Čím si za poslední čtvrtstoletí prošlo Národní divadlo, přibližuje Zemančíková v knize

Nahrávám video

Kniha Aleny Zemančíkové nazvaná Zpětné zakreslení cesty se pokouší najít odpověď na to, jaké bylo uplynulé čtvrtstoletí v Národním divadle. Připomíná nejenom nejvýraznější inscenace těchto let, ale také velmi zjitřenou atmosféru první scény let devadesátých, kdy se divadlo zásadně proměnilo.

Začátek svobodných let nebyl pro první scénu vůbec jednoduchý, lidé žili vzrušenou dobou polistopadových změn a do divadel nechodili. A tak se stávalo, že první scéna hrála doslova pro pár diváků. Neuspěla ani nabídka na vstupenky zdarma zemědělcům na jejich sjezdu.

Ivana Rajmonta jako uměleckého šéfa čekal nejtěžší úkol. Změnit lety zakonzervované pojetí první scény coby obrozeneckého divadla. Ne všichni, a to i některé výrazné herecké osobnosti, tuhle změnu přijali. Například Jana Hlaváčová a Luděk Munzar.

„Zdá se nám, že záchrana Národního divadla není v jeho rozbití, ale v návratu k jeho prapůvodní ideji,“ řekla v roce 1990 Hlaváčová.

Rajmont postojů a odchodu Jany Hlaváčové v interním materiálu upřímně litoval, konstatuje autorka knihy o Národním divadle Alena Zemančíková.

Proměna souboru byla razantní. Podle Zemančíkové byl umělecký soubor Národního divadla nejenom souborem vynikajících osobností, ale také souborem dobře prokádrovaných osobností.

Tato část souboru odejít musela a k těm, co se změnou souhlasili, přišli nově mimo jiné Iva Janžurová, Jana Preissová, Miroslav Donutil. A podle herečky Taťjany Medvecké teprve představení Rok na vsi, které dělal Mirek Krobot, ty dvě části souboru propojilo.

Za čtvrt století se na první scéně vystřídali tři šéfové

Velkým symbolem těchto let byly i herecké návraty. Z nucené emigrace se vrátila Soňa Červená a po dvaceti letech zákazu přivítala první scéna Vlastu Chramostovou.

Za čtvrtstoletí se pak na první scéně vystřídali tři umělečtí šéfové. Po Rajmontovi to byl Josef Kovalčuk a jako třetí Michal Dočekal. „Mně narostly křídla, když nastoupil Michal Dočekal. Měla jsem pocit, že přichází mladý intelektuál s názorem a zajímavou dramaturgií,“ vzpomíná herečka Medvecká.

Činohra Národního divadla se tak zařadila mezi výrazné české scény, které mají ambice patřit mezi ty nejlepší. A například inscenace Maryša a Kytice na současném repertoáru to jen potvrzují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...