Německá vláda přebírá součást Rosněfti. Firma to považuje za nezákonné

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Ruská společnost Rosněfť v reakci označila přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodala, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části Rosněfti získává kontrolu nad jejími podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.

„Převzetí kontroly nebylo jednoduchým rozhodnutím, bylo ale nezbytné kvůli energetické bezpečnosti,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Provoz rafinerie ve Schwedtu je podle něj zajištěn. „Pracovní místa a jejich budoucnost ohrožena není.“

Ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že převzetí správy bylo pečlivě a podrobně naplánováno. Rafinerie ve Schwedtu a také rafinerie v sasko-anhaltské Leuně, která rovněž zpracovává ruskou ropu, mají podle něj dostatečné zásoby suroviny pro další produkci.

Scholz poznamenal, že zařízení v Leuně se dlouhodobě připravuje na přechod na jiné zdroje ropy. Německo je podle něj pro případ zastavení dodávek ruské ropy připraveno.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že vláda převzetím německé části Rosněfti do správy postupuje podle zákona o energetické bezpečnosti a že toto rozhodnutí je základem pro zachování provozu rafinerie v braniborském Schwedtu, kde drží většinu Rosněfť.

Tato rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba. 

Vláda: Budoucnost rafinerie je zajištěna

Braniborský premiér Dietmar Woidke kvůli nejisté budoucnosti rafinerie před týdnem otevřeně vyzval spolkovou vládu, aby zajistila provoz zařízení a udržení pracovních míst. Rafinerie PCK má asi jedenáct set zaměstnanců a v regionu platí za významný hospodářský podnik.

Scholz v pátek ujistil, že zařízení ve Schwedtu má v regionu budoucnost a že v rámci rozvojových opatření tam bude v příštích letech investována jedna miliarda eur (24,5 miliardy korun). To potvrdil i Habeck. „Na budoucnosti Schwedtu pracujeme,“ řekl.

Převzetí správy ministerstvo hospodářství podle dostupných dokumentů nařídilo ve středu, v účinnost ale rozhodnutí vstoupilo v pátek zveřejněním ve Spolkovém věstníku. V něm je rovněž uvedeno, že síťový regulátor bude mít oba podniky pod kontrolou zatím do 15. března 2023. Náklady na správu nesou samy obě společnosti.

Od prosince bude platit embargo

Rosněfť se podílí na zpracovatelské kapacitě ropy v Německu asi dvanácti procenty, což z ní činí jednu z největších rafinerských společností v zemi. Německo se ale snaží dosáhnout nezávislosti na energetických surovinách z Ruska.

Od 5. prosince začne v Evropské unii platit embargo na dovoz ropy z Ruska. Dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají. Habeck už dříve řekl, že rafinerie ve Schwedtu by mohla ropu místo z Družby získávat přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.

Zdroje agentury Reuters obeznámené se situací v pátek uvedly, že o získání kontrolního podílu v rafinerii PCK ve Schwedtu má zájem polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu. Polsko již dříve nabídlo, že by do rafinerie mohlo dodávat ropu přes svůj terminál v Gdaňsku a své plynovody pod podmínkou, že rafinerie nebude v ruském vlastnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...