Vláda a odbory se nadále přou o růst platů

Nahrávám video

Lídři koaličních stran nenašli shodu se zástupci odborů a zaměstnavatelů na růstu platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Koalice hodlá definitivně rozhodnout zhruba za měsíc, až budou k dispozici nejnovější čísla o hospodaření státu. Odbory požadují přidání pro všechny zaměstnance veřejného sektoru aspoň o deset procent, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Dohodli jsme se, že bychom okamžitě po 1. červenci viděli to, jak je možné případně přistoupit ke zvýšení od 1. září,“ prohlásil po mimořádném jednání předsednictva tripartity Jurečka. Dodal, že navýšení by se týkalo pouze vybraných skupin, u kterých je to nejvíce zapotřebí. Vláda by měla rozhodnout 24. července. Podle Jurečky pak bude pokračovat v srpnu a září při přípravě rozpočtu na příští rok debata, jak by se mohly upravit výdělky od ledna zbývajícím pracovníkům veřejné sféry.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli, že při přípravě rozpočtu na příští rok budou jednat i o adekvátním navýšení platů státních zaměstnanců. O případném přidání letos kabinet rozhodne podle rozpočtového vývoje. „Při tom všem ale myslíme na zodpovědné skládání rozpočtu a pokračování v konsolidaci veřejných financí. Musíme pokračovat v tom, co jsme začali ozdravným balíčkem, a dostat veřejné finance opět do formy,“ řekl premiér.

Plat ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Podle Jurečky by se mohla od září upravit první tabulka pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství. Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají bezpečnostní složky i státní zaměstnanci. Od září by si mohli polepšit i lidé ve státní službě.

Odbory však požadují pro všechny pracovníky veřejného sektoru růst platů o nejméně deset procent, řekl předseda ČMKOS Josef Středula. „Pro nás je důležité, aby to bylo do tarifů a byly navýšeny objemy finančních prostředků pro jednotlivé části státní správy (na platy),“ uvedl. Odbory žádaly původně přidání do tarifů od září o patnáct procent. Podle ministerstva by to stálo do konce roku 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun.

Nahrávám video

Zvednout tarify v nejnižší tabulce navrhovala už dříve i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů vládě doporučovaly zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Jejich zástupci poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Zástupci zaměstnavatelů v úterý uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent. Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359 900 a zaměstnanců státu je 70 400.

Podle ekonoma a ředitele think-tanku IDEA Jana Švejnara je zarážející, že se stále nepovedlo vyrovnat výši platů v Česku s těmi v Německu nebo Rakousku. „Znamená to, že něco v tom ekonomickém řízení není v pořádku,“ prohlásil v Interview ČT24.

Nahrávám video

Navýšení reálných platů se dá očekávat, řekl, je ale otázkou, zda nedojde i k reformním krokům s cílem zvýšit efektivitu ekonomiky. „Máme státní sektor, který bychom chtěli mít velice výkonný a který by zaplatil lidem opravdu pořádně, a soukromý sektor, který volá po zaměstnancích a není jich dostatek,“ popsal. Kdyby část zaměstnanců veřejného sektoru přešla do soukromého, vzrostla by celá ekonomika, myslí si Švejnar.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasedli k jednacímu stolu poprvé od začátku května, kdy odboroví předáci tripartitní jednání předčasně opustili. Stěžovali si tehdy na to, že vláda nebere jejich argumenty v potaz. Ohlásili demonstraci proti záměrům kabinetu, kterou po událostech na Slovensku se střelbou na tamního premiéra odvolali. Požádali pak předsedu vlády Petra Fialu (ODS) o svolání schůzky, ten jim vyhověl.

Odbory chtějí speciální pomoc pro zaměstnance Liberty

Odbory se po jednání tripartity vyjádřily také k situaci kolem Liberty Ostrava. Středula prohlásil, že ministerstvo práce by mělo začít pracovat na sociálním programu pro zaměstnance společnosti. Zahrnovat by mohl rekvalifikace i případnou speciální dávku k překlenutí nepříznivé situace. „Ta situace se určitě nevyřeší v řádu několika týdnů nebo krátkých měsíců, ale bude trvat delší dobu,“ uvedl předák. Podle něj by dopady konce Liberty na region mohly být dramatické. „Lépe je předcházet, být připraven, než potom být překvapeni koncem léta,“ dodal šéf odborové centrály.

Odboráři míní, že by se měla upravit pomoc poté, co lidé už nebudou moci dostat výdělek od státu. „Proto je potřeba najít způsob, formu, obsah podpory zaměstnanců. Pád do nezaměstnanosti by byl velmi dramatický a osud několika desítek tisíc lidí v regionu by byl nakloněn – a možná i k radikalismu,“ míní Středula.

Podle odborů by se mohlo postupovat podobně jako při restrukturalizaci ocelářství či v případě firmy OKD. Středula zmínil „kombinaci získání nových znalostí a dovedností při rekvalifikaci a speciální dávky“, která může pomoci nepříznivou situaci lidem překlenout. Odbory poukazují na to, že problémy Liberty se mohou dotknout dalších až dvou set navázaných firem. Do potíží se podle nich může dostat až dvacet tisíc zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...