Velkoobchodní cena plynu kvůli nízké poptávce klesla nejníže od prosince 2021

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu. Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

„Příčinou je pokračování mírné zimy v celé Evropě, očekávané oteplení a také větší větrnost. Teplo sníží spotřebu plynu a elektřiny, větší větrnost zvýší výrobu elektřiny, a tak přispěje k poklesu cen elektřiny,“ uvedl analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal. Cena se ale podle něj může kdykoliv zvýšit, a to v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu v pátek v TTF klesla o téměř šest procent a obchodování zakončila na 48,9 eura za MWh. Během dne sestoupila až na 48,1 eura za MWh.

Protože si ale obchodníci s plynem svoje dodávky musejí nakupovat s podstatným předstihem, tak pokles cen pro příští měsíc se podle Dohnala může týkat jen větších odběratelů, kteří si plyn na březen zatím nekoupili a neučinil tak ani jejich obchodník. „Takových případů čekám hodně málo,“ podotkl.

Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (téměř 8,3 tisíce korun) za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla. Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, zejména díky dovozu LNG ze Spojených států. Mírná zima navíc snižuje poptávku po vytápění.

Šéf největší německé energetické společnosti RWE Markus Krebber v rozhovoru s agenturou Reuters předpověděl, že ceny plynu v Evropě se již na rekordní maxima z loňského roku nevrátí. „Situace na trhu s plynem již nyní není tak napjatá, zejména díky mírné zimě a obnovování produkce jaderných elektráren ve Francii,“ uvedl. „Uvidíme v Evropě znovu ceny plynu ve výši 350 eur za MWh? Nemyslím si to,“ dodal.

Ceny plynu na burze se tak nyní nacházejí výrazně pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v Česku činí 2500 korun za megawatthodinu. Analytici oslovení ČTK už dříve uvedli, že bude chvíli trvat, než se pokles velkoobchodních cen zemního plynu projeví v cenách pro české domácnosti, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.

Optimismus kolem zásobníků s plynem

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) ve středu plné téměř ze 65 procent. „Nyní tu máme situaci, kdy v zásobnících po zimě zůstane tolik plynu, že Evropa by měla být schopna je před příští zimou znovu naplnit, a to i bez ruských dodávek,“ uvedli analytici ze společnost Energi Danmark, která se zabývá obchodováním s energiemi.

Loňský rok byl na evropském trhu s plynem ve znamení silného cenového kolísání. Ceny se začaly citelněji zvyšovat už předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po začátku války na Ukrajině loni v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...