Novelu zákoníku práce vítá Hospodářská komora. Odborový předák by raději podporu školství

Nahrávám video
90′ ČT24: Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o novele zákoníku práce
Zdroj: ČT24

Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.

Ďurčo v pořadu 90' ČT24 řekl, že si myslí, že novela nebude mít velký pozitivní dopad. „Myslím si, že tahle opatření v zákoníku práce, jako je prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní doby, nijak zvlášť nerozpohybují pracovní trh,“ prohlásil. Tuzemskému trhu práce by podle něj spíše prospěla větší podpora školství. „Potřebujeme třeba nové lidi do průmyslu,“ prohlásil Ďurčo s tím, že právě průmyslové studijní obory trpí v Česku dlouhodobě nedostatkem zájemců.

Naopak Zajíček v pořadu řekl, že novelu za Hospodářskou komoru vítá. „Jsem velmi rád, že vláda našla odvahu a přišla s touto flexinovelou,“ řekl. Dodal, že on i zaměstnavatelé mají dlouhodobě pocit, že současný zákoník práce více chrání zaměstnance a znevýhodňuje zaměstnavatele. Novela by prý jejich postavení měla trochu vyrovnat. Hlavním cílem je ale vytvořit flexibilní trh práce, který Česko potřebuje a na kterém se budou nedostatkoví kvalifikovaní pracovníci rychleji dostávat do zaměstnání, dodal.

Zajíček naznačil, že nepřímo můžou lepší podmínky na trhu práce vést i k navýšení mezd. „Mohou být vyšší, když si na to podniky vydělají,“ prohlásil. Náklady na práci jsou součástí nákladové struktury každého podniku, pokud se někde třeba díky novým opatřením sníží, mohou pak jít tyto peníze i k zaměstnancům, podotkl Zajíček.

Delší zkušební doba, kratší výpovědní lhůta

Jedním z opatření je prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce. „Lhůta je oboustranná, prodlužuje se na obě dvě strany,“ poznamenal Zajíček, což má dávat zaměstnanci i zaměstnavateli více času na zvážení, jestli v pracovním vztahu pokračovat. Pro zaměstnavatele je prý delší doba na ověření schopností zaměstnance nutná i kvůli rozmachu moderních technologií, digitalizace nebo robotiky.

Měsíc navíc neznamená tak velký rozdíl, myslí si Ďurčo. „Zaměstnanec roste daleko delší dobu,“ prohlásil s tím, že takové opatření zvýší nejistotu zaměstnanců. Dodal ale, že tento bod odbory nevnímají jako tak zásadní. „Proto tady nejsou naplánované žádné protesty,“ podotkl Ďurčo.

Naopak výpovědní lhůta se podle novely bude počítat od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc.

„Nám se dvouměsíční lhůta zdála úplně vyrovnaná v tom směru, že měl zaměstnanec dva měsíce na to, aby si mohl ve výpovědní lhůtě najít nové zaměstnání,“ popsal Ďurčo. Zkrácení této doby nebere jako nejvhodnější, odkázal také na potíže zaměstnanců ve zkrachovalém podniku Liberty Ostrava. „Zásadní problém to úplně není,“ uznal ale předseda odborů.

Pokud dojde k jasnému porušení pracovních povinností, je kratší lhůta žádoucí pro obě strany, myslí si Zajíček. „Ta důvěra tam mezi nimi pak evidentně není,“ řekl. Rovněž odmítl, že by hrozilo více sporů o to, co se považuje za vážné porušení předpisů.

Spor o výpověď bez udání důvodu

Součástí novely není výpověď bez udání důvodu, kterou do ní chtěly prosadit ODS a TOP 09. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) takovou změnu silně odmítá, stejně jako opozice a odbory. Podle nich by postavení zaměstnanců příliš oslabila. Její příznivci argumentují, že by její součástí byla i pomoc zaměstnancům v podobě zavedení vyššího odchodného.

„Myslím si, že tohle do české legislativy opravdu nepatří, nemá to téměř žádná evropská země,“ řekl Ďurčo. Podle něj hrozí zneužívání opatření. „O všem jsme ochotni jednat, ale odstupné, které je nabízeno formou kompenzace, je enormně malé,“ odmítl toto řešení s tím, že by se navrhované tříměsíční odstupné mělo prodloužit na roční až dvouleté, jinak nemá smysl se o něm bavit.

„Uvědomuji si rizika, která to může přinést, ale na druhou stranu si myslím, že strašit se tím, že by to znamenalo postup, že všichni zaměstnanci by dostávali výpověď bez udání důvodu, nemá smysl. Myslím si, že nic takového nehrozí, mimo jiné proto, že dostatek kvalifikovaných a kvalitních pracovníků v České republice zatím nemáme a potřebovali bychom jich víc,“ zmínil Zajíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...