Končící vláda odmítla opětovně předložit do sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok. Odvolává se na tvrzení nové koalice, že chce návrh výrazně přepracovat. Pravděpodobný příští premiér, šéf ANO Andrej Babiš, na to reagoval tvrzením, že tím vláda Petra Fialy (ODS) porušuje zákon a může to znamenat případné škody. Prezident Petr Pavel soudí, že by se mělo o návrhu rozpočtu, zvláště pokud se v něm objevují závažné problémy, jednat co nejdříve a neodkládat to.
Vláda už na konci září poslala do sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun po letos plánovaných 241 miliardách korun. Mezitím ale skončilo volební období, nová sněmovna se návrhem už nemůže zabývat.
Současná vláda nevidí důvod opětovně předkládat do sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok. Projednávání rozpočtu by se tím neurychlilo, protože budoucí vláda by stejně chtěla návrh zásadně přepracovat, uvedli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má nová koalice prostor sestavit si vlastní rozpočet, jaký považuje za správný.
Znovu poslat rozpočet do sněmovny už dříve odmítli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). I oni argumentovali tím, že nová sněmovní většina dává předem najevo, že návrh schválit nechce.
Babiš v reakci požádal, aby jeho chystaný kabinet mohl rozpočet řešit s vrchním ředitelem rozpočtové sekce ministerstva financí Karlem Tyllem. „Žádný zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebudeme, nebudeme měnit ani schodek,“ uvedl také. Doplnil, že pokud končící vláda opakovaně nepředloží návrh rozpočtu, může to způsobit škody. Byl by proto nerad, aby musel kvůli případným škodám podávat trestní oznámení.
Babiš uvedl, že dosluhující kabinet má podle rozpočtových pravidel povinnost rozpočet předložit znovu. Při případné spolupráci s Tyllem by chtěla vznikající vláda hledat hlavně způsob, jak dostat do kapitoly ministerstva dopravy 30 miliard korun změnami v jednotlivých kapitolách. „Upozorňuji vás, že vznikají potenciálně škody. Je absolutně nezodpovědné, že to odmítáte, je to skandální, protizákonné, byl bych nerad, abychom skutečně podali trestní oznámení,“ vzkázal Babiš nynější vládě.
Šéf ANO v souvislosti s porušením zákona poukázal na osmý paragraf rozpočtových pravidel, který upravuje proces vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Ustanovení odkazuje na jednací řád sněmovny, podle kterého má vláda předložit návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku.
Vláda si neplní své povinnosti, uvedl Kalousek
K tématu se vyjádřil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, později TOP 09, ze které také vystoupil). Postup Fialova kabinetu považuje za neprofesionální. Upozornil, že „paragraf 5 zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury ukládá vládě předložit sněmovně návrh rozpočtu tohoto fondu současně s návrhem státního rozpočtu. Tuto povinnost však vláda nesplnila. Návrh rozpočtu fondu dokonce ani neschválila a bývalé sněmovně předložila jen návrh státního rozpočtu. Je to jeden z hlavních zdrojů dnešní rozpočtové nejistoty.“
Usuzuje z toho, že u končící vlády se buď jedná o neochotu, nebo o neschopnost předložit současně dva související návrhy rozpočtů tak, aby spolu korespondovaly. „Především je to ale zjevné porušen zákona.“
Kalousek již dříve označil neochotu Fialovy vlády poslat návrh rozpočtu do sněmovny za ostudnou. Představitelé budoucí vlády by podle něho měli mít k dispozici aparát ministerstva financí, aby mohli pracovat na svém návrhu. „Je polovina října a vážně není čas na uražené klukoviny,“ dodal bývalý ministr financí.
Představitelé ANO upozorňují hlavně na nesrovnalosti kolem výdajů na dopravní stavby. I proto zmínil první místopředseda hnutí Karel Havlíček nutnost „absolutní revize“ připraveného rozpočtu, s tím že se osobně podílí na jeho přepočtu dopravních výdajů.
Další odborníci pak upozorňují, že zatím není jasné, kdy přesně rodící se vláda nastoupí. I to může narušit přípravu a projednání návrhu rozpočtu na příští rok.
Česko velmi pravděpodobně příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, protože se zřejmě nepodaří do konce roku státní rozpočet projednat. V takové situaci by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku. Země byla naposledy v rozpočtovém provizoriu na počátku roku 2022, kdy nově vzniklá Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího Babišova kabinetu a vypracovala si vlastní. Provizorium tehdy trvalo do března.
Prezident Petr Pavel řekl ke sporu mezi končící vládou a Babišem, že by vnímal jako solidní, aby se o rozpočtu, pokud se v něm opravdu objevují závažné problémy – „a od ekonomů, kterých si vážím, slyším, že to tak je“ – jednalo. „To znamená, nenechávat to na pozdější dobu, protože čím déle to budeme odkládat, tím větší riziko provizoria.“ Vyslovil se za schválení takového rozpočtu, podle kterého bude možné fungovat. „A čím dříve to bude, tím lépe,“ dodal.
Vláda by měla nově sněmovně návrh poslat, soudí děkan Boháč
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí katedry finančního práva fakulty Radim Boháč agentuře ČTK sdělil, že podle jeho osobního odborného názoru by vláda nové sněmovně návrh poslat měla. „Zákon o jednacím řádu nepředpokládá, že po předložení návrhu skončí funkční období Poslanecké sněmovny. Je to neblahý důsledek předčasného konce funkčního období sněmovny v roce 2013, kdy se sněmovna sama rozpustila, a nutno podotknout, že začátek funkčního období v říjnu není z hlediska rozpočtového vůbec vhodný,“ uvedl.
Striktně formálním výkladem lze dojít k závěru, že vláda má povinnost předložit návrh do 30. září, což splnila vůči předchozí sněmovně, a povinnost předložit návrh znovu nové sněmovně nemá, dodal Boháč. „Nicméně domnívám se, že je třeba ptát se, co je smyslem uvedeného ustanovení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru cílem je, aby návrh zákona o státním rozpočtu byl předložen včas, aby mohl být do začátku rozpočtového roku schválen a nenastalo rozpočtové provizorium,“ uvedl.
Je to pouze vláda, kdo může návrh zákona o státním rozpočtu předložit, odkázal Boháč na článek 42 Ústavy. „S ohledem na to se domnívám, že uvedené ustanovení lze vyložit tak, že vláda by měla předložit návrh zákona o státním rozpočtu i nové sněmovně, respektive předsedovi nové sněmovny tak, aby mohl být naplněn uvedený cíl zákona, tedy přijetí zákona o státním rozpočtu před začátkem rozpočtového roku,“ dodal.
