Vláda se neshoduje na zákonu proti bytové nouzi. Části koalice vadí noví úředníci

Nahrávám video
Události: Neshody ohledně návrhu zákona proti krizi bydlení
Zdroj: ČT24

V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.

Návrh pracuje s formou, která funguje například ve Frýdku-Místku. Budují ve městě nájemní byty a už tři roky tam funguje kontaktní místo. „Tam působí sociální pracovnice na odboru sociálních služeb a řeší problémy lidí, kteří mají právě třeba nějaký problém s bydlením,“ vysvětlil náměstek primátora Frýdku-Místku Marcel Sikora (KDU-ČSL).

Ve fungujících kontaktních místech vidí zástupci koalice osvědčenou praxi. „S tím klientem po prvním pohovoru zjistí, jakou má potřebnost. Bude mu zprostředkováno bydlení právě třeba podle obce, kde zrovna dotyčný bydlí,“ popsala místopředsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Eliška Olšáková (STAN).

„Když se podaří člověka zabydlet, tak devadesát procent si to bydlení dlouhodobě udrží. To je velká přidaná hodnota, která nám snižuje výdaje v rámci jiné sociální činnosti,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Kritika výdajů

Nová pracovní místa ale znamenají zásah do státního rozpočtu. „Zákon předpokládá poměrně výrazný nárůst úředníků, což může mít nějaký důvod. Ale řada členů vlády si není jistá, jestli to přinese ten očekávaný efekt,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS)

První rok případné účinnosti zákona vyjde podle ministra pro místní rozvoj na zhruba půl miliardy korun. „Pokud stát má ve svém zájmu řešit bytovou situaci v Česku nebo i tu krizi na trhu s bydlením, tak musí tuto investici udělat,“ řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

„Je spousta oblastí v Česku, kde situace není špatná a kde by to podle mého názoru bylo plýtvání,“ oponuje například poslanec TOP 09 Jiří Slavík.

Výhrady mají také opoziční politici. „Dovedu si představit využít ty prostředky úplně jinak, do podpory výstavby,“ nechal se slyšet předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ladislav Okleštěk (ANO).

Svaz měst a obcí návrh jako celek vítá, chce ale ujištění, že radnice dostanou na nové služby peníze. „Pokud bychom se vrátili k jednacímu stolu a řekli si prakticky, jak ten zákon může fungovat, tak by to urychlilo projednání,“ řekla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Pomoct má i garance, se kterou zákon počítá. Pokud soukromí majitelé pronajmou své byty lidem z ohrožené skupiny, měli by dostávat kompenzace. Vláda by se návrhu měla znovu věnovat na nejbližším jednání.

Důvody a dopady krize

Vůbec nejvyšší nájemné je v Praze. Za čtvereční metr se v ní platí v průměru 417 korun. Dvougarsonka o velikosti 45 metrů čtverečních tak stojí měsíčně skoro 19 tisíc. Nejmíň se platí v Ústeckém a Karlovarském kraji, kolem 200 korun za metr čtvereční.

Problém ale představuje kromě výše nájmů i nedostupnost vlastního bydlení, ještě k tomu posilovaná vysokými úroky hypoték nebo cenami energií.

Ztrátou bydlení je ohroženo přes 400 tisíc seniorů. Krize se dotýká také 340 tisíc dětí nebo 80 tisíc samoživitelů. Dohromady se jedná o 1,5 milionu lidí, z nichž asi desetina řeší akutní problémy. Nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji, kde bytovou krizi pociťuje 101 tisíc lidí. V přepočtu na obyvatele je na tom špatně i Královéhradecký nebo Karlovarský kraj. Dobrá ale není situace ani v Praze nebo na jižní Moravě.

Rozhýbat trh s byty se pokouší i samotné obce po celém Česku. Vybírají vhodné pozemky a plánují projekty městského nájemního bydlení, například v Praze. Stěhovat by se tam měli hlavně lidé, které město potřebuje, jako jsou zdravotní sestry, policisté nebo hasiči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 22 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...