Poslanci se kvůli zastropování cen energií sejdou v pátek

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Předlohu by dolní komora měla projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze, kterou Pekarová Adamová na žádost kabinetu vyhlásila.

Vláda chce stanovit maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh má mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá nejvýše 130 miliard korun. Podle zástupců opozice je cenová hranice energií příliš vysoká, kabinet s ní navíc přišel pozdě. Očekává se však, že sněmovna i díky koaliční většině novelu schválí.

Vyhlášený stav legislativní nouze ještě musí dolní komora potvrdit. Umožní přijetí předlohy za jediný den. Senátoři zastropování cen už podpořili.

Na pátek jsou na žádost opozice svolány i dvě další schůze. V 17:00 se poslanci sejdou z iniciativy ANO a SPD k debatě o sociálních dopadech krize na obyvatele. O půl hodiny později má začít schůze k trojici sociálních předloh hnutí ANO. 

Tyto mimořádné schůze se nakonec ale nemusí vůbec uskutečnit, pokud sněmovna návrhy programu koaliční většinou zamítne. Vládní tábor takovým způsobem postupoval dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Navzdory tomu se ale ještě před hlasováním o návrhu programu otevře prostor pro debatu, v níž mohou vystoupit jen řečníci s přednostním právem.

Pomoc pro velké firmy

Stát se chystá pomoci nejen domácnostem a malým podnikům, ale i velkým firmám. Kabinet by o tom měl rozhodnout ve středu. Po jednání tripartity to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pro střední a malé firmy a živnostníky platí podmínky zveřejněné už vládou, potvrdil. 

„Platí už zastropována částka, kterou už jsme oznámili včera (v pondělí). U elektřiny šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu tři koruny za kilowatthodinu. Subjekty, kteří jsou plátci DPH, mají částku poníženou o vratku DPH,“ upřesnil Jurečka.       

Nahrávám video

Odbory kabinet kritizují zejména za to, že jejich zástupce nepřizval k jednání o zastropování cen energií. „Odbory nedostaly a nebyly v žádné fázi přípravy. Považuju to za špatné, beru příslib pana premiéra za daný a že to bude napraveno,“ prohlásil šéf odborů Josef Středula.  

Upozornil zároveň, že se na odbory obrací firmy, které mají problémy a kterým hrozí, že budou propouštět zaměstnance. 

Kabinet sice podle premiéra Petra Fialy (ODS) s podporou velkých firem počítá, ministr průmyslu ale tvrdí, že zastropovat ceny energií pro ně není možné. „U průmyslových podniků strop na elektřinu, tak jak jsme ho zavedli pro domácnosti, podnikatele a malé a střední firmy, podle současného unijního práva není možný,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).   

Nahrávám video

Vláda by jim ale podle ministra mohla odpustit třeba některé zálohy na dani a pro část firem chystá kompenzace. I přesto, že ještě o víkendu ministr financí mluvil o zastropování pro firmy. To by chtěli zástupci zemědělců, kteří k tomu vyzývali na protestním setkání před sídlem vlády. Jako variantu to zmiňovali i zaměstnavatelé. 

„Buď částečné zastropování, dořešení krizového rámce a ta nejjednodušší a je v rukou české vlády je otázka daňová, třeba odpuštění záloh,“ popsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.  

Tripartita se dohodla mimo jiné na tom, že ministerstvo práce připraví pravidla pro případné spuštění kurzarbeitu. Jurečka upřesnil, že by se zkrácená práce s příspěvkem od státu na mzdy týkala firem, které se kvůli energiím dostaly do mimořádné krizové situace, a také jejich dodavatelů. „Děláme tyto kroky z preventivních důvodů,“ zdůraznil. Dodal, že kurzarbeit jeho úřad nachystá jako zálohu, se spuštěním nyní nepočítá.

Podle Hanáka se do krizové situace dostávají sklářské, keramické, slévárenské či hutní firmy, ale také veřejná doprava.

Rozpočet se podle Jurečky ještě změní

Konkrétní řešení ale ani po tripartitě tak jasné není. Jisté je naopak to, že se kvůli opatřením promění návrh státního rozpočtu. Kabinet by měl podobu rozpočtu začít projednávat ve středu, sněmovně má zákon poslat do konce září. Ministerstvo financí navrhuje schodek 270 miliard korun. 

„Rozhodně se parametry rozpočtu na příjmech i výdajích ještě změní,“ uvedl Jurečka po schůzce s odbory a zaměstnavateli. Dodal, že do výdajů se promítnou opatření na podporu domácností a firem a do příjmů mimořádné dividendy, výnosy z emisních povolenek či zamýšlená daň z neočekávaných zisků.

Odbory mají k navrhovanému rozpočtu také výhrady. Podle Středuly jsou zvlášť sociální výdaje poddimenzované. Žádá zvýšení rodičovské, přídavků na děti či nemocenské. Do konce září chtějí odbory s vládou jednat ještě o navýšení výdělků ve veřejném sektoru pro příští rok. U příjmů jim vadí snížení odvodů u částečných úvazků, zvýšení paušálu pro živnostníky, rušení EET či prodloužení doby odpisů majetku. Výpadek spočítali na padesát miliard korun. „Vyzvali jsme vládu, aby nelpěla na deficitu 270 miliard korun,“ podotkl Středula.

Zaměstnavatelé by chtěli například přesunout víc peníze do fondu dopravní infrastruktury. „Jsem si vědom, že rozpočet 30. září bude úplně jiný, až se započtou dopady energií a další priority resortů,“ dodal Hanák.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...