Vysokorychlostní trať je nyní finanční pohádka, míní Havlíček. Podle Kupky bude třeba využít různé nástroje

Nahrávám video
Martin Kupka a Karel Havlíček k výstavbě vysokorychlostních tratí v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.

Správa železnic v Česku aktuálně vystavuje čtyřicet let starý vlak TGV jako symbol vysokorychlostní železnice. „Je to vstup do toho tématu pro širokou veřejnost. Je to určitě také symbol toho, že teprve doháníme vlak. Že jsme řadu let za Evropou,“ řekl Kupka.

Podle něj panuje obecná shoda napříč celou politickou reprezentaci, že Česko potřebuje vysokorychlostní tratě pro vstup do společenství dopravně rozvinutých evropských států. „Do budoucna musíme samozřejmě osobní i nákladní dopravu přiblížit ekologicky co nejšetrnější podobě. V souvislosti s tím je samozřejmě výstavba vysokorychlostních tratí důležitá věc,“ zdůvodnil Kupka.

Že panuje shoda v podpoře vysokorychlostních tratí, potvrdil i Havlíček. „Za poslední tři roky jsme udělali poměrně velký kus práce – připravily se studie proveditelnosti, vytyčily se trati, začal se připravovat rozpočet,“ vyjmenoval. Proces má podle něj pokračovat tak, aby se v roce 2025 začala stavět první část tratě.

Kupka tak optimistický ale nebyl. Uvedl, že před současnou vládou je velký úkol otevření cesty k vysokorychlostním tratím i u řady samospráv, v jejichž blízkosti povedou. „Před námi bude upravit zákon, který by otevřel cestu k realizaci těch tratí a samozřejmě najít dobré řešení pro všechny, kteří žijí v blízkosti,“ řekl. Dodal, že za poslední půlrok proběhlo několik jednání se zástupci samospráv.

Evropské fondy i soukromí investoři

Havlíček vyjádřil obavy zejména ze zajištění financování na výstavbu. „V současné době tato vláda nemá peníze v rámci železnic ani na údržbu a opravu,“ podotkl. Předběžný rozpočet pro resort dopravy na rok 2023 a 2024 nazval apokalypsou. „Jestli toto ministerstvo financí myslí vážně, tak ministerstvu dopravy bude mým hrubým odhadem chybět mezi 45 a 55 miliardami korun na základní infrastrukturu, koridorové tratě, nádražní budovy a zabezpečení ETCS,“ vyčíslil.

Vynaložení dalších desítek a později stovek miliard korun v současnosti, ač s pomocí evropských zdrojů, na vysokorychlostní tratě označil Havlíček za „finanční pohádku“.

„Nijak nezakrývám, že současná situace české ekonomiky neumožňuje v příštím ani přespříštím roce zafinancovat tak obrovský projekt. O čem jednáme, je spolupráce – a ve spolupráci s Německem a Rakouskem získat co nejvíce prostředků pro hlavní vysokorychlostní trať, která bude spojovat Berlín s Prahou, Brnem a Vídní,“ reagoval Kupka. Dodal, že bude třeba využít celou škálu různých finančních nástrojů, a to včetně zapojení soukromých investorů.

Forma takzvaného PPP projektu, kdy stavbu i provoz financují soukromí investoři a stát jim projekt postupně splácí, podle Havlíčka cestou je. „Ale uvědomme si, že PPP je pouze rozsplátkování toho problému, samozřejmě s nějakým úrokem,“ upozornil. Varoval, že v kontextu ruské invaze na Ukrajinu mohou jít úroky ve světě z řady důvodů nahoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 18 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...