Ze zaniklého nákupního centra se v Ostravě před šesti lety stal galerijní a komunitní prostor, který nemá v Česku ani v Evropě příliš srovnání. Jenže na konci června má o objekt, který provozuje sousední galerie PLATO, město přijít. Budova není v dobrém stavu, připouští sama galerie. Role Bauhausu je však ve městě nezastupitelná – a podle všeho nemá náhradu. Podle některých umělců by tak měl zůstat funkční do doby výsledků urbanistické soutěže. Část zástupců města oponuje, že objekt měl být vždy jen provizorním útočištěm umělecké scény.
Ilona Rozehnalová je výraznou postavou ostravského kulturního života. Je majitelkou Klubu Fiducia, kde se pořádají autorská čtení, besedy nebo přednášky a jeho součástí je i antikvariát. Když před pětadvaceti lety v centru Ostravy vyrostl hobbymarket Bauhaus, cítila prý zmar a rozčarování nad arogantním gestem developera, který postavil v historickém jádru obchodní centrum a přes sliby nechal chátrat vedlejší jatka.
„Dneska je pro mne naopak symbolem proměny ,nemísta' v místo, smysluplného nakládání s městem. Z prázdného prostoru totiž vzniklo unikátní komunitní centrum, které nám závidí široko daleko, spolu s opravenými jatkami dává lokalitě tolik potřebný impulz a území neuvěřitelně zhodnocuje,“ říká.
V Bauhausu provizorně sídlila městská galerie PLATO. Šlo o přerod opuštěného, chátrajícího obchodu v centrum pro komunitní život. To se stalo před šesti lety za pomoci dotace od města ve výši necelých čtyř milionů korun. PLATO se nyní po opravě zmíněných protějších památkově chráněných Městkých jatek nastěhovalo právě do nich. Vedlejší Bauhaus má však podle Rozehnalové stále svoji nezastupitelnou funkci – stalo se z něj totiž živé místo pro setkávání, festivaly, koncerty nebo mezinárodní konference.
V projektu nazvaném Dočasné struktury vytvářeli funkční zázemí galerijního prostoru sami umělci, vyučování i výstavy diplomek sem zase umisťovaly Střední umělecká škola v Ostravě nebo Fakulta umění Ostravské univerzity. Lidé mohli přijít například na experimentální elektronickou hudbu, projekce nezávislých filmů nebo na seznamky pro rodiny s dětmi či nedělní dílny. O obrovský, variabilní prostor má ale Ostrava ke konci června přijít.
Náměstkyně: Budova není v dobrém stavu
Městské zastupitelstvo totiž na konci ledna rozhodlo, že PLATO má Bauhaus opustit, aby šel později k zemi. Část umělecké scény proti rozhodnutí stále bojuje, například aktuálním otevřeným dopisem, pod nějž se již připojilo skoro dva tisíce podpisů. Podle něj se s uzavřením příliš spěchá – a to ve chvíli, kdy za něj není adekvátní náhrada a kdy se ani neví, co na jeho místě bude. Jde totiž o cenné území v historickém centru krajského města, kde zmíněná jatka sbírají architektonická ocenění.
Městská jatka ostatně na lednovém jednání ostravského zastupitelstva zmínil i primátor Jan Dohnal (ODS). V debatě prohlásil, že ho prý těší, že aktivity v Bauhausu mají ohlas, měly by ale prý probíhat v objektu, který město „draze opravilo“. Celkové náklady na přeměnu budovy bývalých jatek včetně jejího nákupu byly téměř 345 milionů korun.
„Dlouhodobě máme nedostatek komunitních míst, což se jako červená nit vine i novou analýzou, kterou si město nechalo vypracovat pro strategický plán do roku 2030. Z města nám odcházejí mladí kreativci a my jim teď zbytečně a bez náhrady bereme prostor, který chtějí a využívají,“ myslí si naopak Rozehnalová.
S tím však nesouhlasí náměstkyně ostravského primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO), která uvádí, že budova Bauhausu není v dobrém technickém stavu. Její další provoz by byl podle ní i v případě potenciálních oprav velmi neekonomický – kvůli statickým a stavebním poruchám byla prý ostatně opuštěna i původním investorem. „Už od samotného počátku byl tedy prostor zamýšlen pouze jako dočasné útočiště galerie PLATO Ostrava a město dlouhá léta deklaruje svůj záměr jej zdemolovat,“ prohlašuje.
O špatném stavu objektu mluví i ředitel PLATO Marek Pokorný – nejde prý jen o chatrnou statiku, ale i o výkladce prosklené fasády nebo nepředvídatelné havárie. „Když jsem mluvil se statiky, odhadovali bezpečnost provozu tak na dva roky, pokud opravíme výkladce,“ říká Pokorný. „Ano, od začátku jsme počítali s tím, že Bauhaus je dočasné útočiště,“ potvrzuje. „Proto jsme se snažili ho využít co nejintenzivněji,“ dodává. Uzavření Bauhausu ale podle něj přesto bude ztrátou pro organizace, jimž tam PLATO dávalo prostor.
Rozehnalová se odkazuje na statický posudek města z června loňského roku, podle nějž je Bauhaus staticky bezpečný. Pouze prý potřebuje údržbu. „Částky, které by se podle posudku měly investovat na vyřešení skleněných výplní, nejsou v řádu milionů. Provoz Bauhausu vyjde na cca tři miliony korun ročně. Zatímco do sportu jdou letos mimořádné dotace v řádu desítek milionů, přestože v analýzách jde o saturovaný segment,“ sděluje.
Proč Bauhaus láká umělce?
Některé umělecké instalace by podle aktérů kauzy oslovených ČT24 nemohly vzniknout jinde a za jiných podmínek. Umělci prý na Bauhausu oceňovali plastičnost prostoru i vynikající světelnost. „Dodávají jim naléhavost, aniž by měli umělci či kurátoři tendenci toho ukázat co nejvíc. Současné umění dokáže fakticky fungovat kdekoli. Otevřenost prostoru, možnost instalovat velkoryse s výrazným gestem, společně s velmi specifickým pohybem návštěvníků všemi směry, inspirovaly umělce naprosto spolehlivě,“ myslí si Pokorný.
Architektura hobbymarketu má podle něj výrazné modernistické rysy s důrazem na praktickou konstrukci a otevřený prostor, takže by měla teoreticky působit poněkud bezútěšně. „Paradoxně je to však prostor s mimořádně povedenými proporcemi, při své velikosti má vlastně lidské měřítko a člověk se v něm pohybuje úplně přirozeně,“ popisuje ředitel PLATO.
Analogické využití takového prostoru v Česku podle něj obdobu nemá. Podobné osidlování prázdných míst skrze umělecké a komunitní aktivity můžeme vidět třeba v Berlíně, kdy tamní politici lidem poskytli například bývalé medvědárium, vodní nádrž, ruiny kostela nebo nefunkční továrny.
„Děti, pro něž máme vždy připraveny vzdělávací a jiné programy, nebyly omezovány v pohybu a aktivitách, mohou se tu odehrávat akce na několika místech zároveň a samozřejmě umění tu získalo jedinečný rámec,“ dodává Pokorný. Atmosféru Bauhausu podle něj oceňuje zejména nejmladší generace, ale i další aktéři ostravské kulturní scény.
„Tito návštěvníci dávají přednost své komunitě před regulérní návštěvou galerie – a ty se nám daří nasměrovat i k nám. Roční návštěvnost se teď pohybuje kolem nějakých sedmnácti tisíc lidí. A de facto máme obsazeno až do konce června, kdy tu máme skončit,“ dodává ředitel.
Konkurence na zelené louce?
Náměstkyně potvrzuje, že na danou lokalitu město chystá architektonickou soutěž. „Pracuje se s proměnou celé lokality v širším kontextu dalších změn, které mají v blízkém perimetru postupně proběhnout,“ prohlašuje Baránková Vilamová. Jednou z cest je podle ní na místě Bauhausu ve spolupráci se soukromým sektorem vybudovat „nový multifunkční objekt pro bydlení, nákupy i administrativní zázemí.“ To se ale s nynější funkcí Bauhausu neshoduje.
Na otázku, zda tedy Ostrava má nějaká jiná komunitní centra, která by Bauhaus mohla svojí alternativní funkcí nahradit, odpovídá, že vize o vytvoření takového místa je na stole. Je podle ní ale třeba rozvíjet i ty stávající.
„Byla by škoda provozovatele těchto zařízení ignorovat a budovat jim na zelené louce konkurenci. Naopak naší snahou je dosažení jakési synergie v ostravském kulturně-společenském prostoru,“ podotýká s tím, že Ostrava kulturní zázemí má. Odbor kultury prý aktivně pracuje se spolky, které působily v PLATO, a snaží se je nasměrovat do jiných prostor.
Nyní zmiňuje místa jako Barrák music club či kulturní centrum Provoz, BUMBUM Comedy, Grossmannovu vilu, nový kampus Ostravské univerzity, Futureum nebo Boutique Business Ostravica. Ostrava se podle ní ale může těšit i na nový koncertní sál nebo Černou kostku. Je ale otázka, nakolik se tyto prostory velmi různého a specifického charakteru hodí pro akce v Bauhausu, často nezávislé, nízkoprahové či soustředící se na současné umění.
Bauhaus prý ukázal, že „vše není ztraceno“
Podle Pokorného se totiž ukázalo, že dostupných prostor, kde jsou festivaly i třeba akce ještě nezkušených středoškoláků vítány, není v Ostravě mnoho. „Zrovna dnes kolegyně odpovídala jednomu mladému člověku, který si zoufal, že naše nové sídlo není akusticky vhodné pro menší hudební festival a kvůli bourání Bauhausu přijde o jednu z mála možností, kde koncert pořádat. Tohle řešíme skoro denně,“ říká Pokorný.
Aktivita v Bauhausu je také navázaná na personál PLATO, který sídlí hned v budově vedle. To oceňuje i náměstkyně. „Co Bauhaus nesporně přinášel jako hodnotu navíc, byla spolupráce týmu PLATO. Zároveň to ale představovalo významnou zátěž, kterou příspěvková organizace města s jasně definovanou funkcí galerie nemůže dlouhodobě nést sama,“ vysvětluje Baránková Vilamová.
Zda se ještě podaří rozhodnutí zastupitelstva zvrátit, není jisté. Někteří lidé spjatí s Bauhausem však v případě konce neuvažují o ztrátě, ale o zkušenosti či inspiraci. „Myslím, že je to obecnější problém české společnosti, která je zkrátka nedůvěřivá vůči všemu, co není nějak normalizováno. Současné umění a projekty typu Bauhaus však ukazují, že není všechno ztraceno,“ dodává Pokorný.
