Průměrná mzda byla počátkem roku 41 265 korun. Víc než loni, kvůli inflaci si ale lidé koupili méně

Nahrávám video

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupla na počátku roku průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 2,2 procenta a meziročně se zvýšila o 8,6 procenta. Z hlediska reálných příjmů ale tento růst znehodnotila inflace. „Spotřebitelské ceny se v prvním čtvrtletí zvýšily o 16,4 procenta,“ upozornila Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu. Reálná mzda v Česku klesala šesté čtvrtletí v řadě.

Nejvíce přidáno dostali ve srovnání s loňským prvním čtvrtletím zaměstnanci v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde průměrná mzda stoupla o 23,1 procenta. Bylo to jediné odvětví, kde byl růst příjmů vyšší než inflace.

Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský upřesnil, že i když v energetice rostly mzdy v prvním čtvrtletí nejrychleji, je to zásluha mimořádných odměn. „Obecně platí, že dlouhodobě jsou tam výdělky o něco nižší než třeba v segmentu pojišťovnictví, finančnictví nebo na digitálních pozicích,“ upozornil.

Ve veřejné správě a obraně byly platy téměř o dvanáct procent vyšší než loni, více než o jedenáct procent se zvýšily příjmy také zaměstnancům v odvětvích těžba a dobývání i ubytování, stravování a pohostinství. Nejméně rostly výdělky ve vzdělávání – o 3,9 procenta.

Z krajů byla v prvním čtvrtletí zdaleka nejvyšší průměrná mzda v Praze – 52 814 korun. Praha je jediným krajem s příjmy nad celorepublikovým průměrem, všechny ostatní regiony jsou pod ním. Mírně nad 40 tisíci korun bere průměrný zaměstnanec ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Plzeňském kraji je průměr 38 835 korun, v Karlovarském kraji 35 010 korun a ve všech ostatních regionech mezi 36 a 38 tisíci.

Meziročně rostla nominální mzda ve všech krajích. Nejvýraznější to bylo v Jihočeském – o 9,9 procenta. O 9,7 procenta se příjmy zvýšily i ve Zlínském. Relativně nejmenší byl růst v Praze, kde mzdy stouply ve srovnání s loňskem o 7,2 procenta. V hlavním městě se tudíž také nejvýrazněji projevila inflace a reálná mzda klesla ze všech regionů nejvíce – o 7,9 procenta. Následoval Královéhradecký a Karlovarský kraj s poklesem o 7,2 procenta a Středočeský kraj, kde se mzdy po započtení inflace snížily o 7,1 procenta.

Objem mezd se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 9,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl ve stejném období o 1,1 procenta.

Analytici: Propad reálných mezd je mezi největšími v Evropě

Analytici očekávají, že by reálné mzdy mohly ještě dál klesat, pak by se ale se zmírňováním meziroční inflace mohla situace změnit. „Do konce roku by inflace měla růst jednociferným tempem. Tam se uvidí, jestli se mzdy udrží, co se týká tempa růstu, a dostaneme se v reálném vyjádření do pozitivních čísel,“ poznamenal analytik XTB Štěpán Hájek.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč se domnívá, že údaje o vývoji mezd za první čtvrtletí a také negativní revize mzdových statistik za loňský rok jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky, neboť mohou zchladit obavy ČNB ohledně potenciálních inflačních rizik na trhu práce.

Zaměstnanci naopak nemají co slavit, podotkl analytik Cyrrusu Vít Hradil. „Jejich reálná průměrná mzda se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017 a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ poukázal.

Ve srovnání s vyspělými státy podle něj zřejmě půjde o jeden z vůbec nejhorších výsledků. Podobně smýšlí analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Uvedl, že je Česko zemí EU s nejhlubším propadem kupní síly mezd ve srovnání s předcovidovým rokem 2019. Roli podle něj zřejmě hraje nevalný výkon české ekonomiky, značné posílení kurzu koruny a kompenzace rychlého růstu mezd z období let 2017 až 2020, jemuž neodpovídal vývoj produktivity.

Kritika ze strany odborářů

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ovšem uvedl, že považuje mzdy stále za nízké. „Oddalujeme se od zemí, jako je Lucembursko, Francie nebo Rakousko. (…) Kdyby tempo přibližování bylo takové, jako je, tak se na úroveň Německa nebo Rakouska dostaneme možná za 80 až 100 let,“ podotkl.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale na aktuálním vývoji mezd vidí i něco dobrého. „Letošní rok by pomalu mohl směřovat ke stabilizaci a k tomu, že by v jeho závěru a v roce příštím už mělo dojít k tomu, že reálné mzdy postupně také začnou růst. V tomhle ohledu jsou to vlastně pozitivní data, zároveň jsou pozitivní i v tom, že se neroztáčí mzdová spirála, která by zase vytvářela další inflační potenciál,“ domnívá se vicepremiér.

Podle dat statistického úřadu jsou náklady práce v Česku dvanácté nejnižší v Evropské unii. Dosahují zhruba 400 korun na hodinu a jsou podobné nákladům v Portugalsku a Estonsku. Nejnižší hodinové náklady práce jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun.

Podle Dalibora Holého z ČSÚ patří Česko mezi nízkonákladové ekonomiky, kde stojí hodina práce pod 500 korun za hodinu. Upozornil, že je prostor k růstu. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...