Státním obchodníkem s energiemi bude prozatím Prisko, oznámil Stanjura. Až časem vznikne nová firma

Státním obchodníkem s energiemi nebude zatím žádná nová firma, nýbrž státem vlastněná společnost Prisko, která požádá o licenci na obchodování s energií. Hospodářským novinám to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mělo by to být dočasné. Prisko zajistí elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období a zatím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme. Státní obchodník s energiemi má být jedním z kroků státu v řešení energetické krize. Vláda se upíná také k nadcházející mimořádné evropské radě pro energetiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) budou členské státy EU posuzovat dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní zjišťuje názory jednotlivých členských zemí.

Z dřívějších vyjádření vládních politiků vyplývalo, že by státní obchodník s energiemi měl být samostatný, ale vznik takové instituce nějaký čas potrvá. Ministerstvo financí podle Hospodářských novin zatím využije v této roli Prisko. „Předpokládám, že je potřeba to udělat ještě letos. A u nově založené organizace si nejsem jistý, že je to možné stihnout,“ uvedl ministr Zbyněk Stanjura.

Státní obchodník by měl získávat energie pro takzvané chráněné zákazníky tak, že mu výrobci nad určitou velikost budou muset prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena podle Stanjury bude zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. „Musíme to určit zákonem. Odpadnou tak debaty, zda ten prodej dělá firma s péčí řádného hospodáře a zda nemohla mít jinak větší zisk,“ řekl Stanjura deníku.

Prisko – akciová společnost ve stoprocentním vlastnictví státu, která vznikla v 90. letech ze státní automobilky Škoda a vlastnila to, co nekoupil Volkswagen. Dnes jeho prostřednictvím vlastní stát OKD, v minulosti také podnik držel část akcií ČSA.

Až ministerstvo průmyslu a obchodu připraví vznik nové firmy či agentury, i ta si zažádá o licenci pro obchodování s energiemi, výhledově tedy zřejmě bude mít stát dva obchodníky s energiemi.

Návrhy pro Evropskou radu počítají s vyčleněním plynu jako zdroje energie pro elektrárny

Mimořádnou radu evropských ministrů pro energetiku svolalo Česko coby předsednická země na pátek. Zatím jsou podle Síkely na stole dva návrhy. Ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který představí postoje jednotlivých zemí k nim.

Jeden ze dvou návrhů počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. „To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny,“ uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. Česko zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

„My máme napříč státy shodu v tom, že je správný okamžik, že Česká republika tu radu svolala a že musíme určité kroky podniknout. Panuje naprostá shoda v tom, že musíme ty trhy zlikvidnit, to znamená musíme obchodníkům poskytnout dostatek likvidity, aby vůbec mohli obchodovat,“ řekl Síkela. Jednotlivé členské státy již podle něj podnikají vlastní kroky, na stole ale může být i celoevropské řešení. 

Oddělení cen plynu od elektřiny může mít podle něj úskalí v tom, že může vést k vyšší spotřebě plynu. A v Evropě může být za určitých předpokladů nedostatek plynu, uvedl Síkela. Druhý návrh podle něj nemotivuje k vyšší spotřebě plynu.

Vláda připravuje i české řešení

Bez ohledu na to, jak evropská jednání dopadnou, připravuje vláda i české řešení. „Mohu potvrdit, že probíhají jednání a připravují se opatření na zajištění stability cen energií v České republice pro všechny konečné uživatele, jak pro domácnosti, tak firmy, tak veřejný sektor,“ řekl Síkela. Jednání jsou podle něj ve velmi pokročilé fázi a řeší se pouze detaily. Ministr dodal, že opatření by zřejmě byla pro každý sektor individuální.

„V pátek uvidíme, k čemu se nám podaří dospět na evropské úrovni. Následovat bude potom představení národního řešení, které bude to evropské doplňovat nebo nahrazovat,“ uvedl Fiala. O situaci komunikuje s premiéry dalších zemí. „Zjišťuji stále větší podporu pro dosažení evropského řešení, která tady ještě před měsícem nebyla. Situace v Evropě se výrazně posunuje i díky našim aktivitám,“ řekl s tím, že podle dohody na evropské úrovni zvolí Česko variantu národního řešení. „Cíl je jednoznačný, aby občané i firmy měli dostatek energie za přijatelné ceny,“ řekl Fiala.

Fiala na Úřadu vlády vytvořil koordinační skupinu, která se zabývá návrhy na řešení vysokých cen energií. Server lidovky.cz s odkazem na mluvčího vlády uvedl, že v týmu jsou poradenské společnosti Ernst & Young, KPMG a McKinsey a také dodavatelé a výrobci energií. Za zpracování analýzy, která má být hotová do 10. září, zaplatí úřad vlády firmě Ernst & Young 301 895 korun včetně daně, uvedl server.

„Potřebujeme samozřejmě mít co největší jistotu o tom, že opatření, která uděláme, budou mít ten správný dopad. Proto jsme požádali i renomované zahraniční společnosti, aby nám připravily analýzu, která ukáže, zda ta připravovaná opatření skutečně budou plnit ty cíle, které si od nich slibujeme. S podrobnostmi veřejnost seznámíme,“ řekl Fiala.

Kritiku opozice odmítá

Odmítl kritiku opozice, že by vláda s řešením přicházela pozdě. Kritika podle něj vychází z neznalosti věci. „Celá Evropa začala čelit v posledních 14 dnech katastrofálním cenám energií, které se úplně vymykají zdravému rozumu i očekávání analytiků,“ podotkl. Vláda podle něj nezaspala v práci na řešeních, která by přinesla „rozumné“ ceny energií a plynu. „Ale my se teď vyrovnáváme s raketovým nárůstem (cen), vyrovnáváme se se selháním trhu. Tady musíme jednat v řádu dní a my také v řádu dní jednáme.“

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na Twitteru označil kroky vlády v řešení cen energií za „kolumbijskou telenovelu, vládní parodii, hospodářské Waterloo a energetickou frašku“. „Ministr průmyslu se na řešení cen energií formou zastropování vykašlal, do konce srpna to neřešil a nyní se narychlo lepí, jak z toho ven,“ uvedl Havlíček. 

Evropská komise chce během mimořádné rady představit návrh, jehož cílem bude zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody, omezení poptávky po elektřině, pomoc zranitelným spotřebitelům i firmám a umožnění podpory výrobců elektřiny, kteří čelí finančním problémům. Uvedené body se objevují také v seznamu potenciálních opatření, který předkládá k diskusi české předsednictví v Radě EU před mimořádným jednáním unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Cena elektrické energie se v Evropě určuje na burze, pro český trh hraje hlavní roli ta v Lipsku. Důležitou roli u tvorby ceny pro konečné spotřebitele hraje princip, podle kterého se cena veškeré v určitou dobu dodané elektřiny odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době jsou jimi, kvůli cenám užívané komodity, plynové elektrárny. Například v Česku tvoří plynové elektrárny téměř deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie pak podle údajů Eurostatu za rok 2020 dosahoval jejich podíl skoro 24 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...