Černoušků bylo deset, ale Agatha Christie jenom jedna. Detektivkám kraluje i po sto letech

Nahrávám video

Před 130 lety, 15. září 1890, se narodila Agatha Mary Clarissa Millerová. Svět ji ale poznal až pod jejím vyvdaným příjmením – jako Agathu Christie. Jejích detektivních příběhů se dosud prodalo přes dvě miliardy výtisků, v počtu prodaných titulů ji předstihl jen William Shakespeare a Bible.

„Pořád se točí nové filmové a televizní adaptace, a co je hlavní, její knihy se stále čtou. Nepotřebují velké reklamy v metru, ona je značka sama o sobě,“ říká o slavné britské spisovatelce Juan Zamora ze Společnosti Agathy Christie.

Nepřekonatelná fantazie a přístup k jedům

Typické pro její detektivky jsou dokonalé zápletky, kdy se vraždy nakonec překvapivě, leč logicky vyřeší zpravidla až v závěrečné scéně. Při psaní Christie mimo jiné zužitkovala své zkušenosti z lékárny, kde pracovala během první světové války. „Na regálech všude kolem mě stály jedy. A tak je snad celkem přirozené, že jsem sáhla po vraždě jedem,“ okomentovala sama oblíbený vražedný prostředek svých literárních postav. 

„Uměla vymýšlet zápletky, které šokovaly,“ oceňuje Zamora, podle něhož i další autoři, včetně těch současných, její postupy přebírají. „Dnes jsou detektivky spíš thrillery, jsou delší, mají propracovanější psychologii postav, větší pozornost může být věnována životu detektivů, ale fantazii Agatě už nikdo nevezme. Měla úžasnou fantazii a v tom ji, myslím, nikdo nepřekoná,“ popisuje, co z Christie stále dělá populární „královnu detektivek“.

Deset malých černoušků jako divadelní hra A pak už tam nezbyl ani jeden (Moravské divadlo Olomouc)
Zdroj: Václav Galgonek/ČTK

Christie vydala přes sedmdesát románů, drtivou většinu tvoří detektivky. Detektivní jsou i její divadelní hry Past na myši a Svědek obžaloby. Pod pseudonymem napsala ale také pár romantických příběhů a nepovedených básní, zdařilejší bylo humorné vyprávění o archeologických cestách po Blízkém východě, kam jezdila se svým druhým manželem, archeologem.

Z černoušků nezbyl žádný

Nejprodávanější detektivkou z jejího pera a zároveň tou čtenářsky nejoblíbenější je kniha Deset malých černoušků z roku 1939. Název odkazující k dětské říkance se při různých vydáních měnil, nejnověji se rozhodli ve Francii vydávat tento bestseller nadále pod titulem Bylo nás deset, aby se vyhnuli používání problematického slova „černoušci“. Se změnou souhlasí i pravnuk spisovatelky, protože prý některé výrazy z doby, kdy Agatha Christie tvořila, už jsou překonány. 

„Tato změna se nese na vlně současné politické korektnosti, ale v anglických vydáních se to táhne od začátku, Slováci také knihu přejmenovali. Neviděl bych to až tak divoce. A druhá věc je, že spojení ‚malých černoušků' zkrátka nezní v češtině tak provokativně, nemá takové rasové konotace jako slovo ‚nigger' v angličtině. K dílu Agathy dětské říkanky patří a ona jimi byla ovlivněná,“ podotýká k přepisování názvu Juan Zamora.

Poirot řeší případy i po smrti Agathy Christie

Jména rozhodně zůstávají dvěma slavným detektivům, které Agatha Christie stvořila: slečně Marplové a především Herculu Poirotovi. Pedantský mužík s knírem se objevil už v její prvotině Záhada na zámku Styles z roku 1920. Svou autorku, která zemřela 12. ledna 1976, přežil. Se souhlasem dědiců řeší totiž i nové případy, v nichž se literárně na slavnou předchůdkyni snaží navázat spisovatelka Sophie Hannahová.

David Suchet jako Hercule Poirot
Zdroj: ČT

„Píše i vlastní detektivky ze současnosti. Její vidění světa se do poirotovek, které píše, trochu promítá. Je také patrné, že je ovlivněna televizním seriálem s Davidem Suchetem, což je skvělý Poirot, ale také není stoprocentně věrný. Agatha měla detektivky, dejme tomu, překombinované, ale v jejím světě jsme ty divoké zápletky brali a fascinovaly nás, zatímco u Sophie Hannahové jsou pro některé čtenáře prostě až moc přehnané,“ porovnává pokračování s původními tituly Zamora.  

V roce 1971 ocenila Alžběta II. Agathu Christie titulem „Dáma britského impéria“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...