Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Nahrávám video

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Náměstek pro suroviny a rozvoj ve státním podniku Diamo Ladislav Pašek uvedl, že průzkum u Zlatých Hor potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 tisíc tun zinku, 5600 tun mědi a 1600 tun olova. Skutečné zásoby kovů jsou ale pravděpodobně vyšší. Údaje ze starších vrtů u Zlatých Hor totiž naznačují, že některá na kovy bohatá místa dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Podle Paška se pod zemí v okolí Zlatých Hor nachází významné množství kovů, které mohou mít v budoucnu strategický význam.

Pašek řekl, že Diamo splnilo úkol prozkoumat ložisko a stanovit jeho vydatnost. O případném obnovení těžby zlata či dalších kovů musí rozhodnout vláda. Zda by těžba zlata u Zlatých Hor byla ekonomicky rentabilní, ukáže připravovaná studie proveditelnosti, která má být hotová na jaře příštího roku. „Naším úkolem je zjistit stav ložiska a přinést fakta. Teď je prostor pro další odborné i veřejné diskuse,“ dodal Pašek.

Výrazný nárůst odhadovaných zásob nerostů oproti původním propočtům Pašek zdůvodnil důkladnějším průzkumem na větším území. „Především úspěšná validace dříve provedených vrtů umožnila jejich zahrnutí do výpočtu zásob. Díky tomu bylo ložisko rozšířeno i mimo oblast nově realizovaných vrtů. Dále podrobná nová vrtná kampaň prozkoumala ložisko do větších hloubek, kde byly objeveny nové zásoby. V neposlední řadě – díky rostoucí ceně strategických komodit – je dnes ekonomicky využitelná i ruda s mnohem menším obsahem kovů než před několika lety,“ podotkl Pašek.

Česká ložiska skrývají podle odhadů 77 tun zlata

Na území České republiky geologové evidují patnáct ložisek zlata. Odhadovaných 77 tun představuje asi 0,15 procenta celosvětových zásob, které činí přibližně 59 tisíc tun. Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy byla ve Zlatých Horách ukončena těžba polymetalické rudy.

„Využívání zásob zlatonosných rud na ložiscích brání dosud nevyřešené střety zájmů s ochranou životního prostředí a také v mezinárodním kontextu ojedinělý zákaz kyanizace v hornictví v České republice. K tomu v roce 1999 přistoupilo usnesení vlády, které konstatovalo, že těžba zlata je na území Česka nežádoucí. Následné vlády rozšířily zákaz i na samotný průzkum zlatonosných rud,“ uvádí zpráva České geologické služby.

Cesta k těžbě je dlouhá

S rostoucí cenou zlata na světových trzích se přístup státu změnil. Státní podnik Diamo proto před pěti lety zahájil přípravu průzkumu zásob v oblasti bývalého ložiska ve Zlatých Horách.

Podle ředitele odboru hornictví a surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Václava Zemka si stát průzkum objednal proto, aby měl reálnou představu o vydatnosti ložiska a mohl posoudit, zda by se těžba vyplatila. „Cesta k těžbě je u nás velmi dlouhá. Dbá se na místní zájmy i na ochranu životního prostředí. Legislativa je v této oblasti moderní a přísná. Nehrozí scénář, že by někdo těžil proti vůli místních obyvatel,“ dodal Zemek.

Pokud vláda rozhodne, že chce ve Zlatých Horách těžit, zlato bude z horniny získáváno takzvanou flotací. „To znamená, že ruda se rozdrtí, rozemele, smíchá se s vodou. Do toho se přidávají flotační činidla. Kov plave na hladině, hlušina padá dolů, a tak se odděluje,“ vysvětlil vedoucí odboru hornictví státního podniku Diamo Karol Šmehil.

Zastupitelé Zlatých Hor letos v září záměr obnovit těžbu odmítli. „Diskutovalo se o možných přínosech pro rozvoj města, ale neshledali jsme v této chvíli žádné příznivé dopady, které by napomohly jeho rozvoji,“ uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác (nez.). Podle něj leží předpokládané ložisko z devadesáti procent na území města, zbytek v sousední obci Heřmanovice.

„My jsme ještě neobdrželi takzvanou EIU, která bude řešit vliv na životní prostředí. Já jsem hlasoval proti tomu záměru,“ dodal starosta.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2016 od záměru obnovit těžbu u Zlatých Hor dočasně ustoupilo, protože tehdejší ceny zlata by těžbu neučinily rentabilní.

Od té doby ale cena zlata výrazně vzrostla a přiblížila se hranici, kdy by těžba mohla být znovu ekonomicky výhodná. V polovině října vystoupala cena zlata na nové maximum a poprvé překonala hranici 4300 dolarů (zhruba 89 100 korun) za troyskou unci (31,1 gramu).

Billboard odmítající těžbu zlata ve Zlatých Horách, který nechala u hlavní silnice instalovat radnice města
Zdroj: ČTK/Petr Běhal

Šumava nad zlato

Na Šumavě zase proti možným průzkumům a případné těžbě zlata protestuje spolek Šumava nad zlato, Kašperské Hory a další. Poslední protest se uskutečnil 13. září. Aktivisté i samospráva očekávají, že těžaři budou po sněmovních volbách a ustavení nového vedení ministerstva životního prostředí – podobně jako v minulých letech – znovu usilovat o povolení průzkumu. Dosavadní snahy tří firem o stanovení průzkumných území však u resortu neuspěly.

Území v okolí Kašperských Hor a Nezdic je poddolované už od středověku. Průzkumné práce zde naposledy mezi lety 1982 a 1992 prováděla společnost Geoindustria, a v letech 1994 až 1996 TVX Bohemia důlní, za níž stáli kanadští těžaři.

„Sledujeme růst cen zlata, které jsou historicky rekordní. Když se na konci devadesátých let u nás reálně uvažovalo o těžbě, cena trojské unce byla téměř desetinová. To firmám jistě nedá spát. Očekávám, že příští rok — s novými poslanci a vládou — zase někdo zkusí podat žádost o průzkumné území,“ poznamenal starosta Kašperských Hor Jan Voldřich (Kašperky pro život).

Podle něj tomu nahrává současná geopolitická situace i snaha Evropy najít na vlastním území strategické suroviny. V šumavských ložiscích se kromě zlata nachází také wolfram, považovaný za strategický kov. „To je pro nás trochu minusem. Velkým plusem je, že jsme v CHKO a na hranici národního parku Šumava, což by nás mělo alespoň částečně ochránit,“ dodal Voldřich.

Referenda o dalších průzkumech

To v Dublovicích na Příbramsku mají na 22. listopadu naplánované referendum o průzkumu nerostných surovin na území obce, který by mohl vést k následné těžbě. „Lidé mají obavy z negativních dopadů na životní prostředí, zdraví obyvatel, hodnotu nemovitostí, vlastnická práva, krajinný ráz i celkovou kvalitu života,“ uvedla starostka Jana Dufková (nestr.).

Hlasující v Dublovicích budou v referendu odpovídat na otázku, zda souhlasí s činnostmi na území obce, které mohou vést k těžbě nerostných surovin. O průzkum území požádaly ministerstvo životního prostředí soukromé subjekty. Cílem je provést geologický průzkum ložisek antimonu a dalších stopových či vzácných prvků, jako je například i zlato. Kromě toho lidé podepisují petice proti zahájení průzkumů, a to i v elektronické podobě. Podobná referenda se už konala 10. října v nedalekých Příčovech a Prosenické Lhotě, kde lidé záměr odmítli.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...