Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
Nový růst platů se týká těch pracovníků ve veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno na začátku roku. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce na příštím zasedání vlády předložit návrh platového nařízení.
„My jsme se dohodli, že například nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, zaměstnanci kultury, nezdravotničtí zaměstnanci a tak dále budou mít navýšení platů o deset procent, přičemž devět procent půjde do tarifu do těch tabulkových platů a jedno procento bude část nenároková, ta která se týká prostě nějakého hodnocení práce. Například u zdravotních sester v nemocnicích nebo zařízeních sociálních služeb se bude navyšovat v poměru pět plus jedna, čili pět procent do tarifů a jedno procento do složek netarifních. U poslední skupiny lékařů, zubních lékařů a tak dále jsme se dohodli na navýšení o dvě procenta,“ upřesnila Schillerová.
Podle Juchelky se tak od dubna tarif pracovníkům v sociálních službách zvedne v průměru o 1685 korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) bylo cílem navýšit víc výdělky hůř odměňovaných. Zdůvodnil tak rozdílné přidání sanitářům, sestrám a lékařům. Zmínil, že je také potřeba brát v úvahu už platnou letošní vyhlášku se stanovením úhrad péče a letošní prostředky ze zdravotního pojištění. Z něho se lékaři a sestry platí.
Podle Středuly bylo vyjednávání odborů a zástupců vlády férové a otevřené. „Jsme velmi spokojeni,“ řekl odborový předák. Podle něj představuje dohoda maximum možného. Peníze, které nejsou pevně v tarifu a počítá se s nimi na případné odměny, znovu označil za „ksichtovné“. Není jistota, kdo ze zaměstnanců a kolik dostane, podotkl.
„Myslím si, že (navýšení) odpovídá současné ekonomické realitě,“ řekl pro ČT hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Podle něj je třeba u podobných rozhodnutí sledovat i to, jak se vede soukromému sektoru a nakolik je ten schopen kompenzovat inflační tlaky. „Vidíme v průměru podobný nárůst ve veřejné sféře jako ve sféře soukromé,“ podotkl. Dodal také, že by u nejnižších platových stupňů k růstu stejně muselo dojít, jinak by stát porušoval zákon.
Navýšení tarifů v číslech
Podle propočtu agentury ČTK by se dle kvalifikace a délky praxe tarif ve státní službě mohl od dubna zvednout o 1687 až 6291 korun. V nejnižší tabulce by to mohlo být o 1219 až 5069 korun. Sestry a pečovatelky by si mohly polepšit o 844 až 3161 korun a lékaři a zubaři o 808 až 1559 korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí činil průměrný plat ve veřejných a státních službách 49 721 korun a medián 45 728 korun. Zhruba třetinu z toho tvoří odměny, příplatky a náhrady. Celkem ve veřejné sféře pracovalo 679 tisíc lidí. V kultuře a rekreačním oboru jich bylo 24 300, ve vzdělávání 224 100, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení 268 800, ve zdravotní a sociální péči 143 400 a zbytek v jiných profesích.
Předešlá jednání
Odboráři se zástupci ANO, SPD a Motoristů jednali o platech už minulý týden v pondělí. Na zvýšení výdělků úředníků, pracovníků v kultuře, nepedagogů či lékařů a sester se nedomluvili. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden na tiskové konferenci po zasedání vlády uvedl, že kabinet už má řešení, jak platy ve veřejných a státních službách letos upraví. Juchelka před čtvrtečním jednáním řekl, že odborářům předloží „celkem slušnou nabídku“ a že výdělky by mohly růst od dubna.
Středula před jednáním novinářům řekl, že odbory jsou připraveny shodu hledat. „Věříme, že to může být blízko našemu cíli. Náš cíl je jasný – co největší nárůst tarifů pro všechny zaměstnance,“ uvedl. Odboráři odmítali plošné přidání všem o stejnou částku. Podle nich to deformuje odměňování. Kritizují, že se výdělky méně kvalifikovaných pak přibližují platu lidí s vyšší odborností a odpovědností.
Odboráři požadovali původně pro hůř placené profese a pro státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluvila o plošném přidání o 2200 korun. To předáci odmítli. Kvůli rozpočtovému provizoriu prohlásili, že souhlasí s případnou úpravou tarifů od dubna, pokud by byla výraznější a tříměsíční zpoždění kompenzovala.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. Tripartita se loni před letními prázdninami shodla na tom, že by se nejnižší první tabulka postupně měla sloučit s druhou stupnicí, takže by v ní částky měly v příštích několika letech růst rychleji.
Letošní lednové zvýšení tarifů učitelů a bezpečnostních sborů stanovila na podzim ještě minulá vláda Petra Fialy (ODS). Na růstu ostatních výdělků se ale s odboráři nedohodla, rozhodnutí kvůli rozpočtovým dopadům tak ponechala na své nástupce. Na přidání měla ve svém návrhu rozpočtu 27 miliard korun. Vláda ANO, SPD a Motoristů se chystá vlastní návrh rozpočtu schválit v pondělí 26. ledna.
Odborům se nelíbí plán zrušit služební zákon
Předáci ČMKOS rovněž oznámili, že odbory se chystají požádat Evropskou komisi o to, aby posoudila plány koalice na rušení služebního zákona a jeho nahrazení normou o státních zaměstnancích. Usilují o zachování státní služby s úpravami. Podle Středuly se odboráři chtějí soustředit na to, aby se služební zákon upravil. „Je to náš hlavní cíl. Věříme, že se to povede,“ dodal.
Odbory poukazují na to, že s nimi záměry s dopadem na 70 tisíc zaměstnanců nikdo z koalice nekonzultoval a neprojednala je ani tripartita či rada vlády pro veřejnou správu. Považují to za narušení principu sociálního dialogu.
Návrh nového zákona o státních zaměstnancích podpořila vláda. Cílem služebního zákona bylo odpolitizování státní správy. Česká republika se k jeho přijetí zavázala ještě před svým vstupem do EU. Léta sklízela kritiku za to, že ho neměla. Norma totiž začala platit až od ledna 2015. Čtyři koaliční poslanci z ANO, SPD a od Motoristů ji navrhli nahradit novým zákonem, který by podle nich umožnil rychlejší zeštíhlování státní správy a zjednodušení administrativy. Zaměstnávání státních úředníků by se podobalo běžnému pracovnímu poměru s pracovní smlouvou místo služby, řídilo by se zákoníkem práce.
Koalice si chce ve čtvrtek potvrdit dohody o rozpočtu, aby ho mohla v pondělí schválit, řekla Schillerová. Očekávanou výši schodku odmítla komentovat. Kabinet ve sněmovně odmítl návrh Fialovy vlády, který počítal se schodkem 286 miliard korun, Česko proto hospodaří v rozpočtovém provizoriu. V minulosti Schillerová uvedla, že bude obtížné zajistit deficit pod 300 miliardami korun.
