Komunikace vlády o dani z neočekávaných zisků je tragická, řekl Kalousek

Nahrávám video

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, sněmovna v úterý propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. 

„Pokládám za fér, že vítězové bez zásluh se o své vítězství podělí s těmi, kteří to nezavinili,“ řekl Kalousek s tím, že souhlasí s principem daně. Zároveň podotkl, že samotný proces zavedení je velmi riskantní. „Neprošlo to řádným legislativním procesem, nemáme stanovisko legislativní rady vlády, až to jednou budou řešit správní soudy, tak se z toho zblázní, protože nebudou vědět, jak to zákonodárce myslel,“ podotkl Kalousek.

Kritizoval rovněž, že vláda nyní zapsala do návrhu státního rozpočtu příjmy ze zákona, který ještě nebyl ani napsán.

Zmínil rovněž, že je rád, že odpadl pirátský návrh o retroaktivitě. Komunikaci vlády však považuje za tragickou. „Je naprosto tragická a amatérská. To vláda nikdy neměla dopustit,“ uvedl s tím, že chápe, že je nyní bezprecedentní situace. „Pak ale vláda musí vystoupit a říct jasné rozhodnutí. Ale aby to komunikovala způsobem ,pal, nepal, možná, ano‘, to je to nejstrašnější,“ podotkl Kalousek s tím, že neví, zda si vláda uvědomuje, co tato rozhodnutí dělají s důvěrou na akciových trzích.

„Každý vládě odpustí chybu, všichni jsme dělali chyby, ale neměli by odpustit amatérismus,“ uvedl Kalousek.

Zároveň zmínil, že rizika, kolik peněz se reálně vybere, jsou obrovská. „Nevěřím tomu, že vláda vybere tolik, kolik slibuje.“

Radim Fiala: Vláda tolik nevybere

Podobně se o dani z mimořádných zisků vyjádřil i Radim Fiala (SPD). „Jsou to velké oči pana ministra financí,“ uvedl Fiala s tím, že si nemyslí, že jde o systémové řešení. „Pro nás má více negativ než pozitiv, například, že se počítá s tím, že vybere z bank třiatřicet miliard. My si myslíme, že to nebude ani ne třetina,“ uvedl s tím, že banky budou rovněž optimalizovat zisky.

Podotkl, že půjde o problém pro firmy v Česku a případně nové příchozí investory. „Daň bude šedesátiprocentní a pak je tam devatenáct procent daň z příjmů. Celkově to zdanění je osmdesát procent. To už odporuje Lafferově křivce,“ podotkl s tím, že zde už není přímá úměra. „Čím vyšší je daň, tím méně se vybere.“

Fiala navrhl, že peníze by se mohly vzít z energetických firem, například z ČEZu. „Tam si můžeme vzít ty jejich zisky pomocí dividend po zdanění a nebudeme muset kompenzovat minoritní akcionáře,“ uvedl.

Výborný: Komunikace nebyla šťastná

Výborný (KDU-ČSL) přiznal, že komunikace nebyla šťastná, zároveň zmínil, že jednání nebylo jednoduché. „Velmi si ale cením toho, že na základě tohoto jednání jsme se shodli na tom, že daň z neočekávaných zisků bude platit mezi lety 2023 až 2025, nikoliv zpětně na rok 2022. Ta určitá míra rizika, že by to mohlo být klasifikováno jako neústavní, tady byla a my jsme do tohoto rizika nechtěli jít,“ uvedl s tím, že museli počkat, jak se k dani postaví EU.

Na výtky, že zákon neprošel řádným legislativním procesem, podotkl, že nic jiného nezbylo. „Pokud chceme dosáhnout toho, abychom se nepřeklopili do 1. ledna a neřešili problém retroaktivity, tak nezbylo nic jiného než pozměňovací návrh,“ uvedl Výborný s tím, že proces byl nastaven tak, aby zákon mohl být ve třetím čtení a všechny příjmy byly tak legislativně ošetřeny.

„Je to daň za to, že žijeme v bezprecedentní krizové době. Jsme pod tlakem a musíme na to nějakým způsobem reagovat,“ dodal Výborný.

Kalousek podotkl, že kdyby vláda s tímto návrhem přišla před prázdninami, kdy všichni stejně věděli, že musí přijít, mohl legislativním procesem projít. „Teď už se s tím nic dělat nedá, protože vláda zaspala. To riziko tu nemuselo být,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...