Festival ve Varech udělá radost Vladimíru Smutnému i Spalovači mrtvol

Český kameraman Vladimír Smutný je první oznámenou osobností, kterou ocení 54. ročník filmového festivalu v Karlových Varech. Příznivce filmu zve do lázeňského města od 28. června do 6. července. Během tohoto týdne mimo jiné divákům nabídne speciální sekci k třicátému výročí sametové revoluce a promítne digitálně restaurovaného Spalovače mrtvol. Poctu vzdá letošní ročník rozsáhlou retrospektivou egyptskému režisérovi Júsufu Šahínovi.

Vladimír Smutný ve Varech převezme Cenu prezidenta festivalu. Šestasedmdesátiletý kameraman, jehož mottem je služba filmovému příběhu, svou kamerou pozdvihl řadu snímků výrazných režisérů. Tíživou atmosféru dodal Zániku samoty Berhof a syrovost psychologickému dramatu Skalpel, prosím, které natočil Jiří Svoboda. S Karlem Kachyňou zachytil nostalgickou Smrt krásných srnců a od devadesátých let je stálým spolupracovníkem Jan Svěráka: prvně se potkali u oscarového Kolji, naposledy u vzpomínkového snímku Po strništi bos.

Za něj získal Českého lva, celkem je držitelem sedmi těchto cen. Mimo jiné také za parodického Mazaného Filipa, válečný Tobruk či sociální drama Poupata. První dva jmenované získal za filmy v režii Václava Marhoula, s nímž aktuálně natáčí adaptaci zásadního románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče.

Nahrávám video

Restaurovaný Spalovač mrtvol a revoluce bez cenzury

Dalšího významného kameramana – nedávno zesnulého Stanislava Milotu – a také režiséra Juraje Herze připomene snímek, kterým Vary pokračují v tradici uvádění digitálně restaurovaných titulů ze zlatého fondu české kinematografie. Letos diváci uvidí Spalovače mrtvol. Mrazivé vizuální ztvárnění Herzova filmu je dílem právě Stanislava Miloty. Po premiérové projekci na festivalu bude film uveden také do dalších kin. 

K tuzemské kinematografii se na 54. ročníku váže i sekce Bez cenzury, která je připomínkou třicátého výročí sametové revoluce. Zahrnuje sedm snímků natočených na přelomu rozpadající se totality a „divokých devadesátek“. Počínaje „rytmikálem totalitního věku“ Kouřem přes thriller Requiem pro panenku či snímek V žáru královské lásky až po vizionářskou moralitu Dědictví aneb Kurvahošigutntag.

Rozmanitý Júsuf Šahín

Ze zahraničních filmařů se festival rozhodl věnovat režisérovi Júsufu Šahínovi. Významného tvůrce egyptské kinematografie přiblíží jedenáct remasterovaných filmů, od méně známých filmů až po klasická díla. 

„Akční eposy, muzikály, romantická melodramata i politické alegorie. Rozmanitost a nepředvídatelnosti Šahínovy tvorby z padesátých let minulého století se odrážejí i v dalších snímcích uvedených v rámci jeho retrospektivy, ať už jde o psychologickou komplexitu Hlavního nádraží, rozmáchlou obrazotvornost Saladina či žánrové míšení v Návratu marnotratného syna. Západní diváci znají Šahína díky neorealistickému Hlavnímu nádraží, v jeho tvorbě se však skrývá mnohem víc. A právě to se snažíme odhalit v naší přehlídce,“ uvedl kurátor sekce Joseph Fahim.

Česká televize zve do Domu ČT

Hlavním mediálním partnerem karlovarského festivalu je opět Česká televize. I letos postaví pro festivalové návštěvníky Dům ČT, vyhrazený debatám s filmovými i televizními tvůrci a také podvečerním koncertům. 

Dům ČT na festivalu ve Varech
Zdroj: ČT

„Festival je nejen svátkem filmu, ale i platformou vhodnou pro představení aktuální televizní produkce, tedy světa, který je s tím filmovým čím dál propojenější. Což dokládá třeba i výrazný úspěch Dukly 61 u návštěvníků loňského ročníku festivalu. I díky programu Domu České televize se film a televize dostávají do dialogu, který je inspirativní pro nás i pro diváky. A v tomto trendu chceme jednoznačně pokračovat, proto se letos do Varů například vrátí i Marie Terezie v čele s hollywoodským režisérem Robertem Dornhelmem,“ prozradil generální ředitel ČT Petr Dvořák. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...