Rozpočet zřejmě propadne do minusu o další desítky miliard

Ministerstvo financí počítá se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun. Novelu zákona o státním rozpočtu představí resort v řádu dnů, informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh bude dále počítat s úsporami a přesunutím peněz z fondů Evropské unie.

Schodek chce ministryně pokrýt běžnou emisní činností, tedy vydáním státních dluhopisů.

„Je to nutné. Škody pro celou ekonomiku půjdou do desítek miliard. Jsou to prostředky, o které přijde stát na daních a které poskytne na transferech obyvatelstvu a půjčkách podnikatelům. Tyto desítky miliard pomohou zachovat vysokou zaměstnanost a jistotu příjmů, které výrazně usnadní rychlou obnovu fungování hospodářství ve druhé polovině roku,“ uvedla Schillerová.

Ministryně dále upozornila, že ekonomický vývoj je stále obtížně odhadnutelný, zcela určitě ovšem bude proti původním odhadům horší. „Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom dobře. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice maximálně zmírníme,“ uvedla.

Analytici: Vyšší zadlužení není problém

K situaci vlády řekl v úterý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, že Česko je v souvislosti s možným zadlužením v komfortní situaci. „Zadlužení vyvolané tímto šokem je naprosto ospravedlnitelné a nevěřím, že by nás za to někdo popotahoval,“ uvedl. Procedury a pravidla ohledně dluhu jsou podle něj v rámci EU již jen na papíře. „Mnoho zemí je na tom mnohem hůř. Bude to o domácí politické odvaze a rozumu,“ dodal.

Ekonomové oslovení agenturou uvedli, že schodek státního rozpočtu v letošním roce může překonat 100 miliard korun. Naplánovaný deficit 40 miliard je již v současné situaci neudržitelný a není ani podle některých analytiků třeba jej udržet. Spíše je po pondělním snížení úrokových sazeb ČNB třeba, aby na pomoc ekonomice a firmám přispěchal i stát se svojí rozpočtovou politikou.

Například podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera schodek přes 100 miliard korun sám o sobě není v dané situaci katastrofální. Česká ekonomika má totiž nízké zadlužení. „A i s letošním deficitem v řádu několik procent hrubého domácího produktu zůstane zadlužení v porovnání s ostatními zeměmi EU nízké. Česko tak nebude mít problém si na finančním trhu půjčit potřebné prostředky,“ dodal.

Nejvyšší deficit českého rozpočtu byl 192 miliard

„Ekonomiku včetně české zasáhl krutý šok. To si vyžaduje rychlou a účinnou šokovou terapii. Výše deficitu státního rozpočtu jde stranou. Nyní se jen ukazuje, jak krátkozraké bylo nevytvářet rozpočtové rezervy v době růstu ekonomiky. Deficit státního rozpočtu se pravděpodobně více než zdvojnásobí a může snadno překonat hranici 100 miliard korun,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Schodek přes 100 miliard korun vykázal státní rozpočet naposledy za rok 2012, a to 101 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 10 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...