Pražská burza ztratila tři procenta. Evropské i americké akciové trhy naopak rostly

Pražská burza pokračovala v úterý v poklesu, který zažila i v pondělí. Index PX ztrácel dopoledne přes 2,5 procenta a klesal pod 740 bodů, kde byl naposledy v březnu 2009. Odpoledne se situace ještě zhoršila. Před 16. hodinou vykazoval index propad o 4,4 procenta, později ho zmírnil a uzavřel slabší o tři procenta na 738 bodech. Evropské burzy se naopak už po divokém pondělí zklidnily a začaly postupně posilovat. Ještě rychleji vystartovaly vzhůru americké indexy.

Na pražské burze byl nejobchodovanějším titulem ČEZ, který v úterý ráno zveřejnil loňské výsledky hospodaření. Čistý zisk loni stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Cenné papíry elektrárenské firmy reagovaly dopoledne růstem o 2,7 procenta. Uzavřely silnější o 6,15 procenta.

V rámci burzy však šlo o výjimku. Drtivě ztrácely zejména bankovní tituly. Erste zavřela slabší o 8,34 procenta, Komerční banka minus 3,94 procenta a Moneta Money Bank pak odepsala 4,3 procenta. Pojišťovna VIG na tom byla v tomto srovnání lépe (+1,45 %).

Největší propad však zaznamenaly akcie CETV (-21,62 %). Z dalších akcií ztratil například Avast (-6,38 %) a Philip Morris (-4,58 %).  

Česká měna k dolaru opět oslabila, a je tak s kurzem 24,72 Kč/USD k měně USA nejslabší od dubna 2017. K euru naopak mírně posílila na 27,11 Kč/EUR.

Evropský i americký vzestup

Převážná část hlavních evropských indexů se dopoledne pohybovala mírně pod nulou či mírně nad ní, odpoledne však již vykazovaly silnější růst. Německý DAX nakonec přidal 2,25 procent, francouzský CAC 40 pak 2,84 procenta, celoevropský STOXX 600 získal 2,26 %. Do kladného teritoria se postupně dostal i britský FTSE 100, který vzrostl o 2,79 procenta. 

Americké akcie po pondělí, kdy některé hlavní indexy ztratily 13 či 14 procent, začaly úterní seanci razantním vzestupem, který pak v turbulentním obchodování nakonec udržely. Dow Jones začal růstem 5,5 procenta, po výkyvech uzavřel na 5,20 %. U indexu S&P 500 to bylo z 6,8 na závěrečných šest procent a u Nasdaqu ze 7,2 na 6,23 procenta.

Smíšeně zakončily úterní obchodování asijské trhy. Japonský index Nikkei 225 stagnoval mírně nad nulou, hongkongský Hang Seng přidal 0,8 procenta. Šanghajský SSE Composite Index vykázal mírný pokles 0,3 procenta.

Naopak výrazného skoku vzhůru dosáhl australský S&P/ASX 200, který stoupl o 5,8 procenta.

Obavy z recese srážely cenu ropy

Ropa se v úterý kvůli obavám z globální recese prodává pod 30 dolary za barel, což je poblíž minima z roku 2016. Podle analytiků se dá v příštích měsících kvůli epidemii nového koronaviru očekávat další pokles poptávky a souboj Saúdské Arábie a Ruska o podíl na trhu.

Severomořská ropa Brent před 14:30 našeho času ztrácela 1,5 procenta na 29,59 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu odepisovala 0,4 procenta na 28,59 dolaru za barel.

Některé země včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. Tím omezují poptávku po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo. Podle analytika Bjornara Tonhaguena ze společnosti Rystad Energy ale ropa stále nedosáhla cenového dna.

Mrazivé odhady příjmů

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhadují, že rozvojovým zemím by letos mohly příjmy z prodeje ropy a zemního plynu klesnout o 50 až 85 procent. Byly by tak nejnižší za více než 20 let.

Před nebezpečím recese varoval v pondělí americký prezident Donald Trump. Řekl, že Spojené státy by mohla recese potkat, protože se zpomalila hospodářská aktivita na celém světě a protože silně klesají také akciové trhy.

Nabídka ropy se přitom zvyšuje. Vývoz ze Saúdské Arábie by měl v nejbližších měsících výrazně vzrůst a překročit hranici deseti milionů barelů denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...