V bankovní radě ČNB nově usednou Zamrazilová, Kubelková a Frait. Jmenoval je prezident

Nahrávám video

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

V bankovní radě ČNB končí mandát dosavadnímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, který má za sebou již dvě období a nemůže pokračovat. Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký mohli ještě zůstat na druhé období, Zeman ale jmenoval novými členy rady Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Poprvé v historii tak v radě ČNB zasednou dvě ženy najednou. Nidetzký byl i viceguvernérem, tuto funkci převezme od 1. července Zamrazilová.

Není jasné, zda po jmenování nových členů rady – kterému předcházelo jmenování Aleše Michla guvernérem – bude následovat radikální změna smýšlení bankovní rady jako celku. Jak připomněly Hospodářské noviny, které uvedly jména nových členů rady jako první, zejména Frait se na současné politice centrální banky podílel, připravoval pro bankovní radu podklady a lze očekávat, že bude smýšlet podobně jako dosavadní radní většina.

I budoucí viceguvernérka Zamrazilová, která po jmenování vystoupila s krátkým proslovem, dala najevo, že by nová rada měla navázat na práci té současné. „Doufám, že bankovní rada v novém složení bude zárukou kontinuity a také důvěryhodnosti České národní banky,“ konstatovala.

Nynější rada podle ní „včas rozeznala povahu inflace a začala s ní bojovat“. Zvyšování úrokových sazeb považuje za nezbytné, očekává však, že se již brzy začne projevovat zpomalováním inflace. „Dovoluji si za nás všechny slíbit, že uděláme maximum pro dosažení toho, aby v České republice opět zavládla cenová stabilita,“ řekla.

„Jsem si vědom toho, že hlavním úkolem národní banky je boj proti inflaci,“ uvedl Miloš Zeman. Naznačil také, že od centrální banky s obměněným vedením očekává, že bude opatrná v případném dalším zvyšování úrokových sazeb. „Domnívám se, že vedle úrokových sazeb má ČNB k dispozici i další nástroje při boji proti inflaci, které ne zcela byly využívány. Mám na mysli kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další,“ řekl prezident po jmenováních nových členů rady. Končícím členům při té příležitosti poděkoval a novým popřál úspěch „a také trochu toho štěstí“.

Nahrávám video

Fiala je s novou radou spokojen

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. To považuje za zásadní pro krocení inflace. „Oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Twitteru sdělil, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. „Věřím, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ napsal. Ještě před jmenováním nových členů řekl, že udělá vše pro to, aby spolupráce mezi ČNB, vládou a ministerstvem byla profesionální a účinná v boji proti inflaci.

Výběr ocenila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Na mě to působí tak, že jsou to erudovaní, vzdělaní, zkušení lidé. Myslím si, že by mohli velmi vhodně doplnit pana guvernéra Michla,“ reagovala.

Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) překvapilo, že Zeman neprodloužil mandát Bendovi a Nidetzkému. „Na druhou stranu to znamená, že pan prezident ekonomiku a hospodářství země sleduje velmi bedlivě,“ okomentoval.

Nahrávám video

Bývalý rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls míní, že z nového složení bankovní rady nelze ještě předjímat, jak bude orgán v budoucnu rozhodovat. Domnívá se, že až bude moci obměněná rada cokoli učinit, může být makroekonomická situace úplně jiná než nyní. Noví radní i nový guvernér, byť je prezident Miloš Zeman jmenuje již na jaře, nastoupí do funkcí až v polovině roku, a rada se potom sejde až v srpnu. Nejbližší její zasedání se uskuteční v červnu ještě ve starém složení.

Michl už při svém jmenování naznačil, že chce být se zvyšováním úrokových sazeb opatrnější než jeho předchůdce.

„To srpnové bude reagovat na úplně jinou situaci. Stále se bavíme o inflaci, která je 15 procent, ale myslím si, že v srpnu, v září může být situace úplně jiná. Bankovní rada je velmi pohyblivý orgán a musí reagovat především odborně. Teď bych si netroufl říct, jestli se zásadně změní její chování,“ řekl Hindls v rozhovoru pro ČT.

Nezávislost na politické scéně

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích ohledně nových členů bankovní rady nechtěl dávat hodnotící soud, podle předsedy sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) dnešní doba „potřebuje více jestřábů, všichni tři jsou ale spíše holubicemi“. Takzvaný holubičí postoj je v měnové politice proti zvyšování úrokových sazeb.

Ekonomka Jana Matesová ve stejném pořadu sdělila, že ČNB má být nezávislá na vládě a na politice. Dva nové členy prý velmi dobře zná desítky let, všichni tři jsou prý velice analyticky založení. „Paní Zamrazilová neudělá rozhodnutí bez toho, aby ho měla dostatečně číselně analyticky podložené, čísla ověřená a rozuměla, co za těmi čísly je,“ uvedla.

Nahrávám video

Česká měna po jmenování nových členů bankovní rady ve středu přechodně posílila pod 24,60 koruny za euro. Později odpoledne o část zisků přišla a uzavřela s kurzem 24,65 koruny za euro. I tak byla o desetník silnější než v úterý v podvečer. K dolaru si česká měna polepšila o 15 haléřů na 22,97 koruny za americký dolar, což je její nejlepší závěr za poslední týden. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

K hlavnímu poslání centrální banky patří péče o měnu, tedy korigování inflace a úpravy úrokových sazeb. Kromě toho dohlíží na finanční instituce a má i roli emisní banky  – vydává bankovky a mince.

Eva Zamrazilová ani Jan Frait nebudou v bankovní radě úplnými nováčky, zasedali v ní již v minulosti, oba po jedno šestileté funkční období. Fraita do ní jmenoval Václav Havel v roce 2000, Zamrazilovou Václav Klaus o osm let později. V současnosti je Eva Zamrazilová předsedkyní Národní rozpočtové rady a Jan Frait řídí sekci finanční stability ČNB. Karina Kubelková pracuje jako hlavní analytička Hospodářské komory.

Významná česká ekonomka Eva Zamrazilová v posledních dvou desetiletích předsedala Národní rozpočtové radě, byla hlavní ekonomkou České bankovní asociace nebo členkou bankovní rady České národní banky, do které se po osmileté pauze opět vrací v roce 2022.

Vystudovala na pražské VŠE, kde dodnes také přednáší a působila i v Ústavu prognózování VŠE. Vzdělání si rozšířila i při zahraničních stážích. Pracovala kromě VŠE i v dalších státních institucích – Ekonomickém ústavu Akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí – a mezi lety 1994 a 2008 v Komerční bance.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Absolvent Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jan Frait se po vystudování ekonomie na této škole věnoval akademické kariéře, na Ekonomické fakultě se koncem 90. let stal proděkanem. V roce 2000 si jej ale vybral prezident Václav Havel do bankovní rady ČNB. Po šestiletém působení v bankovní radě v centrální bance zůstal zprvu jako poradce, později jako ředitel sekce finanční stability.

Jan Frait
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Do bankovní rady České národní banky jmenoval prezident v roce 2022 Karinu Kubelkovou. Ta do té doby byla hlavní analytičkou Hospodářské komory. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také přednáší. Další vzdělání získala na stážích na zahraničních univerzitách. Odborně se věnuje aplikované hospodářské politice, makroekonomickému prognózování a ekonomické analýze.

Kromě práce v Hospodářské komoře a pedagogické činnosti na VŠE se Kubelková stala členkou poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). V letech 2010 až 2014 působila jako ekonomická analytička na úřadu vlády, od roku 2014 zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky.

Karina Kubelková
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...