Dílo Gertrud Kauders, zavražděné nacisty, zůstalo zazděné 80 let. Objevili ho až dělníci

Výtvarnice Gertrud Kauders se narodila ve stejném roce jako Franz Kafka, rovněž do pražské německé židovské rodiny. A stejně jako Kafkovo dílo, i to Gertrud se podařilo zachovat díky přátelům. Na rozdíl od svého slavného současníka ale zůstala Gertrud Kauders téměř osmdesát let téměř zapomenuta. Její dílo totiž prakticky celé zmizelo.

Obrazy, kresby a skici Gertrud Kauders byly objeveny náhodou. Když dělníci v roce 2018 při rekonstrukci domu na pražské Zbraslavi probourali zazděný vikýř na půdě, zpoza cihel na ně vypadlo několik uměleckých děl. Nakonec se jich v dalších částech domu našlo celkem na sedm stovek. „Později se ukázalo, že je to vlastně celý Gertin ateliér, jak ho tam ona přenesla ke své kamarádce,“ uvedla kurátorka Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg.

S tehdejší majitelkou domu se Kauders znala ze studií na krajinářské speciálce při pražské Akademii výtvarných umění. Natalia Ivanovna Schutzer se narodila v Moskvě, dům na Zbraslavi obývala nejprve se svým manželem, legionářem Josefem Jahůdkou, po jeho smrti v roce 1938 pak sama.

Svého chotě přežila o čtyři desetiletí, tajnou schránku ale nechala zazděnou. O skrýši věděli jen Nataliini nejbližší příbuzní, nicméně tato informace se z rodinného povědomí časem vytratila.

Z ateliéru do transportu

Svou tvorbu přenesla Gertrud Kauders na Zbraslav nedlouho předtím, než byla v květnu 1942 deportována do Terezína. V ghettu ji okamžitě zařadili do transportu směřující do Lublinu, kam ale nedojela. Cestou byla při selekci přeřazena do vlaku s cílovou stanicí ve vyhlazovacím táboře v Majdanku, kde byla zavražděna.

Gertrud, v rodině přezdívaná Gerti, zůstala celý život svobodná, díky otci, advokátovi, který jí po dosažení plnoletosti zajistil finanční nezávislost, se mohla věnovat své vášni – studiu umění. Formální vzdělání na klasických uměleckých školách byla ženám až na výjimky do konce první světové války odpírána, studovala tedy na ženské akademii při výtvarném spolku v Mnichově či soukromě v Paříži.

První ohledání pláten Gertrud Kauders po nálezu jejího díla
Zdroj: Židovské muzeum v Praze/Dana Cabanová

Až na studijní pobyty ale strávila svůj život v Praze, kde se aktivně účastnila spolkového uměleckého života. Ve své tvorbě zachytila mnohá pražská místa, ať už Staroměstskou radnici, Pražský hrad, nebo dnes už nestojící most císaře Františka Josefa I., namalovala ale třeba i několik autoportrétů.

Dědici odkaz rozdělili

V různých částech domu své přítelkyně Natalie Jahůdkové uschovala více než stovku pláten, kvůli skladnosti sňatých z napínacích rámů, a bezmála šest set kreseb. Správa Gertrudina uměleckého odkazu přešla na potomky jejího jediného synovce, kteří žijí na Novém Zélandu a v Austrálii.

„Přestože největší hodnotou souboru, který je věrným otiskem obsahu dobového malířského ateliéru, je jeho celistvost, dědicové nakonec došli k závěru, že z praktických, ale i pietních a dalších důvodů bude nejlépe početné dílo rozdělit do několika menších celků a zajistit tak jeho zastoupení ve vícero významných sbírkách na třech kontinentech,“ přiblížilo další osudy děl pražské Židovské muzeum.

To darem získalo největší část souboru čítající necelých čtyři sta prací, chystá se je restaurovat a také digitalizovat. Další ukryté a znovu objevené obrazy, kresby a skici zůstaly v New Yorku, Washingtonu či ve Wellingtonu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...