Přebytek zahraničního obchodu v listopadu stoupl, pomohl vývoz aut

Zahraniční obchod České republiky skončil loni v listopadu přebytkem 32,2 miliardy korun, meziročně tak byl o dvacet miliard korun vyšší a dosud nejvyšší ve sledovaném měsíci. Výsledek příznivě ovlivnil rostoucí vývoz aut a menší deficit obchodování s ropou a zemním plynem, vyplývá z předběžných dat Českého statistického úřadu. Přebytek zahraničního obchodu v listopadu skončil podle analytiků lehce nad očekáváním. Roste zahraniční poptávka, vývoj domácí spotřeby je slabší.

„Listopadová bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla historicky rekordní hodnoty ve sledovaném měsíci, a to díky výraznému meziročnímu růstu vývozu. Poprvé od začátku roku 2020 však vzrostla i meziroční hodnota dovozu,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Export vzrostl v listopadu meziročně o 8,1 procenta na 353,2 miliardy korun a import o 2,1 procenta na 321 miliard korun. Bilance zahraničního obchodu Česka s cizinou byla loni v listopadu šestý měsíc v řadě kladná a potřetí za sebou její přebytek přesáhl 30 miliard korun.

„I v listopadu zahraničnímu obchodu ČR svědčil fakt, že podzimní vlna pandemie neochromila klíčová odbytiště českého exportu natolik, aby se to jakkoli nepříznivě podepsalo na tuzemském vývozu a na celkovém saldu zahraničního obchodu. Dařilo se tak zejména exportu automobilů,“ konstatuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Vývoz motorových vozidel podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Franče pozitivně překvapil druhý měsíc v řadě, když byl přebytek bilance aut v listopadu meziročně o 8,8 miliardy korun vyšší. „Doufám, že expanze průmyslu není jen dočasná záležitost způsobená doděláním toho, co se na jaře kvůli pandemii nestihlo, ale začátek dlouhodobé obnovy ekonomiky po pandemii,“ dodal však.

Vzhledem k velikosti zlepšení exportu motorových vozidel proti loňsku se ale právě podle analytika Petra Bartoně z Natlandu nejedná o zlepšení pozice, ale o efekt dohánění pauzy v exportech aut.

„A i toto dohánění je pouze částečné. Jen za březen, duben a květen loňského roku registrujeme propad vývozu motorových vozidel oproti stejnému období předchozího roku o 139 miliard. Od června do listopadu jsme zvýšenými vývozy dokázali ,dohnat' jen 12,5 miliardy této ztráty. Celkově jsme tak do listopadu dohnali jen devět procent jarního propadu našeho největšího vývozního artiklu,“ řekl.

Exportérům nahrává i levnější ropa

Kovanda také připomíná, že exportérům současně nahrává i levnější ropa a plyn, jejichž cenu už dramaticky srazila pandemie na jaře, včetně benzinu a nafty. „Pandemická situace navíc snižuje poptávku právě po palivech a energiích. Česko tak v důsledku upotřebí méně ropy a plynu, a to navíc za meziročně nižší cenu, což se loni v listopadu projevilo meziročním snížením tuzemského deficitu v rámci příslušné položky zahraničního obchodu,“ doplnil.

Tuzemskému vývozu také napomáhá citelné oslabení koruny, ke kterému v důsledku propuknutí pandemie došlo. Slabší česká měna činí český vývoz na zahraničních trzích konkurenceschopnější. „Z hlediska koruny se jedná o příznivé údaje nicméně otázkou je spíše příští vývoj ve světle dalších vln pandemie. Koruně teď spíše nahrává celkový globální sentiment nežli domácí vývoj,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Kladný vliv na listopadový  zahraniční obchod měl v loňském jedenáctém měsíci zejména přebytek bilance motorových vozidel, který byl meziročně vyšší o 8,8 miliardy korun díky růstu jejich vývozu o 8,4 miliardy. Deficit obchodování s ropou a zemním plynem pak klesl vlivem nižších cen na světových trzích a nižšího dovezeného množství o 4,3 miliardy korun. Vzrostl také přebytek u obchodu s kovodělnými výrobky a zmenšilo se záporné saldo obchodu s potravinářskými výrobky.

Naopak nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl hlavně meziročně větší schodek bilance s chemickými látkami a přípravky o 1,1 miliardy korun a farmaceutickými výrobky o 1,0 miliardy korun.

„V souhrnu stále platí, že růst exportu převyšuje růst importu. Tempo dovozů by mělo přidat v průběhu roku, kdy se s postupným ekonomickým oživením počítá se zlepšením domácí spotřeby a investiční aktivity,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Dodává, že sice Německo i další země v prosinci vstoupily do lockdownu, které byly v případě SRN prodlouženy o zhruba dva týdny do konce ledna, a tak by mohla dynamika zahraničního obchodu na přelomu roku zvolnit, bilance by ovšem měla setrvat v kladných hodnotách. „A i v jarních měsících by si měl export udržet solidní meziroční přírůstek, jelikož nástup koronaviru v roce 2020 stlačil srovnávací základnu silně dolů,“ uvedl Vagenknecht.

V rámci EU rostl obchod zejména s Německem a Slovenskem

Obchod Česka se státy EU skončil ve sledovaném měsíci v přebytku 81,8 miliardy korun, který byl meziročně vyšší o 25,3 miliardy. Největší meziroční přírůstek aktiva byl zaznamenán v obchodě s Německem, kde přebytek stoupl o 16,3 miliardy korun, a se Slovenskem, kde se zvýšil o 3,7 miliardy.

U obchodování Česka se státy mimo Unii se schodek zvětšil o 5,1 miliardy na 47,8 miliardy korun. Nejvíce, o pět miliard korun, se prohloubil deficit obchodu s Čínou. Přechodem z pasiva do aktiva se naopak zlepšila o tři miliardy bilance obchodu s Ruskem, uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 27 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...