Pojišťovny využívají v turistických destinacích pro ošetření klientů čím dál častěji prověřené kliniky, což znamená až pětinovou úsporu nákladů pro ně i pro turisty. Ti tak nemusejí hradit léčbu na místě, navíc mají garantovanou kvalitnější péči. Úspory jsou v řádech milionů korun, vyplývá z ankety agentury ČTK mezi pojišťovnami.
„Úroveň zdravotní péče v zahraničí je rozdílná proti té, na kterou jsou lidé zvyklí v České republice. Asistenční služby vychází zejména ze znalosti místního prostředí. Zástupci ERV Evropské pojišťovny proto jezdí osobně a pravidelně prověřovat úroveň zdravotní péče v zahraničí. Letos zkontrolovali čtyřiadvacet klinik ve třech nejoblíbenějších destinacích,“ řekl mluvčí pojišťovny Vlastimil Divoký.
Nadbytečná vyšetření, prodlužovaná hospitalizace
Také Česká pojišťovna má v rámci asistenční služby nasmlouvanou síť zdravotnických zařízení. „Pokud se klient rozhodne navštívit jiné zařízení, je tam riziko nejen nedostatečné úrovně péče, ale bude muset na místě uhradit péči ze svého a po návratu vše vyúčtovat s pojišťovnou,“ uvedla mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková.
„V neprověřených zařízeních se navíc klienti mohou setkat s nejrůznějšími praktikami. Jsou například nuceni absolvovat nadbytečná vyšetření či je u banálních případů nařízena či prodlužována doba hospitalizace,“ dodala.
Úspory v případě využití smluvních zařízení se liší stát od státu, někdy i město od města, ale jsou obecně nemalé, protože právě na ošetřování zahraničních turistů se snaží přiživit značné množství subjektů především v turisticky atraktivních destinacích, uvedla mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Čapková.
„Zaregistrovali jsme i dvacetinásobné navýšení nákladů za zdravotní péči účtované takovýmito nesmluvními zařízeními,“ doplnil mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Nové druhy podvodů v Egyptě
V případě potíží například v Egyptě je třeba obratem kontaktovat asistenční službu, ideálně z vlastního telefonu. „Zaznamenali jsme totiž nové druhy podvodů, kdy hotelový lékař zavolá sám a spojí klienta s falešnou asistencí, která potvrdí, že zaplatí, ale pak to musí uhradit klient,“ upozornil Divoký. V takovém případě se navíc pacient často dostane do neprověřených rukou a cena za ošetření může být několikanásobně nadsazená.
Snahu místních vydělat na turistech v případě potíží potvrzuje případ klienta se zánětem středního ucha, které se obvykle řeší antibiotickými kapkami do ucha. Hotelový lékař ale pacientovi aplikoval pět injekcí, dvoje kapky do ucha a dávku antibiotik. Za léčbu, která zabrala tři dny, si naúčtoval 770 eur (téměř dvacet tisíc korun), které si vymohl od klienta. Podle pojišťoven je adekvátní cena za takové ošetření 1900 až 3000 Kč.
„Největší pozor bychom si v Egyptě měli dát na kvalitu zdravotnictví ve veřejných nemocnicích, kde je v porovnání s Českou republikou pětkrát nižší úroveň péče. Naopak v prověřených klinikách je kvalita srovnatelná s ČR,“ uvedl Divoký.
Nástrahy tureckých a řeckých nemocnic
V Turecku je mnoho nemocnic sdruženo v jedné velké síti. I zde často uměle prodlužují léčbu za účelem růstu nákladů. Když člověk potřebuje lékařskou pomoc, opět platí, že by se měl nejprve spojit s asistenční službou. Soukromé, pojišťovnou prověřené kliniky mají srovnatelnou úroveň péče jako v Česku.
V řeckých nemocnicích je zase zásadním problémem absence sester. Běžně se o pacienty po dobu léčby starají členové rodiny nebo známí.
