Od září 2025 se hudebního vedení Královské opery v Covent Garden ujme teprve druhý Čech. Téměř pětašedesát let po Rafaelu Kubelíkovi dostal a přijal tuto nabídku Jakub Hrůša. „Znamená to velkou výzvu a velkou zodpovědnost, Královská opera v Londýně je jednou z nejlepších oper světa,“ uvědomuje si jednačtyřicetiletý dirigent. V rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že česká hudba v repertoáru tohoto významného operního domu chybět nebude, jako hudební ředitel se ale nechce nechat ovlivnit tím, odkud pochází.
„Kvalita, kvalita – a kvalita,“ shrnuje Jakub Hrůša, čím podle něho Královská opera vyniká nad ostatní podobné instituce. V Covent Garden se setkávají ti nejlepší z oboru. K nim nejen pozicí hudebního ředitele patří i Hrůša.
„V operních domech jde často v ideálním smyslu o něco ohromně krásného, ale v reálu je to někdy těžké dosahovat, protože kolos opery je soukolí, které musí být skvěle řízeno. A v Covent Garden funguje systém, který umožňuje kvalitu dennodenně,“ vysvětluje.
Nároky a důvěra
„Tam nevládne nesmyslný a bláznivý režisérismus, ale aktuální, a ne muzeální koncept práce s jevištěm. Každý, kdo má otevřené srdce a mysl, může pochopit, co se tam prezentuje,“ dodává dirigent. Už při svých předchozích pracovních zkušenostech oceňoval harmonickou atmosféru Královské opery. Na prestižní scéně dirigoval v roce 2018 Bizetovu Carmen a letos Wagnerova Lohengrina.
Hrůša ze zpětné vazby na svá provedení předpokládá, že vedení Královské opery oslovil kombinací velkých nároků na práci a zároveň lidského přístupu.
„Jsem znám tím, že jsem velice náročný na své spolupracovníky. Ale zároveň jim věřím. Když se podnítí jiskra ať ve zpěvákovi, nebo v hráči, když se v nich podnítí touha hrát a zpívat co nejlépe, pak je není třeba k ničemu nutit. To vyznávám a myslím, že Anglie, která je známá svým vztahem k fair play a takovým hodnotám, si toho velice váží,“ podotýká.
Janáček i Wagner
Českou hudbu nechce do programu Královské opery prosazovat na úkor šíře repertoáru, čeští skladatelé ale podle jeho slov v Covent Garden určitě chybět nebudou – a ani nechybí. Momentálně se zde uvádí Dvořákova Rusalka, ještě letos by měl Hrůša nastudovat Janáčka.
„Jde mi o to, aby čeští autoři byli naprosto samozřejmě integrální součástí světového repertoáru. Díky mistrům, jako je Janáček nebo Dvořák, to je možné naprosto přirozeně. Prostě čeští mistři patří mezi ty nejlepší, co se kdy opeře věnovali, takže to se zobrazí i v našich sezonách,“ přislíbil Hrůša.
Z ostatních operních jmen ho v první sezoně čekají díla Pucciniho, Prokofjeva a Benjamina Brittena. Další prací by měl být Prsten Niebelungův od Richarda Wagnera.
Uměleckého vedení se Hrůša ujme v Královské opeře v září 2025. Do té doby ale už bude sdílet zodpovědnost za fungování tohoto operního domu. Na pozici hudebního ředitele vystřídá Antonia Pappana, který v Královské opeře působil přes dvě dekády.
