Tohle Rusko nečekalo, ropa je jeho zásadní zdroj příjmů, komentuje Bartuška unijní embargo

Nahrávám video

Státy Evropské unie by měly podle plánů Evropské komise do konce roku uvalit embargo na ruskou ropu. Některé země včetně Česka sice požadují přechodné období, dokud si nezajistí náhradu, podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je pro Rusko ale navrhovaná sankce i tak nepříjemným překvapením. Pro Moskvu je totiž ropa zásadním zdrojem příjmů a Západ ukazuje nečekanou jednotu, poznamenal v Interview ČT24.

„My, Slovensko, Rakousko a Maďarsko nemáme přístavy, nemáme moře, budeme mít nějaké zvláštní zacházení i v případě ruského plynu,“ míní Bartuška. Největšími zákazníky Ruska jsou podle něj země na západě od Česka. „Český, slovenský nebo maďarský odběr ropy není tak zásadní,“ dodal s tím, že Rusko aktuálně připravovaný balík sankcí i tak výrazně pocítí. 

„Největší hráči s ruskou ropou přestali obchodovat, největší západní klienti odcházejí, to jsou zásadní změny, které jsou na dlouho. Tohle (Rusové) rozhodně nečekali, ropa je pro Rusko zásadním zdrojem příjmů. Od 24. února jsou překvapeni vlastně stále: jednotou Západu, jeho ochotou dodávat na Ukrajinu zbraně. To je pro ně naprosto nepochopitelné,“ sdělil.

Řekl také, že Rusové byli zvyklí na „své Schrödery“ (vstřícné západní politiky) a současná situace je pro ně „jiným světem“. 

Pomocná ruka z Polska

Podle Bartušky nyní v Česku půjde o posílení italsko-německého ropovodu TAL, aby dokázal dopravit více ropy. „Zásadní debata je v tuto chvíli i o možném oživení ropovodu SEPL, což je ropovod z jihu Francie. V tuto chvíli je zazimován, ale dal by se znovu používat,“ řekl s tím, že tyto kroky se dají provést poměrně rychle. 

Polská společnost PKN Orlen ve středu rovněž oznámila, že v případě zákazu dovozu ruské ropy je schopna zásobovat celou střední a východní Evropu. Na to Bartuška reagoval slovy, že opatrnost je na místě. „Je dobře, že máme dobré partnery, přátele, na druhou stranu to však bude zásadní změna. Obejít se bez ruské ropy bude velký krok,“ reagoval s tím, že nabídka PKN Orlen je reálnou možností, je ale nutné všchny možnosti prověřit. 

Bartuška připomněl, že velká část odběrů ruské ropy už skončila během února a března tohoto roku. Jednalo se o dodávky suroviny po moři. „Teď jde o dodávky ropy přes ropovody – Družbu a další transporty přes přístavy do Evropy. Objem se snižuje, myslím, že ten konec roku je naprosto reálný,“ dodal. 

Trasa ropovodu Družba
Zdroj: ČT24

Odborník na energetickou bezpečnost také připomněl možné riziko eskalace, mohlo by se například stát, že Rusko by samo ropu státům střední Evropy vypnulo. „Ropovod Družba vede přes Ukrajinu a nevíme, jak bude válka na Ukrajině dále vypadat a co se ještě všechno stane,“ sdělil. Bartuška také dodal, že zatím nejsou žádné informace o tom, že by s ropovodem Družba mohlo dojít k nějaké komplikaci. „Stát se ale může takřka cokoliv,“ dodal. 

Bartuška: Tohle už je natrvalo, tím s ruskou ropou končíme

Dříve se hovořilo o tom, že pro Evropu bude problém obejít se hlavně bez ruského plynu. Kvůli Česku, Slovensku, Rakousku a Maďarsku se však ukazuje, že bude komplikové obejít se i bez ropy z Ruska.

„Všichni chápou, že tohle je natrvalo, že tohle je konečný krok. Máme zkušenost s odstavením ropovodu Družba v roce 2019, kdy stál export ruské ropy dva měsíce, zvládli jsme to bez problémů. Tohle bude nová situace, protože už nebude žádné obnovení dodávek z Ruska. Naprosto chápu firmy a vlády, že jsou opatrné,“ míní Bartuška. 

Výhružku Ruska, že s ropou přestane do Evropy dodávat i plyn, Bartuška pokládá za reálné riziko. „Musíme předpokládat, že Rusko odpoví. Také všichni čekáme, s čím přijde Vladimir Putin 9. května na Rudém náměstí,“ uvedl s tím, že by mohlo dojít na další eskalaci konfliktu. 

Bartuška také připomněl, že pokud jde o plyn, Evropa usilovně a aktivně hledá nové dodavatele, jedná o stavbě terminálů pro LNG (zkapalněný plyn) a o posílení dodávek z Norska, Alžírka či Ázerbájdžánu. „Je toho víc, co se odehrává, a česká vláda je v tom velmi aktivní,“ připomněl. 

Podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost se bude evropské plynárenství zásadně měnit. „My to zvládneme. Bude to těžké, bude to nákladné. Pokud Rusko zastaví zemní plyn, bude to jeho vina, a my si s tím poradíme, budeme muset.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...