, kterou natočil pro studio Warner Bros. První upoutávka naznačuje, že se film vydá méně pohádkovou cestou, i když mluvícím zvířatům se nevyhne. Bude temnější a diváci se od zvířecích postav nedočkají chytlavých písniček.
„Tohle je pokus ponořit se do Kiplingovy knihy a Muglího cesty outsidera, který se snaží najít svou identitu,“ uvedl režisér Andy Serkis.

Herec skrytý v digitální masce

Pro Serkise je film Mauglí jedním z prvních režijních pokusů. Už loni stihl do kin uvést drama podle skutečné události Nádech pro lásku. Daleko víc je ale znám jako herec, který skrývá svou tvář. Diváci ho mohli vidět v řadě velkých filmů, ale na fotce by ho možná nepoznali. Je totiž jedním z nejzkušenějších představitelů metody motion capture, díky níž vznikají digitální postavy odrážející mimiku a pohyby skutečného člověka.

Andy Serkis s podobiznou Gluma, kterého ztvárnil v Pánovi Prstenů a Hobitovi
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Krátce po roce 2000 díky této technologii dopomohl stvořit klíčový prvek fantasy série Pán Prstenů – postavu Gluma. Šlo v podstatě o revoluční počin. Ostatně jak Dvě věže, tak Návrat krále získaly ocenění za triky. S režisérem Peterem Jacksonem později pracoval také na King Kongovi, kde jeho výkon oživil titulního veleopa. Přesvědčivé emoce pak zajistil i další opici – Caesarovi v novodobé trilogii o Planetě opic. Ke Glumovi se v roce 2012 vrátil, když Jackson točil adaptaci Hobita. Místo se pak pro Serkise našlo i tehdy, když se opět rozjela sága Star Wars. Zpodobnil tam deformovaného vůdce temné strany Síly jménem Snoke.

Spíše v menších rolích byl Serkis bez digitální masky k zahlédnutí v několika filmech – například Dokonalém triku Christophera Nolana, ale i v komiksovém snímku Black Panther. Právě zkušenost s digitálním herectvím mohl zužitkovat při práci na Mauglím, jelikož kvalitní trikové provedení bude klíčovým prvkem.

Film Mauglí
Zdroj: Warner Bros.

Digitálně oživená zvířata pak promluví zvučnými hlasy. Benedict Cumberbatch, kterého proslavil televizní Sherlock, bude tygrem Šér Chánem, zatímco Christian Bale známý i díky Batmanovi bude panterem Baghírou. Krajta Ká zase bude znít jako Cate Blanchettová. Sám Serkis se pak ujal role medvěda Balú. Titulní Mauglí bude stejně jako v předloňské verzi ztvárněn skutečným chlapcem, a to Rohanem Chandem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...