Začala výplata vkladů klientům Sberbank. Česká národní banka varuje před dezinformacemi

Nahrávám video

Garanční systém finančního trhu (GSFT) začal ve středu prostřednictvím poboček Komerční banky vyplácet náhrady vkladů klientům Sberbank CZ. Během středečního dopoledne banka obsloužila zhruba sedm tisíc klientů a vyplatila jim náhrady vkladů za 3,7 miliardy korun, z toho v hotovosti zhruba sto milionů korun. Náhrady se budou vyplácet tři roky, tedy do března 2025. V souvislosti s krachem Sberbank CZ upozornila také Česká národní banka na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru. Jsou podle ní zcela nepodložené a mohou být vyhodnoceny jako šíření poplašené zprávy, tedy trestný čin.

„Výplata vkladů klientů Sberbank probíhá velmi plynule částečně i proto, že většina klientů využívá bezhotovostní výplaty,“ sdělil mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. 

Před některými pobočkami ráno čekala menší fronta zájemců, například v Brně, Praze či Liberci, v jiných byl provoz od začátku plynulý a zájemců o výplatu jen několik. V centru Olomouce ochranka Komerční banky vpouští klienty Sberbank jednotlivě, fronta nevzniká. 

Pobočka v Brně za hodinu provozu odbavila několik desítek klientů. „Vše běží plynule a v klidu,“ řekl divizní ředitel KB pro Moravu a Slezsko Václav Vlažný, který zároveň poděkoval klientům za konstruktivní přístup. 

Nahrávám video

„Výplata náhrad je stanovena na dobu tří let a naše doporučení i klientům je, aby v případě, že tyto prostředky okamžitě nepotřebují, tak aby návštěvu rozvrstvili do dalších dnů, týdnů, měsíců, protože my jsme připraveni po celou dobu tuto výplatu realizovat,“ ubezpečil Vlažný s tím, že zatím i komunikace mezi klienty a bankou probíhá bez problémů. 

Pouze 2600 klientů Sberbank bude mít cestu ke všem svým penězům složitější. Na účtech totiž měli víc než sto tisíc eur. Peníze nad tento limit tak nyní dostanou zpět jen ve výjimečných případech.

„Například pokud někomu přišly na účet finanční prostředky z prodeje nemovitosti v období mezi 28. listopadem loňského roku a 28. únorem tohoto roku, tak si může podat žádost ke garančnímu systému,“ upřesňuje výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová. To může učinit i v případě vypořádání dědictví nebo třeba majetku po rozvodu.  

Výběry probíhaly většinou bez problémů

V Liberci byla menší fronta před Komerční bankou jen před otevřením. „Přišel jsem na půl devátou a za pět minut jsem byl venku. Vzali mě hned a vyřízeno bez problémů. Peníze jsem si nechal převést na jiný účet,“ řekl jeden z klientů.

Živo bylo ve středu také v pobočce Komerční banky v jihlavské Palackého ulici, lidé stále přicházeli. Po 08:30 nemuseli dlouho čekat. Odcházející byli podle svých slov s odbavením spokojení. Podnikatele směřují šipky do jedné odbavovací místnosti a fyzické osoby do jiných prostor o patro výš.

V pobočce Komerční banky v Hradci Králové byl ve středu dopoledne provoz související s výplatami vkladů u Sberbank plynulý a bez front. U vchodu do pobočky a v jejím vestibulu příchozí navigovali dva pracovníci banky. Před vchodem do banky hlídkovali dva policisté v autě.

Ani v Olomouci se ráno fronty před pobočkou KB v centru města netvořily. Okolo 9:00 ve vestibulu čekali tři klienti. Pracovníci banky postupně lidi pouštěli dovnitř a vyřizovali agendu, provoz byl plynulý. Ani v Ústí nad Labem nebyla žádná fronta, zatímco v Brně stáli před jednou z poboček lidé ve frontě už před 8:00, kdy banky otvírala.

Okradený klient banky

Jediný incident se odehrál v Praze. Dvojice mužů okradla seniora, který si vybral větší obnos peněz jako klient Sberbank CZ z pobočky Komerční banky. V tiskové zprávě to ve středu uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Muži si podle ní důchodce vyhlédli, jeden z nich ho postříkal barvou a druhý mu nabídl pomoc s očištěním. Následně mu odcizili tašku s penězi. 

Ke krádeži došlo ve středu ráno v Platnéřské ulici v centru Prahy. „Jednaosmdesátiletý muž si šel do banky na Václavském náměstí vybrat větší hotovost, kde si ho s největší pravděpodobností vyhlídla dvojice mužů,“ popsala Siřišťová. Dvojice cizinců muže sledovala právě až do Platnéřské ulice. Jeden z podezřelých ho pak postříkal barvou a druhý mu nabídl pomoc. Zatímco byl muž rozptýlen, ukradli mu tašku.

Kriminalisté našli podezřelé na kamerách a poslali jejich fotky policistům v terénu. „Jedna z hlídek z pohotovostní motorizované jednotky v centru Prahy je díky tomu poznala a oba zadržela. Cizinci u sebe měli i větší obnos peněz a teď budou mít co vysvětlovat kriminalistům,“ doplnila Siřišťová. Zlodějům hrozí až pět let žaláře.

Kraj Vysočina i Uherský Brod si na peníze počkají

Kraji Vysočina v bance, která má vazby na Rusko, zůstalo 2,4 miliardy korun. Příspěvkové organizace kraje mají ve Sberbank zadržených 334 milionů korun. O náhradu podle údajů kraje mohou požádat i jeho příspěvkové organizace, samotného kraje se tento termín netýká. K penězům by se zřejmě mohl dostat až likvidací aktiv banky.

Podobně je na tom i Uherský Brod, který má v bance uloženo 21 milionů korun. Město nedosáhne na peníze z garančního fondu i kvůli vyšším daňovým příjmům, než jaký je limit pro nárok na zajištění vkladů, řekl starosta Ferdinand Kubáník (KDU-ČSL).  „V současné době musíme čekat na to, až bude odebrána licence a bude vyhlášen konkurz. A my se pak samozřejmě přihlásíme o tyto prostředky, které budeme chtít vrátit. Uvidíme, jestli se nám podaří získat celou částku, to nikdo v tuto chvíli nedokáže říci,“ řekl Kubáník.

Odhadl, že na vyplacení peněz z banky, nebo alespoň části vkladů, může Uherský Brod čekat i několik let. Nemožnost s penězi nakládat však nijak neohrožuje provozní výdaje města ani zahájené investice a investice plánované na letošní rok. Radnice ale bude muset podle starosty upravit rozpočtový výhled v horizontu dvou až tří let. 

Také hokejová Kometa Brno má účty u ruské banky Sberbank, které nejsou momentálně dostupné v plné výši, uvedl majitel Libor Zábranský. Kometa ale myslí i na charitu a poskytla azyl mladým hokejistům z Kyjeva.

„Nemůžeme se k penězům dostat. Musíme zakládat účty jinde a čekat, co se bude dít. Je otázkou, zda a kdy se k těm financím dostaneme,“ přiznal šéf klubu v nedávném rozhovoru. Zábranský je v Kometě sedmnáct let a je jediným vlastníkem akciové a dceřiných společností. „Už jsem za tu dobu zažil spoustu krizových situací a prostě musím vyřešit i tuto,“ dodal šéf Komety.

Česká národní banka v pondělí 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Garanční systém i Komerční banka na svých internetových stránkách zveřejnily podrobné instrukce, jak při výplatách postupovat.

V případě, že se lidé nemohou do banky dostavit osobně, je možné rovněž podat elektronickou žádost na stránkách garančního systému. Potřebný je také úředně ověřený elektronický podpis. 

Garanční systém přes Komerční banku vyplatí sto procent vkladů klientů, maximálně do 2 499 500 korun na jednoho vkladatele. Suma odpovídá kurzu koruny k euru 28. února. Ze zákona je pojištěn vklad do sta tisíc eur. 

V hotovosti bude možné vybrat peníze na čtyřiceti vybraných pobočkách Komerční banky, u kterých je prodloužená otevírací doba od 8:00 do 18:00. Bezhotovostně bude možná výplata peněz na všech pobočkách Komerční banky. 

K výplatě vkladů bezhotovostně stačí, když klient bankéři doloží dokumenty nutné pro převod peněz a banka převod zrealizuje na klientem vybraný účet. Na pobočce stačí prokázat se platným průkazem totožnosti, v případě fyzických osob podnikatelů ještě dokladem o oprávnění k podnikání.

Dezinformace na sociálních sítích i přes SMS

V posledních dnech rovněž čelily některé banky dezinformační kampani na sociálních sítích a formou SMS zpráv. Cílem kampaně je způsobit bankám potíže například tím, že lidé začnou hromadně vybírat vklady.

„Česká národní banka se společně s Českou bankovní asociací vymezuje vůči šířícím se dezinformacím, které zpochybňují stabilitu českého bankovního sektoru. Tyto dezinformace jsou zcela nepodložené a účelově zneužívají specifické situace Sberbank ke snahám o podlomení důvěry ve stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Upozorňujeme, že šíření takových dezinformací může být vyhodnoceno jako šíření poplašné zprávy se všemi trestněprávními důsledky, které z toho vyplývají,“ uvedly instituce.

Dezinformacím v posledních dnech čelí v Česku například Raiffeisenbank. Serveru E15.cz to v úterý řekl generální ředitel banky Igor Vida. „Falešné informace o celém českém bankovním sektoru se začaly objevovat na počátku minulého týdne a jejich intenzita sílila. Nejdříve na sociálních sítích, následně se překlopila do SMS zpráv. Zprávy se týkaly více bank,“ uvedl. Že by kvůli dezinformacím začali klienti vybírat z banky peníze, podle něj Raiffeisenbank nezaznamenala.

ČNB ve středu zároveň zopakovala, že krach Sberbank byl specifický případ, vyvolaný geopolitickým vývojem, v jehož důsledku došlo k masivním výběrům vkladů klientů této banky. „I na takové případy je však finanční systém připraven – důkazem je skutečnost, že již v sedmý pracovní den od oznámení ČNB o zahájení kroků k odebrání licence Sberbank, začal Garanční systém finančního trhu prostřednictvím poboček Komerční banky vyplácet pojištěné vklady, a to až do výše 2,5 milionu korun na klienta,“ uvedla ČNB.

Již minulý týden také informovala, že české banky jsou stabilní, silné a zdravé a orientují se dominantně na financování české ekonomiky, českých firem a občanů. Jejich podnikání v Rusku je podle centrální banky naprosto zanedbatelné a případné selhání tamních úvěrů a investic by na jejich finanční situaci nemělo takřka žádný vliv. Jejich stabilitu významně posiluje skutečnost, že jsou i v evropském kontextu nadstandardně dobře kapitálově vybavené. „Také z pravidelných zátěžových testů ČNB vyplývá, že odolnost tuzemských bank vůči vnějším šokům je vysoká, což platí i v současné geopolitické situaci,“ dodala ČNB.

ČNB i asociace dále ujistily, že v České republice hladce fungují všechny kanály zprostředkování plateb. „V podmínkách České republiky tak není důvod k nestandardnímu chování například v podobě zvýšené držby hotovosti,“ uvedly.

Guvernér ČNB uklidňoval veřejnost

Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve středu pro Radiožurnál zopakoval, že válka na Ukrajině stabilitu českých bank neohrožuje. „Mají více než dostatek kapitálu. Mají velké přebytky likvidity, to mimo jiné znamená, že mají v podstatě větší množství vkladů, než kolik mají rozpůjčováno v úvěrech. Podléhají našemu dohledu, který je znám tím, že je relativně přísný,“ řekl Rusnok. Není podle něj žádný důvod se v tuto chvíli o existenci a zdraví českých bank obávat. „Expozice českých bank na Rusko je pod jedním procentem celkových expozic, na Ukrajinu ještě méně,“ podotkl guvernér.

ČNB i asociace dále ujistily, že v České republice hladce fungují všechny kanály zprostředkování plateb. „V podmínkách České republiky tak není důvod k nestandardnímu chování například v podobě zvýšené držby hotovosti,“ uvedly.

Ve středu výrazně posílila česká koruna. K euru zpevnila proti úternímu závěru o 37 haléřů na 25,29 Kč/EUR, vůči dolaru o 69 haléřů na 22,90 Kč/USD. Centrální banka spustila v pátek intervence proti oslabování české měny. Rusnok nechtěl upřesnit, jak silné intervence ČNB provedla. „Předpokládám, že ta situace nebude trvat tak dlouho, aby to bylo potřeba dělat roky. Jsme sice připraveni to dělat tak dlouho, jak bude potřeba, ale myslím, že se bavíme spíše o týdnech, maximálně jednotkách měsíců,“ řekl Rusnok.

Podle guvernéra dále poroste inflace. „Všechno bude záležet na tom, jak dlouho tady uvidíme extrémní ceny některých komodit. To je velmi nejisté. Za týden mohou výrazně klesnout, ale mohou tu s námi také být mnohem déle,“ uvedl. „Čistě spekulativně. Jestliže jsme odhadovali, že bude průměrná inflace letos někde mezi osmi a devíti procenty, tak nyní už se určitě posouváme někam k deseti nebo jedenácti procentům,“ dodal Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...