„Českou literaturu skoro nikdo nezná.“ O změnu se pokusil lipský knižní veletrh

Nahrávám video

V Lipsku skončil v neděli knižní veletrh, jehož hlavním hostem bylo po téměř čtvrtstoletí Česko. Současnou českou literaturu přiblížilo návštěvníkům veletrhu pětapadesát autorů a na sedm desítek překladů. Pozornost k tuzemské literární tvorbě přitáhl například Jaroslav Rudiš nebo Radka Denemarková.

Rudiš český a německojazyčný prostor propojuje už od svého úspěšného debutu Nebe pod Berlínem, a to nejen svými texty, ale třeba také prostřednictvím kapely Kafka Band, s níž na veletrhu představil nové album Amerika, vycházející ze stejnojmenného díla Franze Kafky.

Na lipském veletrhu zaznamenal Rudiš úspěch ještě před jeho začátkem, když byl nominován na literární cenu za román Winterbergs letzte Reise (Winterbergova poslední cesta), který napsal a vydal nejprve v němčině. Německojazyčné čtenáře přesvědčil natolik, že prý pochybují o jeho národnosti. 

„Byl jsem teď v Rakousku a říkali mi: Vy jste rakouský spisovatel. To je tak rakouský příběh, ten humor a Thomas Bernhard a Jaroslav Hašek, kteří se v knize potkají,“ popsal reakce na svůj román. On sám dvojjazyčnost vnímá jako něco, co k českým příběhům patří. „Jsem evropský spisovatel, žiju mezi dvěma zeměmi. Mezi Berlínem a Českým rájem. A zároveň žiju už nějakou dobu ve dvou jazycích. Němčina není moje mateřština, ale také to není můj cizí jazyk. Není mi ničím cizí,“ vysvětluje.

O čem vlastně Češi píšou

Ocenění nakonec nezískal, jeho kniha ale byla na veletrhu vyprodaná. Nicméně Rudišův úspěch je spíše výjimkou, upozorňuje překladatel do němčiny Ondřej Cikán. „Českou literaturu v Německu a Rakousku skoro nikdo nezná,“ podotýká. „Myslím si, že je důležité překládat i starší české věci, na kterých je dnešní česká literatura založena, aby německé publikum chápalo, o čem vlastně Češi píšou,“ domnívá se. Přeložil proto třeba Máchův Máj nebo básně Vítězslava Nezvala. 

Pomoci šíření českých děl se snaží i Česko-německý fond budoucnosti. I ten měl na veletrhu svůj stánek. „Jde nám o to, aby němečtí bohemisté, kteří jsou v podstatě jakýmisi advokáty české literatury v Německu, mohli s podporou fondu svoji činnost ještě více rozvíjet,“ vysvětlil jeho ředitel Tomáš Jelínek.

Martin Krafl, programový koordinátor projektu, jímž se Česko v Lipsku prezentovalo, před začátkem veletrhu uvedl, že za úspěch české účasti by se dalo považovat, pokud by se alespoň čtvrtina ze sedmdesáti nových překladů objevila v následujícím roce v edičních plánech nakladatelství v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Jak moc tuzemští autoři zaujali, napoví už na podzim největší knižní veletrh na světě ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zaměřuje více než ten lipský na obchodní stránku literatury.

České příspěvky k dějinám

Tematicky by německojazyčné čtenáře mohla oslovit například Kateřina Tučková. Na lipském veletrhu představila svou románovou prvotinu Vyhnání Gerty Schnirch odehrávající se na pozadí poválečného odsunu Němců. „Přicházejí za mnou lidé, kterých se česko-německá otázka dodnes týká. Buď mají sami kořeny v České republice, nebo se o ně zajímají jejich potomci. Takže je to téma, které tady nějakým způsobem vzbuzuje pozornost,“ potvrzuje Tučková.

Nahrávám video

Další česká spisovatelka – Radka Denemarková – z němčiny sama překládá, mimo jiné díla nobelistky Herty Müllerové, a zároveň i její romány byly přeloženy do němčiny. Její Příspěvek k dějinám radosti zmínil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung mezi sedmi romány, které by návštěvník letošního veletrhu neměl minout. 

Veletrhem ale sbližování české kultury s německojazyčnými čtenáři nekončí. Až do listopadu pokračuje projekt Český rok kultury, který po německy mluvících zemích šíří nejen tuzemskou literaturu, ale i film, divadlo či hudbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...