Udženija: Místo nezbytné důchodové reformy vláda jen zvyšuje penze. Rozpočet není ambiciózní

Nahrávám video

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Ministryně financí mluví o tom, že rozpočet rekordně investuje do nedostatečné infrastruktury. 

Tak já řeknu čísla. Jestliže v roce 2009, kdy byla krize, se na silnice a infrastrukturu dávala částka 88,33 miliard korun, a dneska je tam 83,2 miliard, tak je to míň. 

Asi po vás nezbylo dost projektů, které by se daly realizovat. 

Já bych tomu rozuměla, kdyby tady byla tato vláda rok a říkala: my nemáme projekty. Ale Andrej Babiš už je ve vládě šest nebo sedm let. 

Na tom se přeci všichni shodnou, jak dlouho trvá stavební řízení a veškerá administrativa…

Ale ty výmluvy na nás už prostě nefungují, to je od nich velmi legrační a myslím si, že zesměšňují spíš sami sebe, když říkají, že za něco dneska může ODS. Já chci jenom říct, že se za nás stavělo, na infrastrukturu bylo víc peněz. 

A když jsme u investic celkově, jak říkala paní ministryně, že jsou rekordní. Ale já tu mám údaj, že pouze devět procent výdajů jde na investice. A například v tom roce 2009, kdy byla krize, šlo na investice 11 procent. Takže to není žádná rekordní částka. Je pravda jedna věc: oni možná na investice prostředky nedávají, protože je neumějí proinvestovat. 

Ale ono 11 procent z tehdejších výdajů státního rozpočtu vychází výrazně méně, než 9 procent z letošního rozpočtu. Takže celkově tato vláda investuje víc. 

Když se podíváme na tu absolutní částku, tak ano, je to víc. Ale když se podíváme na ta procenta v rámci celého rozpočtu, tak to prostě víc není. A to si vezměme, že je ekonomická prosperita, tady by se opravdu mohlo víc investovat – to je doba, aby se dělaly klíčové reformy. A tady se prostě neděje nic.

Když jste na začátku říkal, že kritizujeme, že rozpočet není ambiciózní, to je přesně to správné slovo. Protože v těchto letech by ty rozpočty měly být ambiciózní, mělo by se dávat na ty věci, na které se v době krize dávat nemůže.

Další argument vlády jsou rekordní výdaje na vzdělávání. Česko přeci potřebuje peníze na vzdělávání a ten rozpočet je zajišťuje. 

Ano, je pravda, že dochází k nárůstu platů učitelů, s tím naprosto souhlasíme. Ale já opravdu doufám, že tato vláda bude umět proinvestovat peníze na investice – ne tedy pouze na ty platy, ale na vědu a výzkum, na školské investice.

Na vědu a výzkum je to taky historicky nejvíc, říká ministryně financí. 

Paní ministryně má všechno historicky nejvíc, tady bychom se opravdu mohli přít. Ale jak říkám, ten rozpočet není sestaven ambiciózně, hlavně uvidíme, jak oni budou investovat. Ono je jedno, co si tam dají na investice, ale pak je problém, že to ani neproinvestují. Tam já vidím klíčový problém vlády Andreje Babiše a i té minulé vlády.

Alena Schillerová mluví také o tom, že rozpočet přinese vyšší produktivitu a posune potenciál české ekonomiky. Ani z tohoto důvodu není záhodno rozpočet podpořit?

A jak tedy chce posunout produktivitu nahoru, když investuje z našeho pohledu málo? Jenom si vemte to, že od roku 2013 je tady přes 15 tisíc státních zaměstnanců – a to nepočítám učitele, policisty ani hasiče. To znamená, že to je ohromný nárůst byrokracie. Jestli chceme vyšší produktivitu a jestli chceme prosperovat, tak dokud neuděláme něco s byrokracií – protože to dusí nejvíc naše hospodářství. To vám řekne každá firma.

Takže vy byste propouštěli lidi pracující pro stát, aby šli někam do výroby? 

Ale to není o propouštění, já neříkám, že je tam 15 tisíc lidí zbytečně, ale je to enormní číslo a je to přesně o té byrokracii a státním aparátu. Všichni si stěžují, jak je ta byrokracie dusí. To ani nemusíme chodit do firem – běžte třeba do škol. Každý úředník navíc je byrokracie navíc pro občana, pro školu, pro firmu nebo kohokoliv. A to si myslím, že je strašně špatně.

Rozpočet také zvyšuje důchody, to všichni ve sněmovně podporujete. Není to důvod rozpočet podpořit s příslušnou kritikou? 

Musíme si říct, jak to doopravdy je. Tato vláda zvyšuje důchody o 151 korun – zbytek je valorizace. Takže jak paní ministryně říká, jak ona zajistila, ona našla – ale to je valorizace, která by byla tak i tak. 

Ale i pro tu valorizaci musí peníze zajistit. Takže ona zajistila v průměru 900 korun pro každého…

Ona musela zajistit pro tu valorizaci, a 150 korun se ještě rozhodli, že přidají navíc. Naprosto v pořádku, protože i tak se ty nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem rozevírají, což není dobře.

Tady je ale větší problém, že v těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, tak se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá. Ale všichni odborníci i zpráva OECD varují, že pokud něco neuděláme s důchodovým systémem, tak do 15 let ten systém opravdu zkolabuje.

Je to neudržitelné – když se podíváme, že dnes 96 procent lidí pobírajících důchod je závislých na důchodu od státu – nemají žádné jiné zajištění, tak to je systém, který není udržitelný. Naše mladá generace na ty důchody prostě mít nebude.

Rozhovor je redakčně krácen, celý najdete ve videu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...