Zásilkovým službám chybí kvůli covidu pracovníci. Balíky se tak mohou opozdit

Desítky pracovníků chybí kvůli karanténě nebo nemoci covid-19 zásilkovým službám, které se starají o dodání předvánočních balíků. Potvrdily to čtyři oslovené společnosti. Výpadek brigádníků podle nich ovlivňuje stovky zákazníků denně. Některé zásilky se tak mohou zpožďovat. Přepravci proto doporučují, aby zákazníci nenechávali on-line nákupy na poslední chvíli.

Kvůli karanténě nebo onemocnění covidem-19 ubývá zásilkovým službám lidí, kteří mohou rozvážet objednané balíky. „Karanténa se dotýká desítek kurýrů. Každý z nich ale může denně rozvézt až dvě stě balíků. To znamená, že výpadek může ovlivnit až několik set kontaktů denně,“ uvedl generální ředitel společnosti DPD Miloš Malaník.

„V posledních dnech nás interně omezuje i situace ohledně šíření onemocnění covid-19 v některých regionech České republiky. Obzvláště na Moravě nebo na Hradecku docházelo k častějším výpadkům desítek zaměstnanců kvůli karanténě, což v kombinaci s obecně velkou vytížeností před Vánoci způsobuje krátkodobé zpoždění u některých zásilek,“ doplnil Malaník.

Společnost má na předvánoční sezonu k dispozici více než dva tisíce kurýrů. „Samozřejmě je pro nás složité nárazově nahrazovat v tomto kritickém období zaměstnance v oblastech, kde se v posledních dnech rychle šířila nákaza, například na Moravě,“ dodal.

Povinné karantény

Lokální výpadky zaměstnanců eviduje i Zásilkovna. „Řešíme především nemocnost zaměstnanců a povinné karantény. Máme sice množství sezonních brigádníků, covid je ale nepredikovatelný a zaměstnanci nám karanténu hlásí vždy až v den nástupu. Není snadné zkoordinovat desítky procent chybějících lidí,“ řekl mluvčí Zásilkovny Kamil Chalupa.

Zásilkovna před Vánoci nasmlouvala stovky pomocných pracovníků, i tak ale covid plány narušuje. „Aktuálně využíváme služeb téměř 800 brigádníků. Potřeba nových brigádníků se velmi rychle mění podle dopadů šíření covidu a nutnosti být v karanténě. Nahrazovat lokální výpadky pracovníků je logisticky a procesně velmi náročné,“ vysvětluje mluvčí služby.

Rychlost dodání zásilek závisí na kurýrech. „Jakmile je někdo z kurýrů paralyzován vlivem karantény, nastupuje náhradník. Bohužel trvá, než se zaškolí, a nemá takový výkon jako běžný pracovník,“ dodává Malaník z DPD.

Omezení v některých regionech eviduje i společnost PPL. „Někteří pracovníci musejí zůstat kvůli covidu v karanténě, zpoždění u zásilek v řádu jednotek procent jsme zaznamenali především po víkendu Black Friday a aktuálně v některých lokalitách,“ uvedl marketingový ředitel společnosti Milan Loidl.

Poslední termín

Přestože společnosti garantují poslední termín, kdy si příjemci mohou objednat balík, aby jim dorazil do Vánoc, vyzývají, aby zákazníci nenechávali nákupy na poslední chvíli a objednávali dárky s předstihem. „Nejpozději je možné objednat 20. prosince. Stát se ale v logistice a předvánočním období samozřejmě může cokoliv a ne vždy vinou přepravní společnosti, ale své může sehrát například sněhová kalamita,“ varuje Loidl.

„Nejdůležitější je předat nám zásilku s dostatečným předstihem. Na základě toho, kde zásilky zákazník podává, doporučujeme dvě data: pokud podává zásilku na některém z našich výdejních míst, je to pátek 17. prosince, pokud je to na některém z našich dep, je to pondělí 20. prosince,“ upřesňuje Chalupa ze Zásilkovny.

Česká pošta garantuje doručení před Vánoci i při odeslání balíku 22. prosince. „Pokud Česká pošta dostane balík do přepravy do 22. prosince včetně, garantuje jeho doručení do Štědrého dne. Rozhodný den platí pro všechny druhy balíkových zásilek,“ potvrdil mluvčí pošty Ivo Vysoudil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...