Válka na Ukrajině může zapříčinit české ekonomice šok. Stagflaci se ale vláda může vyhnout, shodují se ekonomové

Nahrávám video

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„To, co vidíme, je strašně rychle se měnící situace. Čísla a analýzy jsou strašně moc za vývojem. Zároveň do modelů vstupuje něco, co tam nikdy nebylo, a to je válka v Evropě. To je další obrovská nejistota,“ argumentuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Mnoho firem proto podle něj zvyšuje ceny.

Další vývoj bude podle Prouzy záviset na situaci na ukrajinském bojišti. Další eskalace války nebo výpadky v dodávkách ruského plynu mohou ekonomice způsobit další šoky, které růst cenové hladiny zhorší. Případné zamrznutí konfliktu by naopak mohlo inflační tlaky snížit.

„Vracíme se trošku mentálně do začátku covidu na jaře 2020. Lidé začínají šetřit, začínají se bát. Je tady pořád skupina lidí, kteří vlastně nemají pořád problém nakupovat, ale výrazně roste skupina těch, kteří začínají velmi masivně šetřit,“ porovnává Prouza. Zamrazilová také předpokládá, že vlivem ruské agrese dojde ke zchudnutí českého obyvatelstva.

České inflační podhoubí

Podle Zamrazilové má Česko „jedno z nejúrodnějších inflačních podhoubí v Evropě“. Je to podle ní tím, že je na pracovním trhu od dubna roku 2018 více volných míst, než jaký je počet nezaměstnaných. Mzdy proto podle ní rostly rychleji než produktivita práce.

Růst nominálních jednotkových mzdových nákladů, který ukazuje, jaká mzda je třeba k výrobě jednotky práce, podle předsedkyně Národní rozpočtové rady dosahuje v tříletém průměru devatenácti procent. To je v Evropské unii mimo toleranční pásmo, které končí již na dvanácti procentech.

K tomu se podle Zamrazilové připojil efekt výdajů předchozí vlády během pandemie covidu-19. „Neříkám, že vláda neměla pomáhat. Vždycky ale říkám, aby si lidé uvědomili, že dostali peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby, neodvedenou práci. A to mělo samozřejmě vysoký inflační potenciál. Do toho teď přišla válka na Ukrajině, což znamená tlak na ceny paliv.“

Obchodníci zvedají marže

Obchodníci se navíc podle ní snaží nahradit ztráty, které utrpěli během pandemie koronaviru. „De facto ceny potravin se zvýšily dejme tomu o necelých šest procent, ale ceny ve stravování stouply meziročně o dvanáct procent. Vidíme určitou diskrepanci a tlak na marže.“

Průměrné marže rostou také prodejcům pohonných hmot. Rozpětí mezi pořizovací a prodejní cenou od letošního února do března vzrostlo průměrně u litru dieselu o 1,88 koruny a u naturalu 95 o 2,1 koruny.

Marže u pohonných hmot
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Podle Prouzy by trhu pomohla transparentnost informací spíše než cenový výměr, protože má každý podnik jiné vstupní náklady. Smysl má podle něj zveřejňovat data, která má k dispozici ministerstvo financí.

„Benzinové pumpy jsou specifický trh, kde se ceny v relativně úzké oblasti kopírují mezi sebou,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. V situaci, kdy stáhly ceny benzinové pumpy skupiny EuroOil, kterou vlastní státní podnik Čepro, tak se benzinky v jejich okolí zachovaly stejně.

Hrozba stagflace

České ekonomice by za určitých podmínek mohla hrozit i takzvaná stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnace hospodářského růstu. Podle Zamrazilové zatím existuje reálná šance, že je možné se takovému scénáři vyhnout. Prognóza ministerstva financí totiž odhaduje růst HDP ve výši 1,2 procenta.

Větší hrozbou je ale podle ní samotná inflace. „Je to prioritní problém, se kterým musí bojovat ČNB a vláda ji v tom nesmí okopávat kotníky, respektive ji v tom musí podporovat. A to může jenom tím, že vládní výdaje budou adresné, účelné a efektivní,“ myslí si předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Podle Prouzy může vláda stagflaci zabránit, pokud dokáže udělat tři věci. První je otevření pracovního trhu, druhou omezení byrokracie a třetí je navýšení výdajů na modernizaci ekonomiky a snižování závislosti na Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...