Úvěrový program až pro 150 tisíc podnikatelů. Vláda schválila COVID III

Vláda schválila úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III. Kabinet na záruky vyčlenil 150 miliard korun. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Kabinet tak schválil, že stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Vláda nakoupí přes správu hmotných rezerv do strategických zásob státu miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.

Z programu bude možné podle šéfů tuzemských komerčních bank úvěry čerpat do týdne či 14 dnů. ČMZRB musí nyní vypsat výzvu. Do ní se mohou hlásit komerční banky, se kterými následně ČMZRB bude podepisovat smlouvy. Podnikatelé žádost o úvěr budou vyřizovat už jen výhradně ve své bance. Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku.

Úvěry budou poskytovány pouze na provozní výdaje. Nesmějí být vynaloženy na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování. Splatit úvěr nebude možné dříve než po 1. lednu příštího roku. Firmy musejí podle vládních materiálů souhlasit se zveřejněním skutečného majitele.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v neděli oznámil, že v pátek dostal od Evropské komise informace o notifikaci tohoto programu.

Stát přispěje polovinu na komerční nájmy

Stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen. Nájemci, kteří nájem platí veřejnému subjektu dostanou rovnou podporu 80 procent. Program COVID nájemné schválila v pondělí vláda. 

Program má pomoci podnikatelům, kteří museli kvůli opatřením vlády proti šíření koronaviru zavřít své provozy. Nájemní smlouvy na tyto prostory musely být uzavřené před 12. březnem, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Podporu budou moci čerpat i ti podnikatelé, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop.

Vláda nakoupí do zásob pomůcky za 3,7 miliardy korun

Vláda prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupí do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Nákup rozdělí na dvě fáze. V první fázi správa nakoupí polovinu požadovaného množství v hodnotě až 1,85 miliardy korun. Pro druhou část vznikne takzvaný rezervační systém, skrze který bude možné u vybraných dodavatelů rezervovat materiál a předfinální produkt, řekl Havlíček.

Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví. „Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se převedou, a nebo se výrobky, které se pořídily, převedou do státních hmotných rezerv,“ řekl vicepremiér.

NERV: Programy na podporu ekonomiky by měly trvat do konce srpna

Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl člen rady Lukáš Kovanda.

Záměr na zajištění platnosti vládních programů pro podniky do konce srpna podle Kovandy potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Vedle úvěrových programů COVID jde také o kurzarbeitový programu Antivirus, ze kterého firmy čerpají příspěvky na úhradu mezd zaměstnancům. U tohoto programu ovšem zatím není zřejmé, která z jeho několika modifikací by měla do konce srpna platit.

Současné programy však mají podle výpočtů rady několik problémů. Tím hlavním je skutečnost, že je potřeba uspokojit kolem 800 miliard korun likviditní potřeby českých firem. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která úvěry spravuje, však bude v rámci programů moci ručit za půjčky za 500 miliard korun.

„To znamená, že přibližně 300 miliard korun této potřeby letos nebude stávajícími programy pokryto,“ uvedl Kovanda. Největší mezera podle něj hrozí u velkých firem s více než 500 zaměstnanci. Stát by měl podle rady řešení tohoto schodku urychlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 37 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...