Počátek nového roku bude ve znamení dalšího růstu cen, očekávají Holub i Horská

Nahrávám video

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Míra inflace by se měla podle odhadů centrální banky snižovat v druhém pololetí příštího roku. „Věřím zejména tomu, že se naplní náš výhled na druhou polovinu příštího roku, kdy už naopak čekáme, že inflace půjde poměrně rychle dolů,“ dodal Holub.

Horská za rychlým růstem inflace vidí i kroky vlády, kdy došlo k „přestimulování poptávky,“ v podobě například covidové pomoci či rouškovného. Nyní je tedy podle ní čas, aby vláda a ČNB začaly tahat za stejný provaz, zatím to dělá jen ČNB.

Prouza očekává plošný růst cen

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza očekává lednovou inflaci nad osmi procenty. Ovlivněna bude i tlakem na růst mezd, vyšším než produktivita práce. Lidé také mají podle něho nadprůměrně vysoké úspory, které se při zvýšené inflaci budou snažit hned utrácet. Růst cen pak vidí plošně, snad s výjimkou vepřového masa. Návrat inflace ke dvěma procentům, což byl inflační cíl ČNB, očekává do konce roku 2023. 

V nedávném šetření Hospodářské komory mezi jejími členy, kterého se zúčastnilo na 400 respondentů, zmínilo nutnost zdražit 83 procent účastníků. Důvodem je podle nich růst cen energií a dalších vstupů.

Holub považuje za důležité, aby se inflace nezabydlela v našich hlavách, tedy v inflačních očekáváních. To znamená, aby si lidé neříkali, že takhle vysoká inflace je normální. ČNB chce pokračovat v nadstandardních krocích při zvyšování úrokových sazeb během prosince a ledna, aby tím vyslala signál, že takto vysoká inflace tu nezůstane „navěky věků“. Smyslem podle něho je, aby se inflace vrátila někdy začátkem roku 2023 ke dvěma procentům.

Růst úrokových sazeb České národní banky bude ještě pokračovat. Sazby totiž ještě nejsou na své neutrální úrovni, která je kolem tří procent. Na páteční konferenci Barometr českého průmyslu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je nyní 2,75 procenta.

„Ještě bude nějaké další posunutí sazeb nahoru. Nejsme ještě ani na neutrální úrovni, která je kolem tří procent. Ale tam se brzy dostaneme. Lze čekat ale, že půjdeme ještě výše a tam nějakou dobu i setrváme,“ uvedl Rusnok.

Holub, jeden ze sedmi členů Bankovní rady ČNB, nyní nevyloučil možnost základní úrokové sazby mezi 3,5 až 4 procenty, „dejme tomu během jara.“

Vláda v demisi nesouhlasí s postupem ČNB

Razantní listopadové zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta označil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) za naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo toho, aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám a zdražování nezabrání, řekl tehdy premiér. ČNB jeho vyjádření nekomentovala.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) k tomu řekla, že tento krok centrální banky nepřispěje k růstu české ekonomiky. Pochybuje i o tom, že razantní zvýšení sazeb pomůže zbrzdit inflaci.

Listopadový krok ČNB byl nejvýraznějším zvýšením sazeb od roku 1997.

Rusnok v pátek připomněl, že hlavním úkolem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Bez cenové stability nebude nic ostatního. Je to nutná podmínka k prosperitě a normálnímu fungování státu, investičního prostředí i domácností,“ uvedl.

Podle něj česká ekonomika zažívá mimořádnou vlnu růstu cen, kterou podle něj nikdo v tomto rozsahu a čase nepředpokládal. Jde přitom o mimořádné faktory ze zahraničí, které odezní, ale i o faktory, které mohou přetrvávat déle. „V Česku je specifické to, že máme vyluxovaný trh práce, a to je prostředí, které má tendenci posilovat proinflační tlaky. Mzdy rostou rychleji než produktivita, a to se muselo projevit,“ uvedl guvernér.

Míra inflace byla ve Spojených státech v listopadu nejvyšší téměř za 40 let. V eurozóně je nejvyšší za posledních 20 let, od zavedení eura. Zvyšování spotřebitelských cen sužuje i Česko, které nyní zažívá jejich nejvyšší vzestup od roku 2008.

Horská upozornila, že Evropa má jinou struktru inflace než my. V západních státech tak rostou především ceny energií. „O nich říkám, že jsou přechodné.“ V Česku je pak podle ní inflace více zakotvená. Zejména v nájmech, cenách bydlení i v trhu práce. Dodala, že už šest let nám mzdy rostou výrazně rychleji než produktivita práce. Firmy se tak dostávají pod tlak a je to na úkor jejich zisků.

Ekonomka doplnila, že vláda by měla pomoci ČNB bojovat s inflací. A to například tím, že nebude zasypávat českou ekonomiku penězi plošně, ale případnou pomoc zacílí jen na ty,  co to opravdu budou potřebovat. Tedy na nízkopříjmové obyvatelstvo a na firmy přímo postižené covidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...