Ani den bez malování. Výstava ukazuje všestrannost Oty Janečka

Několik generací dětí se učilo číst ze slabikářů a čítanek s ilustracemi Oty Janečka, aktuální výstava v pražské galerii Arthouse Hejtmánek ale nabízí detailnější pohled na tvorbu tohoto výtvarníka. Z ateliéru jednoho z nejvšestrannějších umělců minulého století vystavuje zhruba čtyři stovky děl.

Malíř, sochař, grafik a ilustrátor Janeček patřil mezi ty umělce, kteří se stali klasiky již za svého života. První samostatnou výstavu měl v roce 1942, rok před tím, než byl přijat za člena Spolku výtvarných umělců Mánes.

Výstava se soustřeďuje hlavně na Janečkova raná díla ze čtyřicátých a padesátých let, zejména kresby, pod vlivem kubismu. Janečka ovlivnili španělští modernisté, v Paříži krátce po druhé světové válce navštívil ateliér Pabla Picassa. „V té době hledal cestu, kterou se chce vydat,“ podotýká galerista Tomáš Hejtmánek. Expozice připomíná ale i práce z šedesátých let, kdy Janeček přecházel k abstraktním tvarům.

Nahrávám video

Do expozice se dostalo i plátno z roku 1952, kdy komunisté byli už čtyři roky u moci. Ota Janeček ho nazval Závodní jídelna na ministerstvu kultury. Do obrazu dostal vlastní zážitek. „Není podepsán, byl nenápadně zastrčený v ateliéru. Kdyby náhodou, aby tvrdil, že není jeho,“ dodává k obrazu umělcův syn Tomáš Janeček.

Jako malíř byl Ota Janeček velmi pracovitý, držel se předsevzetí, že nepromarní ani den bez namalování čáry. „Vstával mezi pátou a šestou, začal pracovat a končil kolem půl desáté večer. Po poledni si dával tak deset minut šlofíka. Ale jinak kontinuálně maloval, kreslil, sochařil,“ vzpomíná jeho syn.

Inspirace v přírodě

Hlavní zdroj inspirace nacházel Janeček v přírodě a jejích jednotlivých mikrokosmech. Úspěch doma i mezinárodní uznání mu přinesl zejména cyklus Trávy, zastoupený i na výstavě. „Na ten jsem přišel, když jsem chodil na ryby. Nahodil jsem na kapra a lehl si do trávy. Koukal jsem do nebe, ale ty trávy byly nade mnou, a tak jsem přišel na ten pohled. Malíř Honza Slavíček kdysi říkal, že je to pohled brouka a že je to antihumánní,“ prozradil o tomto cyklu sám výtvarník.

Z výstavy tvorby Oty Janečka v Arthouse Hejtmánek
Zdroj: Arthouse Hejtmánek

Vedle Janečkových typických ženských aktů a kreseb ptáků, květin či motýlů výstava ukazuje také jeho české i francouzské krajiny, zátiší ovlivněná francouzským kubismem, figury a portréty, sochy, plastiky a nejrůznější návrhy textilu nebo keramiky.

Janeček byl rovněž ilustrátorem, jeho práce doprovázely knihy pro děti od Františka Halase nebo Františka Hrubína. Objevily se také ve slabikářích.

Sochy v zahradě

Tvorbu Oty Janečka dokládají též sochy, které jsou umístěny i v zahradě galerie. Většina děl pochází z ateliéru, který měl Janeček v pražských Holešovicích, a řada se veřejnosti představuje poprvé.

Z výstavy tvorby Oty Janečka v Arthouse Hejtmánek
Zdroj: Arthouse Hejtmánek

Vystavená díla doplňují předměty z umělcova ateliéru. Paleta s barvami, malířské štafle, pohovka či nevypotřebované tuby barev přibližují atmosféru místa, kde Janeček tvořil. Součástí expozice je i velkoformátový panel s fotografiemi, které dokumentují malířovo pracovní prostředí a životní styl.

Janeček zemřel v červenci 1996 ve věku 76 let. Galerista Tomáš Hejtmánek říká, že rozsáhlou výstavou děkuje výtvarníkovi za mnohá setkání a rady z oblasti výtvarného umění, které mu v mládí pomohly. A slibuje, že připraví i její pokračování. Nejdřív za dva roky chce dát dohromady kolekci Janečkových ilustrací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...